Výsledky pro hledaný výraz: ""

Hranice času: Existuje přítomnost opravdu, nebo ji náš mozek jen dopočítává?

To, co prožíváme jako „teď“, může být jen rekonstrukce , kterou mozek vytváří se zpožděním. A realita, kterou považujeme za bezprostřední, je ve skutečnosti o zlomek sekundy stará . Mozek nikdy nerea

Hrozí nám závislost na umělé inteligenci? Co se děje, když mozek deleguje myšlení

Závislost bez látky Když mluvíme o závislosti, většinou si představíme chemickou látku. Alkohol, nikotin, drogy. Neurověda ale už dávno ví, že závislost může vzniknout i bez cizí substance . Stačí ch

Hvězdy pod zemí: Jeskyně Waitomo a záře, která klame smysly

Ve skutečnosti tady však září tisíce drobných larev , které světlem lákají kořist do svých tenkých pastí. Přírodní jev tak dokonalý, že zpochybňuje, kde končí biologie a začíná poezie. Zrození světla

Hyperion a General Sherman: 115 metrů výšky, 1480 m³ objemu. Seznamte se s největšími stromy planety

některé jsou tak vysoké, že by zastínily mrakodrapy, jiné zase dosahují takové mohutnosti , že jejich kmenem dokáže projet auto. Kalifornie je jejich domovem a místem, kde si lidstvo uvědomuje, jak m

I král tam musí. Rozsáhlá studie naznačuje, že pravidelnost stolice může ovlivňovat jeden konkrétní vitamín

Nová genetická analýza více než 260 000 lidí z Evropy a východní Asie odhalila překvapivou souvislost mezi střevní motilitou – tedy rychlostí, s jakou potrava prochází trávicím traktem – a metabolism

Intuice vs. výpočet: kdy se lidský mozek mýlí nejvíc

Co vlastně nazýváme intuicí Intuice není opakem rozumu. Není to ani náhlé vnuknutí bez příčiny. Z neurovědeckého hlediska jde o rychlé rozpoznávání vzorců , které mozek ukládá na základě předchozích

Itálie má také svůj „meč v kameni“: Toskánská legenda je starší než slavný Artuš – a zná ji jen málokdo

Kdo byl Galgano Guidotti Galgano Guidotti se narodil kolem roku 1148 v oblasti dnešní Toskánska. Podle dobových pramenů byl rytířem nižší šlechty, známým spíše svou prudkostí než zbožností. Hagiograf

Jaderné odstrašení bez iluzí: Proč svět držela – a možná stále drží – rovnováha strachu

To je podstata jaderného odstrašení. Mechanismus, který funguje jen tehdy, pokud mu všichni zúčastnění věří. A který se zhroutí ve chvíli, kdy přestane být lidský. Odstrašení není mír. Je to dohoda o

Jádro (1.): Ticho před poznáním a atom jako filozofický problém - jak začal příběh jaderné energie

Jak se zrodil zájem o atom Fyzika byla dlouho disciplínou trpělivosti – pomalým skládáním reality do vzorců, které dávaly smysl právě proto, že byly omezené. Každý objev měl své místo, svůj kontext,

Jádro (2.): Moment, kdy se poznání změnilo v možnost - fyzika jako architekt historie

Když štěpení jádra přestalo být teorií Ve chvíli, kdy se podařilo popsat štěpení atomového jádra nejen jako teoretický proces, ale jako jev, který lze iniciovat a řídit, změnil se charakter vědy. Rov

Jádro (3.): Projekt Manhattan jako bod zlomu, studená válka a logika strachu, která ovládla planetu

Věda, která má po prvé v historii jasný cíl Poprvé v dějinách byla věda organizována ne podle vnitřní logiky oboru, ale podle externího cíle, který neměl s poznáním samotným nic společného. Cílem neb

Jádro (4.): Když si svět až příliš zvykne na možnost konce

Apokalypsa jako reálná hrozba... Zpočátku byla atomová bomba šokem. Absolutním zlomem v představivosti. Něčím, co se vymykalo všem dosavadním zkušenostem. Veřejná debata se točila kolem etiky, odpově