• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Zajímavosti / všechny clánky > Vesmír / všchny články > Kosmické mise a výzkum vesmíru

Dnes večer se nad Českem setmí dvakrát. Výrazné zatmění Slunce vystřídá noc plná Perseid

Českou republiku dnes čeká jeden z nejzajímavějších astronomických večerů posledních let. Krátce po sedmé hodině začne Měsíc ukrajovat ze Slunce a při maximu bude z některých míst zakryto více než 86 procent jeho plochy.

12. 8. 2026

Slunce přitom bude těsně nad obzorem, takže nezvyklé šero plynule přejde do západu. A až obloha skutečně ztmavne, přijde druhá část představení: maximum meteorického roje Perseid za téměř dokonale bezměsíčné noci.

Slunce začne mizet krátce po sedmé večer

Úplné zatmění dnes z Česka neuvidíme. Pás totality, tedy oblast, v níž Měsíc na několik okamžiků zakryje celý sluneční disk, prochází severním Ruskem, Grónskem, Islandem a severem Španělska. Nejdelší úplná fáze potrvá nad severním Atlantikem 2 minuty a 18 sekund.

Pro českého pozorovatele však rozhodně nepůjde o nějaké nenápadné „ukousnutí“ Slunce. Česká astronomická společnost uvádí, že jde o nejvýraznější zatmění Slunce viditelné z našeho území od velkého evropského zatmění roku 1999. Z viditelné plochy Slunce zůstane při maximu přibližně jen čtrnáct procent.

V Praze začne zatmění v 19:19:23, maximum nastane ve 20:11:50 a Slunce zapadne ve 20:27. Zakryto bude 86,2 procenta jeho plochy. V Českých Budějovicích dosáhne zákryt 87,1 procenta, v Plzni 86,8 procenta a v Brně 86,4 procenta. Na východě republiky bude situace trochu jiná, protože Slunce zapadne velmi krátce po maximu nebo ještě před jeho teoretickým vrcholem. V Ostravě například zapadne kolem 20:11, právě když bude zakryto přibližně 86 procent jeho plochy.

Pro pozorování proto nebude důležitá jen čistá obloha. Potřebovat budete především co nejlepší výhled nízko k západnímu až severozápadnímu obzoru. Stromy, domy nebo blízký kopec mohou být tentokrát větším problémem než u zatmění odehrávajícího se vysoko na obloze.

Slunce se promění v úzké rohy

Poloha Měsíce vytvoří během maxima poměrně neobvyklý obraz. Slunce bude zakryté především odspodu a ze zbylé části disku vznikne útvar připomínající úzké rohy obrácené směrem k obzoru.

Zajímavý však nebude pouze samotný tvar Slunce. S rostoucím zákrytem začne ubývat světla a krajina se dostane do nezvyklého šera. Protože se vše odehraje těsně před západem Slunce, Česká astronomická společnost upozorňuje na možnost pozorovat něco, co popisuje jako dvojí soumrak.

Nejprve okolí potemní kvůli zakrytému Slunci. Jakmile maximum pomine a Slunce se bude současně blížit k horizontu, může se obloha na krátkou dobu zase nepatrně zesvětlit. Teprve potom přijde běžný večerní soumrak. Nebude to samozřejmě druhá noc během několika minut, ale změny osvětlení mohou být při takto hlubokém zákrytu dobře patrné.

Bez speciálních brýlí se na Slunce nedívejte ani při 86procentním zatmění

Právě výraznost úkazu může svádět k představě, že téměř zakryté Slunce už není nebezpečné. Je.

Z České republiky nenastane žádná fáze totality, během níž by bylo možné bezpečně hledět na Slunce bez filtru. Při každém přímém pohledu proto musí být použity speciální brýle nebo filtr určený k pozorování Slunce. NASA doporučuje prostředky odpovídající mezinárodní normě ISO 12312-2 a výslovně upozorňuje, že běžné sluneční brýle nestačí bez ohledu na to, jak tmavá mají skla.

Ještě opatrnější je potřeba být u dalekohledů, fotoaparátů a teleskopů. Sluneční paprsky soustředěné optikou mohou poškodit zrak i techniku, takže filtr musí být určen přímo pro daný optický přístroj a umístěn správným způsobem před jeho objektiv. Samotné zatmění není nebezpečnější než běžné Slunce – problém je v tom, že právě během zatmění mají lidé mnohem větší chuť se do něj dlouho dívat.

Kdo speciální brýle nemá, nemusí se úkazu vzdát úplně. Bezpečnou alternativou je nepřímá projekce, například jednoduchá dírková komora, která promítne obraz Slunce na podložku. NASA ji doporučuje právě jako jednu z možností, jak částečné zatmění sledovat bez přímého pohledu do Slunce.

Až Slunce zapadne, přijdou Perseidy

Dnešní astronomický program západem Slunce nekončí. Naopak.

V noci ze středy 12. na čtvrtek 13. srpna vrcholí Perseidy, jeden z nejznámějších meteorických rojů. Vznikají, když Země při svém oběhu prochází proudem drobných částic, které na své dráze zanechává kometa 109P/Swift-Tuttle. Částice vstupují do atmosféry rychlostí kolem 59 kilometrů za sekundu a vytvářejí krátké světelné stopy, kterým běžně říkáme padající hvězdy.

Letošní podmínky patří k těm nejlepším možným. Měsíc je 12. srpna v novu – což je zároveň podmínka vzniku dnešního zatmění – a v noci tedy nebude oblohu osvětlovat. International Meteor Organization uvádí pro letošní maximum teoretickou zenitovou hodinovou frekvenci kolem 100 meteorů. To ovšem neznamená, že každý pozorovatel skutečně spatří sto meteorů za hodinu. Reálný počet závisí na tmavosti oblohy, poloze radiantu, průzračnosti atmosféry i světelném znečištění. Z venkovské tmavé lokality však mohou být pozorovací podmínky mimořádně dobré.

Na Perseidy přitom nepotřebujete dalekohled. Právě naopak: nejlépe se sledují pouhým okem z místa s co nejširším výhledem na oblohu, ideálně daleko od městského osvětlení. Aktivita poroste během noci a nejlepší podmínky nastanou po půlnoci a směrem k ránu, kdy se radiant v souhvězdí Persea dostane výše nad obzor.

Jeden nov, dvě nebeská představení

Na časové blízkosti obou událostí není nic magického. Naopak spolu velmi přímo souvisejí.

Zatmění Slunce může nastat pouze v době novu, kdy se Měsíc nachází přibližně mezi Zemí a Sluncem. Většinu měsíců však projde jeho stín kvůli přibližně pětiprocentnímu sklonu měsíční dráhy nad Zemí nebo pod ní. Dnes se geometrie sejde natolik přesně, že stín protne naši planetu.

A tentýž nov, který umožní večerní zatmění, nám o několik hodin později poskytne temnou oblohu pro pozorování Perseid.

Večer 12. srpna 2026 tak nabídne v České republice neobvykle elegantní astronomické dvojpředstavení. Slunce zapadne jako úzký srpek po více než osmdesátiprocentním zákrytu a několik hodin nato začne tmavou bezměsíčnou oblohu protínat prach z komety Swift-Tuttle.

Věděli jste, že…

…příští úplné zatmění Slunce bude ze Španělska pozorovatelné už 2. srpna 2027? Dnešní úkaz je prvním ze série tří mimořádně zajímavých zatmění, která budou ze Španělska viditelná v letech 2026 až 2028. V roce 2027 přijde další úplné zatmění a v lednu 2028 zatmění prstencové. Pro středoevropského pozorovatele je proto Pyrenejský poloostrov v těchto letech jedním z nejzajímavějších míst na světě pro lovce slunečních zatmění.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Co se stane, když se zrod planety nepovede? Vesmír je plný nedokončených světů

Země duní: záhadné globální „earth hum“, který věda slyší, ale neumí vypnout

Planeta, kde prší sklo: Jak extrémní jsou světy mimo Sluneční soustavu

Vědci našli stopy „oceánu“ hluboko v podzemí. Není sice kapalný, ale může měnit celý příběh planety

Nejdivočejší hvězdy vesmíru: Pokud je PMR 1 Wolf–Rayet, čeká ji explozivní konec


Zdroje: Kód Enigma [1], Česká astronomická společnost – Ve středu 12. srpna 2026 nastane výrazné zatmění Slunce. Následovat bude meteorický roj Perseid [2], Česká astronomická společnost – Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 [3], NASA Science – Total Solar Eclipse on August 12, 2026 [4], International Meteor Organization – 2026 Meteor Shower Calendar [5]. img AI generated

Nejnovější články

Pod námi je svět, kam se neumíme provrtat. AI z milionů seismogramů vytáhla mapu šesti skrytých oblastí

Los místo voleb: Proč staří Athéňané považovali náhodný výběr za součást demokracie

Vědci odstranili protein, který podporuje zánět. Myši místo pomalejšího stárnutí zestárly rychleji

Molekuly dostaly vlastní anténu na světlo. Dokážou díky ní reagovat mnohem citlivěji

Nuclear Square Mile: Tajná „jaderná čtvereční míle“ v Novém Mexiku prý skrývá zakázané experimenty. Jenže oficiálně neexistuje

Nejčtenější články

Nuclear Square Mile: Tajná „jaderná čtvereční míle“ v Novém Mexiku prý skrývá zakázané experimenty. Jenže oficiálně neexistuje

Vědci odstranili protein, který podporuje zánět. Myši místo pomalejšího stárnutí zestárly rychleji

Molekuly dostaly vlastní anténu na světlo. Dokážou díky ní reagovat mnohem citlivěji

Los místo voleb: Proč staří Athéňané považovali náhodný výběr za součást demokracie

Honzík a zničené zrcadlo. Možná za to opravdu nemůže, sklo totiž nepraská až ve chvíli, kdy slyšíte křupnutí

Kosmické mise a výzkum vesmíru

Nejkrásnější vědecké stavby světa: místa, kde lidé pozorují vesmír

Webb možná objevil další problém raného vesmíru. První galaxie mohly být až čtyřikrát těžší, než jsme si mysleli

Říjnový „Harvest Moon“ 2025: Vzácný úplněk se nevidí každý rok. Bude o 30 % jasnější!

Zachytili jsme objekt z první sekundy vesmíru? LIGO možná objevilo něco, co nemělo existovat

Dva teleskopy, jeden vesmír: proč Hubble vidí prach a Webb hvězdy

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ