• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Kosmické mise a výzkum vesmíru

K Měsíci poslali dvě „astronautky“. Jedna měla 26kilovou vestu proti radiaci – a rozdíl byl výrazný

Na palubě mise Artemis I v roce 2022 seděly dvě cestující, které cestu kolem Měsíce přežily bez jediného zdravotního problému. Helga ani Zohar totiž nebyly lidé. Šlo o anatomicky realistické měřicí figuríny napěchované tisíci dozimetry. Jediný zásadní rozdíl mezi nimi byl dobře vidět: Zohar měla přes trup masivní ochrannou vestu AstroRad, Helga letěla bez ní.

22. 8. 2026

Po několika letech vyhodnocování nyní vědci zveřejnili první detailní hodnocení experimentu. Vesta skutečně dokáže významně snížit radiační dávku v nejcitlivějších orgánech. Jen jeden mediálně vděčný údaj potřebuje vysvětlení: Artemis I během letu žádnou gigantickou sluneční bouři nezažila. Nejdramatičtější scénáře proto vědci dopočítali z reálně naměřených dat.

Mimo magnetické pole Země začíná jiná pravidla

Na Mezinárodní vesmírné stanici jsou astronauti stále částečně chráněni zemským magnetickým polem. Při cestě k Měsíci a později k Marsu bude situace jiná. Posádku ohrožují jednak dlouhodobě přilétající vysokoenergetické částice kosmického záření, jednak krátké a potenciálně velmi intenzivní sluneční částicové události.

Právě druhá skupina je pro ochrannou vestu zásadní. Masivní výron vysokoenergetických protonů může během několika hodin či dnů zvýšit dávku natolik, že bez ochrany hrozí akutní zdravotní následky a dlouhodobě vyšší riziko rakoviny.

Obložit celou kosmickou loď silnou vrstvou stínění by sice pomohlo, ale kilogramy jsou v kosmonautice drahé. AstroRad proto používá opačnou logiku: nechránit rovnoměrně všechno, ale soustředit materiál kolem orgánů a tkání, které jsou k radiaci nejcitlivější — například kostní dřeně, plic, žaludku, prsní tkáně či vaječníků.

Helga a Zohar letěly kolem Měsíce jako lidské náhražky

Experiment MARE byl součástí bezpilotní mise Artemis I. Dvě figuríny odpovídající ženskému lidskému trupu dostaly tisíce pasivních i aktivních detektorů v různých orgánech. Zohar navíc oblékla přibližně 26 kilogramů těžkou vestu AstroRad.

Volba ženské anatomie nebyla marketingový trik. Některé orgány ženského těla mají vyšší radiační citlivost a pro porovnání bylo potřeba zjistit dávku právě v těchto strukturách. Samotný princip vesty ale není určen výhradně ženám.

Orion pak absolvoval přibližně 26denní cestu, prošel Van Allenovými pásy a obletěl Měsíc. Už dřívější analýza měření uvnitř Orionu ukázala, jak moc záleží na konkrétním místě v kabině: během průletů radiačními pásy se dávkové rychlosti mezi nejchráněnějšími a méně chráněnými oblastmi lišily až několikanásobně. Teď přišlo vyhodnocení samotné vesty.

Zohar skutečně dostala méně radiace

Během skutečného letu získali vědci data z přirozeného kosmického záření i z energeticky různých částic, s nimiž Orion interagoval. Naměřené rozdíly mezi Helgou a Zohar pak použili k ověření fyzikálních modelů ochranného účinku.

Výsledek ukazuje, že cílené stínění dokáže být efektivnější než stejné množství materiálu rozložené rovnoměrně po celém těle. Zásadní výhoda spočívá v tom, že chrání orgány, jejichž poškození nejvíc ovlivňuje celkové zdravotní riziko.

A potom přišlo číslo, které se dostalo do titulků: kolem 60 procent. Jenže právě zde je potřeba číst studii pořádně.

Šedesát procent nevzniklo během skutečné sluneční bouře

Artemis I během letu nezasáhla extrémní sluneční protonová událost srovnatelná například se slavnou bouří ze srpna 1972, která se odehrála mezi misemi Apollo 16 a Apollo 17. Kdyby astronauti tehdy byli mimo dostatečné stínění, mohli dostat velmi vysokou dávku.

Vědci proto vzali reálná data z Orionu, laboratorní vlastnosti vesty a známá energetická spektra historických událostí a vytvořili modely. Pro scénář podobný srpnu 1972 vyšla ochrana kolem 60 procent efektivní dávky, pro energeticky tvrdší říjnovou událost z roku 1989 přibližně 35 až 40 procent.

To je stále velmi dobrý výsledek. Jen to není totéž jako tvrdit: „Zohar proletěla obří sluneční bouří a dostala o 60 procent méně radiace.“

Neproletěla.

Studie ukazuje, že měření ze skutečného hlubokého vesmíru podporují model, podle něhož by ochrana při takové bouři fungovala.

Vesta není neprůstřelná zeď proti vesmíru

AstroRad také neřeší všechny druhy záření stejně. Galaktické kosmické paprsky mohou mít tak vysokou energii, že je lehké osobní stínění zastavuje jen omezeně. Jeho hlavní síla je právě proti protonům ze slunečních událostí.

A vesta nemá nahrazovat radiační úkryt uvnitř lodi. Při opravdu velké bouři se mají astronauti schovat do nejlépe odstíněné části Orionu a kolem sebe využít vodu, vybavení či zásoby jako dodatečnou bariéru.

Problém je, že několik hodin či dnů v malé nouzové skrýši není praktické. Pokud by vesta umožnila alespoň části posádky krátce úkryt opustit a provést nezbytné úkony s výrazně nižší dávkou, její smysl je mnohem větší než pouhé procento na grafu.

V modelových scénářích autoři dokonce vypočítali, že snížení dávky by mohlo po jediné velké sluneční události odpovídat desítkám až téměř dvěma stovkám dnů běžného hlubokovesmírného ozáření.

Když se tedy jednou astronauti vydají na dlouhou cestu k Marsu, možná je před jedním z nejnebezpečnějších výbuchů Slunce nebude chránit futuristické silové pole.

Možná si prostě obléknou velmi těžkou vestu.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Na Měsíci mohou přežít pozemští mikrobi. Háček je v tom, že je tam přivezeme my

Nejkrásnější vědecké stavby světa: místa, kde lidé pozorují vesmír

Dnes mají vědci ke hraní urychlovač částic dlouhý 27 kilometrů. Nový projekt počítá s 11.000 kilometry kolem celého Měsíce

Jediná barevná fotografie Země ukázala něco, co tehdy lidé neznali. Družice ATS-3 přinesla nový pohled na planetu

Proč je Měsíc pro nás nezbytný: fyzikální příběh planety, která by bez něj nebyla obyvatelná


Zdroje: Kód Enigma [1], Science Advances – First evaluation of wearable radiation protection for human deep space exploration, as flown on Artemis I [2], DLR – MARE: The MATROSHKA AstroRad Radiation Experiment [3], NASA – Artemis I Radiation Measurements Validate Orion Safety for Astronauts [4], DLR Electronic Library – Houri et al. 2026 [5]. img AI generated

Nejnovější články

Kdo postřelil J. R.? Jediná otázka přitáhla k televizi 83 milionů Američanů

První senátorkou USA byla pouhých 24 hodin. Její život ale skrývá nepříjemný rozpor

Čapek nechal ženu žít tři sta let. Jeho otázka je dnes pro vědce nepříjemně aktuální

Einstein napsal třístránkový článek. Ukázal, že i malý kousek hmoty ukrývá ohromnou energii

Titanic se potápěl přes dvě hodiny. Jeho větší sestra zmizela v moři za necelou hodinu

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Zmenšuje se penis s věkem? Medicínský pohled do trenýrek, který rozptýlí všechny pochybnosti lépe než kamarádi v hospodě

Montauk Project: opuštěná základna, mind control a legenda, která inspirovala Stranger Things

První senátorkou USA byla pouhých 24 hodin. Její život ale skrývá nepříjemný rozpor

Čapek nechal ženu žít tři sta let. Jeho otázka je dnes pro vědce nepříjemně aktuální

Kosmické mise a výzkum vesmíru

Nejkrásnější vědecké stavby světa: místa, kde lidé pozorují vesmír

Webb možná objevil další problém raného vesmíru. První galaxie mohly být až čtyřikrát těžší, než jsme si mysleli

Vejce je křehké. Tisíce kovových „vajec“ naplněných vodou by ale mohly chránit kosmické lodě před smetím

Říjnový „Harvest Moon“ 2025: Vzácný úplněk se nevidí každý rok. Bude o 30 % jasnější!

Zachytili jsme objekt z první sekundy vesmíru? LIGO možná objevilo něco, co nemělo existovat

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ