Tyto snímky vznikly s odstupem téměř dvaceti let dvěma různými teleskopy – a každý z nich vidí vesmír úplně jiným způsobem.
Pilíře stvoření: kosmická ikona
Slavné Pillars of Creation leží asi 6500 světelných let od Země v mlhovině Orla (Messier 16). Jde o obrovské sloupy prachu, vodíku a molekulárního plynu, které jsou vysoké několik světelných let.
Uvnitř těchto struktur vznikají nové hvězdy. Gravitační kolaps hustých oblastí plynu postupně vytváří protostary, které nakonec zapálí jadernou fúzi.
Právě proto se tyto struktury staly jedním z nejslavnějších snímků v historii astronomie. Poprvé je detailně vyfotografoval Hubbleův vesmírný teleskop v roce 1995.
Hubble: vidí světlo podobné lidskému oku
Hubbleův teleskop byl vypuštěn v roce 1990 a jeho hlavní specializací je viditelné světlo. To je stejné spektrum elektromagnetického záření, které dokáže vnímat lidské oko. Výhoda tohoto přístupu je obrovská.
Hubble dokáže vytvářet extrémně ostré snímky, jemné struktury mlhovin, i detailní barvy kosmických objektů. Jenže viditelné světlo má jednu slabinu - prach.
Kosmický prach dokáže viditelné světlo velmi účinně blokovat. Když se tedy Hubble podívá do oblasti plné prachových částic, vidí hlavně jejich siluety. Právě proto jsou na jeho snímku Pilíře stvoření tak dramatické: tmavé sloupy zakrývají hvězdy, které vznikají uvnitř.
Webb: dokáže „vidět skrz prach“
Teleskop James Webb Space Telescope (JWST), spuštěný v roce 2021, pracuje jinak. Jeho hlavní specializací je infračervené záření.
Infračervené světlo má delší vlnovou délku než světlo viditelné. A právě díky tomu dokáže pronikat prachem, který pro Hubble představuje neprůhlednou bariéru. Výsledek je fascinující. Když se Webb podíval na stejné Pilíře stvoření, odhalil stovky nových hvězd, mladé protostary, i struktury uvnitř mlhoviny.
Najednou se ukázalo, že oblasti, které vypadaly jako temné siluety, jsou ve skutečnosti plné hvězdného života.
Dva teleskopy, dvě reality
Rozdíl mezi oběma snímky není jen technologický. Je to vlastně krásná ukázka toho, jak astronomové zkoumají vesmír.
Různé teleskopy jsou navrženy tak, aby pozorovaly různé části elektromagnetického spektra: viditelné světlo, infračervené, rentgenové a radiové. Každá z těchto „barev vesmíru“ ukazuje jiný fyzikální proces.
Například:
viditelné světlo odhaluje strukturu mlhovin
infračervené ukazuje vznikající hvězdy
rentgenové zachycuje extrémní objekty jako černé díry
Astronomie tak připomíná skládání puzzle. Teprve když se spojí data z různých teleskopů, začíná být obraz vesmíru úplný.
Proč jsou Pilíře stvoření tak důležité
Tyto kosmické struktury jsou pro vědce fascinující z několika důvodů. Představují laboratoř pro studium zrodu hvězd. A také ukazují, jak hvězdy samy ovlivňují prostředí, ve kterém vznikají. Silné ultrafialové záření z mladých hvězd totiž postupně eroduje okolní plyn a prach. A v neposlední řadě mají i obrovský kulturní dopad.
Snímek z roku 1995 se stal jednou z nejznámějších fotografií v historii vědy. Webbův snímek z roku 2022 pak ukázal, že i po téměř třiceti letech dokáže moderní technologie odhalit nové detaily v jednom z nejznámějších koutů vesmíru.
Co nám tyto snímky připomínají
Na první pohled se může zdát, že jeden teleskop je jednoduše „lepší“. Ve skutečnosti ale každý z nich odpovídá na jinou otázku. Hubble ukazuje tvar a strukturu kosmických mraků. Webb odhaluje to, co se uvnitř těchto mraků rodí.
A právě díky kombinaci těchto perspektiv začínáme chápat procesy, které stojí za vznikem hvězd – a nakonec i planetárních systémů, jako je ten náš.
Vesmír se totiž nikdy nedá pochopit z jednoho pohledu. Potřebuje mnoho různých očí.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: NASA – Hubble Space Telescope, NASA – James Webb Space Telescope, ESA – Pillars of Creation, Space Telescope Science Institute, Nature Astronomy – Star formation in molecular clouds, foto NASA/ESA
