Výsledky pro hledaný výraz: ""

Odešel na procházku a už se nevrátil. Muž, který zachránil thajské hedvábí, zmizel beze stopy

Už se nevrátil. Pátraly po něm stovky lidí, ale nenašly tělo, oblečení ani jediný předmět, který by spolehlivě ukázal, co se s ním stalo. A právě minulost někdejšího špiona způsobila, že obyčejné neš

Odkud se bere krutost: rodíme se s ní, nebo ji spouští situace?

Ukazuje se, že krutost není nutně pevná vlastnost. Často je to reakce. Výsledek prostředí, tlaku a podmínek, které dokážou změnit chování i u lidí, kteří by se jinak považovali za slušné a empatické.

Od Perské říše k blokádě Hormuzského průlivu: jak se zrodila oblast, která dodnes drží svět v napětí

Místo, které nikdy nebylo jen místem Na mapě působí oblast mezi Mezopotámií, Perským zálivem a íránskou vysočinou jako jeden z mnoha regionů světa. V dějinách ale představuje něco jiného: dlouhodobé

Od Tuskegee po MKUltra: temná stránka vědy, která nás stále učí – a varuje

Historie experimentální vědy obsahuje případy, kde se „výzkum“ mění v krutý test lidskosti. Tento text shrnuje hlavní případy, mechanismy a důsledky — a připomíná, proč etika není luxus, ale nutnost.

Oheň, který změnil planetu (2.): Proč má oheň barvu – a proč není vždy oranžový

Proč je většina ohňů žlutá nebo oranžová Typický táborový oheň nebo svíčka svítí žlutě až oranžově kvůli sazím . Při spalování dřeva, vosku nebo jiných organických látek často není dostatek kyslíku,

Oheň, který změnil planetu (3.): Proč plameny vždycky stoupají nahoru (a co se stane, když zmizí gravitace)

Proč plamen stoupá, i když ho nikdo „netlačí“ Rozšířená představa říká, že plamen stoupá, protože „oheň jde nahoru“. Ve skutečnosti oheň nikam nejde . Stoupají horké plyny , které při hoření vznikají

Oheň, který změnil planetu (4.): Proč je oheň možný jen na Zemi

Oheň potřebuje víc než jen palivo Na první pohled se zdá, že k ohni stačí tři věci: palivo, kyslík a zapálení. Jenže právě kyslík je klíčový problém. Ve vesmíru je hořlavých látek dost – vodík, metan

Oheň, který změnil planetu (5.): Co by bylo, kdybychom nikdy neovládli oheň

Poznámka: následující text je myšlenkový experiment založený na současných poznatcích antropologie, biologie a evoluční vědy. Svět bez ohně by byl tmavší, chladnější a tišší Bez ohně by noc zůstala

Oheň, který změnil planetu (6.): Oheň jako technologie, bez které by civilizace nebyla tím, čím je

Oheň nebyl jen nástroj. Byl zlom Mnoho zvířat používá nástroje. Některá si dokonce dokážou poradit s jednoduchými mechanismy. Oheň je ale jiný. Nejde o objekt, který vezmete do ruky, ale o proces , k

Oko Sahary: Záhada v poušti, která celá desetiletí dokonale mátla geology i astronauty

Když poušť začne vypadat podezřele pravidelně Richatova struktura má průměr zhruba 40 kilometrů a její soustředné kruhy jsou natolik pravidelné, že první vysvětlení byla téměř automatická: dopad mete

Olympijská věda (2.): Saně – sport, který klame tělem. Čím méně pohybu je vidět, tím víc práce se děje

Start: okamžik, kdy se závod láme U saní závod nezačíná v první zatáčce, ale pochopitelně už v prvních vteřinách . Start není jen technický detail. Je to okamžik, kdy se určí, zda bude jízda plynulá,

Olympijská věda (3.): 170 tepů za minutu a přesná rána: proč je biatlon biologický extrém

Biatlon není kombinace. Je to konflikt Běh na lyžích a střelba nejsou dvě disciplíny vedle sebe. Jsou to dva protichůdné fyziologické režimy , které musí tělo zvládnout téměř současně. Lyžování žene