Výzkumy ukazují, že každý z nás má na výběr. Náš životní styl do značné míry určuje. zda si náš mozek uchová vitalitu i ve stáří.
Co je demence a proč je prevence klíčová
Demence není jedna nemoc, ale souhrnné označení pro řadu neurodegenerativních onemocnění. Nejčastější formou je Alzheimerova choroba, následují vaskulární demence nebo Lewyho tělíska. Typickými projevy jsou ztráta paměti, poruchy orientace a postupná ztráta schopnosti fungovat v běžném životě.
Podle České alzheimerovské společnosti žije v ČR přes 180 tisíc lidí s demencí a do roku 2050 může číslo vzrůst na více než 300 tisíc. Pro stát to znamená nejen zdravotní, ale i sociální výzvu.
Léčba zatím dokáže zpomalit průběh, nikoli nemoc vyléčit. O to důležitější je prevence. Podle Alzheimer’s Society je až 40 % případů možné oddálit nebo jim předejít prostřednictvím změn životního stylu.
1. Oči jako zrcadlo mozku
Výzkumy naznačují, že zrak není jen pasivní smysl, ale může předpovědět riziko demence. Studie v Scientific Reports zjistila, že lidé s oslabenou citlivostí zraku mají vyšší pravděpodobnost kognitivního úpadku. Signály se mohou objevit až 12 let před diagnózou.
Praktické tipy:
Chraňte si zrak pravidelnými preventivními prohlídkami.
Trénujte oči i mozek čtením, luštěním křížovek nebo sledováním detailů v okolí.
Využívejte pobyt venku – přirozené světlo a pozorování přírody prospívají zraku i psychice.
2. Vzdělání a celoživotní učení
Cambridgeská univerzita upozornila, že každý rok vzdělávání navíc snižuje riziko demence až o 11 %. Jde o tzv. kognitivní rezervu – schopnost mozku nacházet alternativní cesty a kompenzovat poškození neuronů.
Jak to využít v praxi:
Neomezujte se na školní roky, učte se celý život. Jazykové kurzy, online vzdělávání nebo nové koníčky podporují mozek.
Čeští senioři využívají stále více tzv. univerzity třetího věku – programy nabízené na vysokých školách, kde mohou rozvíjet znalosti i sociální kontakty.
Učení nemusí být teoretické – i osvojení nové manuální dovednosti, jako je hra na hudební nástroj, podporuje mozek.
3. Sociální kontakt jako prevence samoty
Samota není jen nepříjemná – podle studií zvyšuje riziko demence až o 60 %. Pravidelný kontakt s lidmi, pocit sounáležitosti a smysluplných vztahů funguje jako ochranný štít.
Tipy do české reality:
Komunitní centra a kluby seniorů po celé republice nabízejí prostor k setkávání.
Dobrovolnictví, třeba pomoc v útulcích nebo charitách, podporuje sociální vazby a zároveň dává pocit užitečnosti.
Běžné každodenní vztahy – povídání se sousedy nebo krátký rozhovor s prodavačem – také hrají roli.
4. Osobnost a psychická pohoda
Analýza více než 44 tisíc lidí (BMJ 2021) ukázala, že osobnostní rysy souvisejí s rizikem demence. Vyšší míra svědomitosti a nižší neuroticismus znamenají menší riziko. Jinými slovy, lidé vyrovnanější, optimističtější a odolnější vůči stresu mají větší šanci uchovat si kognitivní schopnosti.
Praktické kroky:
Rozvíjejte pozitivní přístup k životu – mindfulness, relaxační techniky a psychoterapie pomáhají.
Udržujte zdravou rovnováhu mezi prací a volným časem.
Pokud cítíte dlouhodobý stres nebo úzkost, neváhejte vyhledat odborníka.
5. Pohyb jako nejlepší lék
Podle Alzheimer’s Society je pravidelná fyzická aktivita jedním z nejúčinnějších způsobů prevence. Zlepšuje průtok krve mozkem, podporuje tvorbu nových neuronových spojů a snižuje riziko cévních onemocnění, která s demencí úzce souvisejí.
Tipy pro pohyb:
Obyčejná chůze – třeba 30 minut svižné chůze 5× týdně – má obrovský efekt.
Nordic walking se v Česku těší velké popularitě a je šetrný k pohybovému aparátu.
Tanec kombinuje fyzickou aktivitu se sociálním kontaktem a hudební stimulací.
6. Jídlo pro mozek
Středomořská strava (MIND diet) je považována za nejlepší výživu proti kognitivnímu úpadku. Zahrnuje ryby, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy, olivový olej a omezení červeného masa a cukru.
Co funguje:
Losos a sardinky díky omega-3 mastným kyselinám.
Ořechy a semínka pro zdravé tuky a antioxidanty.
Bobulové ovoce pro ochranu mozkových buněk.
V českém kontextu je možné adaptovat středomořský styl například konzumací sladkovodních ryb (pstruh, kapr) nebo lokálních zdrojů zeleniny.
7. Spánek a krevní tlak
Kvalitní spánek je nezbytný pro regeneraci mozku. Chronická nespavost či spánková apnoe jsou spojovány s vyšším rizikem demence. Podobně nebezpečná je neléčená hypertenze, která poškozuje cévy v mozku.
Jak zlepšit spánek:
Choďte spát ve stejnou dobu, vyhněte se obrazovkám před spaním.
Ložnice by měla být tmavá, tichá a chladnější.
Pokud chrápete nebo máte podezření na apnoe, vyhledejte lékaře.
Pozitivní je, že prevence se stále více dostává do povědomí veřejnosti. Vznikají edukační kampaně a projekty jako „Dny paměti“, které upozorňují na význam aktivního životního stylu.
Prevence demence není o jednorázovém opatření, ale o kombinaci více faktorů: učení, pohybu, sociálních kontaktů, zdravé stravy, spánku a duševní pohody. Každý z těchto pilířů má vědecky doložený efekt a dohromady tvoří silný nástroj, jak snížit riziko nebo oddálit nástup onemocnění.
Demence nemusí být nevyhnutelný osud. Každodenní malé kroky mohou znamenat roky navíc v plné kondici.
Zdroje: Science Focus, PubMed, Alzeimers.org, Foto: Pexels