• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Příroda

Jak se rodí monstrum: anatomie hurikánu Melissa

Bouře Melissa se neobjevila z ničeho. Zrodila se na křižovatce oceánského tepla, vlhkosti a klidného vzduchu – přesně tak, jak to příroda dělá už miliony let.

29. 10. 2025

Tentokrát ale do hry vstoupil faktor, který v minulosti chyběl: přehřátá planeta. Jaké fyzikální procesy dokázaly během dvou dnů vytvořit nejničivější hurikán posledních let?


Teplo, které čekalo na jiskru

Každý hurikán je v jádru tepelný stroj. Melissa vznikla nad oblastí, kde mořská hladina dosahovala teploty 31 °C – o 1,8 °C víc než dlouhodobý průměr. Podle NOAA tak měla oceánská voda dost energie na to, aby napájela bouři, která by teoreticky mohla trvat týdny.

Teplo se odpařováním dostává do atmosféry, kde kondenzující pára uvolňuje latentní energii. Tato energie je pohonem hurikánu – doslova „palivem z páry“. Melissa měla zásoby této energie enormní.


Když se atmosféra uklidní

Druhým faktorem je tzv. střih větru – rozdíl v rychlosti proudění vzduchu v různých výškách. Když je střih velký, vznikající bouře se „roztrhá“. V případě Melissy byl střih výjimečně nízký, což jí umožnilo růst do výšky přes 15 km bez narušení.

„Bylo to jako ideální inkubátor – klidný vzduch a ohnivý oceán,“ shrnul klimatolog James Franklin z National Hurricane Center.


Saharský prach a mikrofyzika

Zajímavostí je i vliv Saharského prachu. Ten obvykle potlačuje bouřkovou činnost, ale v případě Melissy se podle družic NASA prachový mrak od severní Afriky zastavil několik set kilometrů severněji. Atmosféra nad Karibikem tak byla mimořádně čistá – ideální pro vznik mohutného konvektivního jádra.

Z radarových dat vyplývá, že v oku Melissy docházelo k tzv. eyewall replacement cycle – procesu, kdy starý okraj oka zaniká a vzniká nový, silnější. Tento jev je typický pro bouře nejvyšší kategorie.


Bouře nové generace

Melissa se stala učebnicovým příkladem tzv. rapid intensification – prudkého zesílení během krátké doby. Vědci dnes sledují, že takto rychle sílících hurikánů přibývá.

Podle Nature Climate Change (2024) se jejich výskyt zvýšil o 30 % za posledních 40 let. A to znamená jediné: pokud se teploty oceánu budou dál zvyšovat, podobných „monstr“ bude víc.


Více ze speciálu Hurikán Melissa jako symbol extrémního počasí

➡️ Když se oceán změní v laboratoř chaosu: Hurikán Melissa a nová éra extrémního počasí
➡️ Bouře a lidé: jak Jamajka čelila Melisse
➡️ Planeta, která vaří sama sebe: proč jsou hurikány stále silnější (připravujeme)
➡️ Může se podobná bouře zrodit i v Evropě? (připravujeme)


Zdroje:
NOAA Hurricane Research Division (2025), NASA Earth Observatory, WMO Situation Report – Melissa (2025), Nature Climate Change (2024).

Nejnovější články

Pětadvacetiletá Alžběta zdědila trůn plný nepřátel. Její první rozhodnutí měla určit budoucnost Anglie

Poslední osmanský sultán odjel z Istanbulu na britské válečné lodi. Šest století dynastie skončilo téměř potichu

Slavná mayská pyramida v sobě ukrývá další dvě. Vědci se do jejího nitra podívali bez jediného kopnutí

První počítačová myš byla dřevěná krabička s kolečky. Její vynálezce přitom snil o mnohem větší revoluci

Průplav, který zkrátil cestu kolem světa, vznikal i rukama nuceně nasazených dělníků. Jeho otevření bylo velkolepé

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Nenávist není jen pocit. Je to biologický režim, ze kterého se těžko vystupuje

Zpráva o mrtvém studentovi otřásla Československem. Martin Šmíd ale žil a kolem fámy vyrostla další záhada

Proč máme dvě oči a ne jedno? Evoluce měla velmi praktický důvod

Antarktida zamrzla, když byl svět o 5 °C teplejší než dnes. Odpověď možná ležela hluboko pod zemí

Příroda

Moraine Lake: jezero, které není modré. Proč ho tak přesto vidíme?

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Skuteční dobyvatelé planety jsou mravenci. Vytvořili svá impéria dávno před lidmi

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ