• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Počasí

El Niño se vrací. Svět čeká extrémnější počasí — a Česko může pocítit hlavně teplejší a rozkolísanější léto

Světová meteorologická organizace varuje, že v tropickém Pacifiku se rozvíjí nové El Niño a pravděpodobnost jeho vzniku mezi červnem a srpnem 2026 dosahuje 80 %. Tento přirozený klimatický jev dokáže měnit srážky, teploty i extrémy na mnoha místech planety.

3. 6. 2026

Pro Česko ale neplatí jednoduchá rovnice „El Niño rovná se konkrétní počasí“. Jeho vliv sem přichází nepřímo, přes evropskou cirkulaci, Atlantik a celkově teplejší atmosféru.

Pacifik vysílá signál, který sleduje celý svět

El Niño začíná daleko od Evropy, v centrálním a východním rovníkovém Pacifiku. Právě tam se za určitých podmínek začne výrazně oteplovat povrch oceánu. Změní se proudění vzduchu, tlakové poměry i rozložení srážek. Na mapě to vypadá jako vzdálená událost, ale klimatický systém funguje jako propojená síť. Změna v tropickém Pacifiku se může postupně promítnout do počasí v Jižní Americe, Austrálii, Asii, Africe, nad oceány i do globálních teplot.

WMO ve zprávě z 2. června 2 026 uvádí, že El Niño má 80% pravděpodobnost rozvoje v období červen–srpen a pravděpodobnost jeho pokračování nejméně do listopadu je podle současných výhledů blízko nebo nad 90 %. Většina modelů zároveň naznačuje, že událost bude nejméně středně silná a možná silná, i když přesná intenzita a načasování vrcholu zůstávají nejisté.

I blížící se středně silné El Niño zvyšuje pravděpodobnost některých extrémů. WMO upozorňuje hlavně na riziko vln horka na souši i v oceánu, silných srážek v některých regionech a sucha jinde.

Proč El Niño nezpůsobuje všude totéž

El Niño není globální vypínač, který všude nastaví stejné počasí. Jeho účinky se liší podle síly jevu, roční doby, přesného rozložení teplé vody v Pacifiku a toho, jak se El Niño potká s dalšími klimatickými režimy, například s Indickooceánským dipólem, Severoatlantickou oscilací nebo proměnlivostí proudění nad Atlantikem. WMO výslovně upozorňuje, že každý El Niño je jedinečný a ne všechny oblasti světa jsou zasaženy stejným způsobem.

Typicky může El Niño přinášet více srážek do částí jižní Jižní Ameriky, jihu Spojených států, některých oblastí Afrického rohu a centrální Asie. Naopak sušší podmínky se častěji objevují v Austrálii, Indonésii, části jižní Asie, Karibiku, Střední Americe a severní Jižní Americe. V létě na severní polokouli může teplý tropický Pacifik podporovat hurikány ve středním a východním Pacifiku, zatímco v Atlantiku jejich vznik spíše tlumí.

Globálně je ale El Niño důležité i proto, že do atmosféry pomáhá uvolňovat teplo z tropického Pacifiku. WMO připomíná, že El Niño obvykle zvyšuje globální teploty a jeho teplotní dopad bývá nejvýraznější v roce po rozvoji události. To znamená, že pokud se El Niño rozvine v roce 2026, výrazný globální teplotní otisk se může projevit i v roce 2027.

7 okamžiků, kdy počasí rozhodlo o dějinách: Když vítr, mráz a sucho převzaly velení

Klimatická změna El Niño nevytváří, ale zesiluje kulisy

El Niño je přirozený klimatický jev. Nevznikl kvůli současné klimatické změně a WMO uvádí, že neexistuje důkaz, že by klimatická změna zvyšovala frekvenci nebo intenzitu samotných epizod El Niño. To ale neznamená, že na ní nezáleží. Teplejší oceán a teplejší atmosféra mají více energie a mohou nést více vlhkosti. Když do takového světa přijde El Niño, jeho dopady se mohou odehrávat na vyšší základní teplotě a s větším potenciálem pro extrémy.

Právě v tom je hlavní rozdíl oproti minulosti. Dřívější El Niño mohl přinést mimořádné horko nebo srážkové výkyvy. Dnešní El Niño se rozvíjí v prostředí, které už je samo o sobě teplejší. WMO pro období červen–srpen očekává téměř celosvětovou převahu nadnormálních teplot, což zvyšuje riziko tepelného stresu, kombinovaných extrémů a rychlejšího nástupu sucha tam, kde budou srážky podprůměrné.

To je důležité i pro Evropu. I když El Niño není pro střední Evropu tak přímým řidičem počasí jako například pro Austrálii nebo Peru, globální teplotní pozadí a změny velkoprostorové cirkulace mohou přispívat k tomu, že sezony budou teplejší, rozkolísanější a náchylnější k extrémům.

Co to může znamenat pro Evropu

Evropa patří mezi regiony, kde je přímý vliv El Niña složitější a slabší než v tropických oblastech. Neznamená to, že žádný vliv neexistuje. Znamená to, že se míchá s dalšími faktory: Atlantikem, rozložením tlakových útvarů, prouděním ve vyšších vrstvách atmosféry, stavem mořské hladiny, půdní vlhkostí i dlouhodobým oteplováním kontinentu.

Copernicus Climate Change Service ve své květnové sezonní předpovědi uváděl, že signál pro rozvoj El Niña v příštích měsících zesílil. Pro Evropu zároveň předpovědi na léto naznačovaly pravděpodobně nadprůměrné teploty ve všech regionech, s nejsilnějším signálem v jihovýchodní části kontinentu. U srážek byl signál slabší, což je pro sezonní předpovědi typické, ale východní části Evropy měly podle tehdejších modelů vyšší pravděpodobnost podprůměrného sezonního úhrnu.

To je pro Česko užitečný rámec. Neříká, že El Niño přímo přinese konkrétní počet tropických dnů v Praze nebo sucho na jižní Moravě. Říká ale, že v evropském prostoru se pro léto 2026 rýsuje teplejší signál a že srážková nejistota zůstává výrazná. Jinými slovy: u teplot je varování pevnější než u srážek.

Bouře, které odporují fyzice: nejpodivnější paradoxní jevy atmosféry

A co Česká republika?

Pro Česko je nejpoctivější odpověď opatrná: El Niño samo o sobě nepředpovídá přesné počasí v České republice. Neznamená automaticky horké léto, sucho, povodně ani mírnou zimu. Vliv ENSO na střední Evropu je nepřímý, proměnlivý a závislý na dalších cirkulačních vzorcích.

To ale neznamená, že je úplně bez významu. Starší česká klimatologická studie Rudolfa Brázdila a Michala Bíla analyzovala vliv ENSO na tlak, teplotu a srážky v Evropě v 20. století a zahrnovala i vybrané řady pro střední Evropu a Českou republiku. Autoři zjistili statisticky významné rozdíly mezi teplými a studenými fázemi ENSO, zejména u tlaku a teploty v zimě, u teploty a srážek v létě a u srážek na podzim.

Přeloženo do běžného jazyka: El Niño může být jedním z dílků skládačky, ale není hlavním lokálním vypínačem českého počasí. Pro Česko budou v nejbližších týdnech a měsících důležitější konkrétní evropské tlakové vzorce, stav Atlantiku, půdní vlhkost, blokující tlakové výše, poloha tryskového proudění a regionální předpovědi ČHMÚ.

V praxi tedy dává smysl počítat hlavně s tím, že El Niño může přispět k teplejšímu globálnímu a evropskému pozadí. Pokud se nad střední Evropou usadí tlaková výše, může být horko intenzivnější. Pokud se srážky budou vyhýbat střední Evropě, sucho se může rozvíjet rychleji. Pokud naopak dorazí vlhčí epizody, teplejší atmosféra může zvyšovat potenciál pro vydatnější srážky. Nejde ale o přímou předpověď, spíš o zvýšení citlivosti systému.

Největší riziko pro Česko: ne jeden scénář, ale větší rozkolísanost

Pokud bude léto nadprůměrně teplé, může to znamenat vyšší zátěž pro zdraví, města, zemědělství i energetiku. Horké epizody zvyšují riziko přehřívání měst, zhoršují kvalitu spánku, zatěžují seniory a chronicky nemocné a zvyšují spotřebu vody i elektřiny. Pokud by se přidalo delší období bez srážek, může rychleji růst stres vegetace a zemědělských plodin.

Na druhé straně teplejší atmosféra dokáže zadržet více vodní páry. Když se potom vytvoří vhodné podmínky pro bouřky nebo frontální srážky, mohou být epizody intenzivnější. To neznamená, že bude pršet víc v celém období. Znamená to, že se může zvyšovat kontrast mezi suchými úseky a krátkými, prudšími srážkovými událostmi. Právě tento typ rozkolísanosti je pro střední Evropu prakticky důležitý.

Pro Českou republiku z toho plyne hlavně potřeba opatrnosti. El Niño samo neurčuje konkrétní podobu českého léta ani zimy, ale může zvýšit citlivost celého systému na extrémy. Pokud se nad střední Evropou usadí delší období vysokého tlaku, může být horko výraznější. Pokud budou srážky chybět, sucho se může rozvíjet rychleji.

A pokud se naopak vytvoří vhodné podmínky pro bouřky nebo frontální srážky, teplejší atmosféra může zvýšit riziko prudších epizod. Pro praktické rozhodování proto bude klíčové sledovat aktuální výstrahy, krátkodobé a střednědobé předpovědi i vývoj sucha.

Proč se o tom mluví už teď

El Niño se často rozvíjí několik měsíců a jeho vrchol obvykle přichází mezi listopadem a únorem. Právě proto WMO upozorňuje na význam včasné přípravy. Nejde jen o meteorologickou zajímavost, ale o signál pro zemědělství, vodní hospodářství, energetiku, zdravotnictví i humanitární organizace. Pokud některé regiony světa čeká vyšší pravděpodobnost sucha nebo povodní, je rozdíl mezi včasným varováním a pozdní reakcí obrovský.

WMO zdůrazňuje, že pokročilé předpovědi pomáhají chránit životy i živobytí a že státy mají využívat sezonní výhledy k přípravě. To je zvlášť důležité pro oblasti, kde El Niño mívá přímější dopady: monzunové oblasti, Austrálii, Indonésii, Africký roh, Střední Ameriku, jižní Jižní Ameriku nebo tropický Pacifik.

Pro Česko je to spíš důvod sledovat širší klimatický kontext než důvod k okamžité panice. Pokud se El Niño skutečně rozvine a bude středně silné až silné, může zvýšit globální teplotní tlak a nepřímo vstoupit do evropské sezony. Konkrétní počasí u nás ale bude dál určovat hlavně to, jak se v daném období poskládá atmosféra nad Evropou.

El Niño se podle WMO pravděpodobně vrací a svět se připravuje na období vyššího rizika extrémního počasí. V tropickém Pacifiku se hromadí teplo, modely ukazují vysokou pravděpodobnost rozvoje jevu a globální předpovědi pro červen až srpen naznačují nadnormální teploty téměř po celé planetě.

Pro Českou republiku ale platí důležitá nuance. El Niño není přímá předpověď českého léta ani zimy. Je to globální klimatický signál, který může zvyšovat teplotní pozadí a ovlivňovat velkoprostorové vzorce, ale jeho lokální dopad bude záviset na evropské cirkulaci, Atlantiku, tlakových výších, bouřkových situacích a regionálních podmínkách.

Nejrozumnější český závěr tedy zní: nečekat jeden jednoduchý scénář, ale počítat s větší citlivostí na extrémy. Horko může být při vhodné situaci výraznější, sucho se může rozvíjet rychleji a vydatné srážky mohou přicházet v prudších epizodách. El Niño není samo o sobě česká předpověď. Je to varování, že globální klimatický systém vstupuje do fáze, ve které bude každý region potřebovat pozornější sledování počasí.

Proč únor často přináší prudké mrazy? Atmosféra někdy pustí Arktidu na jih

Umělý sníh, který chladí planetu: nové experimenty s řízeným odrazem slunečního světla

Déšť, který se nikdy nedotkne země: fenomén zvaný virga

Z nebe se ozývají rány jako při výbuchu. Záhadné skyquakes vědci dodnes neumějí úplně vysvětlit

Tryskové proudění se láme: proč nové mrazové a sněhové epizody překvapují i meteorology

Mraky v pohybu: skryté posuny v oblačnosti, které mění celkové klima planety. Proč na tom záleži?


Zdroje: WMO: WMO: Prepare for El Niño, 2. června 2026., WMO: El Niño / La Niña Phenomena, Copernicus Climate Change Service: Seasonal forecasts, květen 2026, NOAA Climate Prediction Center: ENSO Diagnostic Discussion, Brázdil, R.; Bíl, M.: El Niño – Southern Oscillation and its Effects on Air Pressure, Air Temperature and Precipitation in Europe in the 20th Century, Geografie, 1998, ScienceAlert / AFP: El Niño Could Soon Fuel Extreme Weather, UN Warns. img ai generated

Nejnovější články

MĚSTA BUDOUCNOSTI V.: Nejdřív vznikne digitální svět. Ten skutečný je jen jeho kopie

Na pekelných planetách fouká pomaleji, než by mělo. Astronomové možná našli stopu mimozemských magnetických polí

Ptáci masturbují. A dělají to opravdu často. Vědci zjistili, že je to mnohem normálnější, než jsme si mysleli

Má člověk ještě svobodnou vůli? AI ji nemusí zničit. Stačí, když se naučí mluvit naším vlastním hlasem

Malá infekce, pár dní v posteli — a samostatnost je pryč. Tento jeden faktor předpovída smrt až s děsivou přesností

Nejčtenější články

Sex pod pyramidami (6.): Erotika v egyptských textech. Co skutečně víme o touze, manželství a nevěře

„Vypusťte Krakena!“ Námořníci se báli nestvůry z hlubin. Skutečný tvor za legendou je možná ještě děsivější než mýtus

Prokleté třinácté dítě: legenda o Jersey Devilovi straší už více než 300 let

Nejhlubší díra na Zemi: lidstvo se snaží dostat k energii ukryté hluboko pod planetou

Vesnice, které usínaly na celé dny: záhada z Kazachstánu měla děsivé pozemské vysvětlení

Počasí

Obloha v plamenech: Vzácný jev, který si lidé pletou s polární září - odhalte tajemství ohnivé duhy

Nejchladnější místo na Zemi už neexistuje: rekordní data z Antarktidy překonala vlastní extrém

Tryskové proudění se láme: proč nové mrazové a sněhové epizody překvapují i meteorology

Atmosférické řeky: neviditelné proudy, které dokáží zničit celé kontinenty

Ledové blesky: vzácný zimní jev, při kterém bouřka vznikne uprostřed sněhové vánice

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ