Loď Nathaniel B. Palmer byla spuštěna na vodu v roce 1992 a od té doby se stala páteří amerických výprav na nejjižnější kontinent. Jako jediná výzkumná loď USA je schopná plavidla selhávají – včetně drsné oblasti Amundsenova moře a zmíněného ledovce Thwaites, jehož destabilizace by mohla zvýšit hladinu světových moří až o tři metry.

Na palubě Palmeru se sbírají data o oceánských proudech, teplotě vody, chemickém složení moří a biologické rozmanitosti. Vědci z celého světa se shodují: bez těchto dat bychom nevěděli, co se s planetou děje.

Zastavit motor, nebo celý výzkum?

NSF plánuje ukončit pronájem lodi z rozpočtových důvodů. Palmer totiž není ve vlastnictví vlády – je to civilní loď pronajímaná společností Edison Chouest Offshore. Po ukončení smlouvy nebude mít USA žádné srovnatelné plavidlo.

untitled-design-1_7 ČTĚTE TAKÉ: Proč zimní zvuky uklidňují — a někdy děsí: věda o tichu, větru a praskání ledu

Oficiálně má některé výzkumné úkoly převzít loď R/V Sikuliaq, ale ta není uzpůsobena plavbě v silném ledu. Má menší kapacitu pro vědce i výzkumné vybavení a není schopna doplout do oblastí, kde Palmer běžně operoval. Vědci tak mluví o „nahrazení traktoru koloběžkou“.

Vědci volají o pomoc: 170 podpisů a rostoucí tlak

Na rozhodnutí NSF zareagovala akademická obec rychle. Otevřený dopis s výzvou k přehodnocení podepsalo přes 170 vědců z univerzit, výzkumných ústavů i vládních agentur. Dokument adresovaný NSF i Kongresu upozorňuje na riziko ztráty unikátních dlouhodobých datových řad, které by nebylo možné znovu získat.

Autoři připomínají i geopolitický rozměr – Čína, Velká Británie, Austrálie či Jižní Korea v posledních letech významně investovaly do svých polárních flotil. Americká absence by tak oslabila nejen vědu, ale i strategické postavení USA v oblasti, která se stává stále důležitější.

Když se věda stane politikou

Změny v Antarktidě nejsou abstraktní. Ovlivňují počasí v Evropě, hladiny oceánů na Floridě i úrodu v Africe. A přesto je polární výzkum často první na ráně, když se škrtá rozpočet. Podobná situace nastala už v roce 2013, kdy americká vládní krize ochromila logistiku v Antarktidě. Důsledky tehdy pociťovali vědci ještě roky poté.

leonardo-kino-xl-photorealistic-macro-of-a-wood-frog-partially-1 ČTĚTE TAKÉ: Jak příroda přežívá pri extrémních teplotách: zvířata, která zvládnou mráz, jenž by lidské tělo zničil

Rozhodnutí ukončit provoz Palmeru tak znovu otevírá otázku: jak moc si vážíme poznání – a co jsme ochotni obětovat?

Co ztrácíme a co se (možná) nikdy nevrátí

Zánik lodi Palmer znamená víc než jen konec jedné mise. Znamená přerušení výzkumů, které běží desítky let. Znamená, že další generace vědců nebude mít na co navázat. A že svět přijde o klíčové poznatky o vývoji klimatu, které se už nikdy nebudou dát znovu nasbírat. Věda totiž nemá tlačítko „zpět“.

^{Použité zdroje:}^Science.org^,^EOS.org^.^gCaptain.com^,^Wired.com^,^Wikipedia^,^EOS^{, foto unsplash+}

Vesmír

Amerika může ztratit přehled o dění na Antarktidě. „Neberte nám ledoborec,“ bijí na poplach přední vědci

Intro