V ázerbájdžánském Gobustanu existuje krajina, která působí jako jiná planeta – ale její síla není vulkanická. Je sedimentární. A plynná.
Co je Gobustan – a proč právě tam
Gobustan leží jihozápadně od Baku u pobřeží Kaspického moře. Oblast je známá nejen pravěkými petroglyfy, ale i něčím, co nemá ve světě obdoby: mimořádnou koncentrací bahenních sopek.
Ázerbájdžán hostí přibližně polovinu všech známých bahenních sopek na světě. A právě Gobustan je jejich nejdramatičtější koncentrací. Nejde o klasický vulkanismus. Neprobíhá zde tavení hornin. Nevystupuje magma. To, co tu „vybuchuje“, je tlak plynu.
Bahenní sopka není sopka
Bahenní sopky vznikají v oblastech bohatých na jemnozrnné sedimenty, vodou nasycené jíly a především zemní plyn (hlavně metan).
V hlubších vrstvách sedimentárních pánví se hromadí organická hmota. Pod tlakem a teplotou se mění na uhlovodíky – ropu a plyn. Pokud se plyn nemůže snadno rozptýlit, začne si hledat cestu vzhůru. A když ji najde? Nevystříkne láva. Vystoupá směs vody, jílu a plynu. Země doslova „vaří“ tlakem.
Proč to bublá?
Metan unikající z podloží prochází vodou nasycenými sedimenty. Jakmile dosáhne povrchu, vytváří bubliny – přesně jako vařící hrnec. Teplota bahna je obvykle nízká. Většinou jde o chladný proces, i když existují případy, kdy výron doprovází vznícení plynu.
V některých historických případech došlo k explozivním erupcím, kdy tlak plynu prudce protrhl povrch. Výsledkem byl krátkodobý ohnivý výbuch – nikoli kvůli magmatu, ale kvůli zapálenému metanu. Gobustan je tak místem, kde je hranice mezi geologií a energetikou velmi tenká.
Proč právě Ázerbájdžán?
Kaspická pánev je jednou z nejbohatších ropných a plynových oblastí světa. Silné vrstvy sedimentů, aktivní tektonika a vysoký tlak vytvářejí ideální podmínky. Bahenní sopky jsou vlastně přirozeným ventilem této hluboké energetické infrastruktury. Jsou to geologické „odfukovací ventily“ planety.
A právě proto jsou pro vědce cenné – poskytují informace o tom, co se děje hluboko pod povrchem, bez nutnosti vrtů.
Miniverze Marsu na Zemi
Bahenní sopky nejsou jen estetická kuriozita. Jsou studovány i v kontextu astrobiologie.
Podobné struktury byly pozorovány na Marsu. Pokud tam skutečně existují sedimentární bahenní výrony, mohly by naznačovat přítomnost podzemního plynu nebo tekutin v minulosti. Gobustan tak není jen exotická krajina. Je to model jiných světů.
Je to nebezpečné?
Většina bahenních sopek je klidná. Pomalu vytvářejí kužely z vysychajícího jílu. Ale některé erupce mohou být dramatické.
V roce 2001 došlo v Ázerbájdžánu k bahenní erupci, při níž vyšlehly plameny do výšky několika set metrů. Hořel plyn, ne magma. Rozdíl je zásadní – ale vizuálně je efekt téměř apokalyptický.
Země, která dýchá
Gobustan ukazuje, že planeta není jen pevná skořápka s občasným ohnivým výbuchem. Je to dynamický systém tlaků, plynů a tekutin. Někdy neexploduje ohněm. Někdy jen tiše syčí.
A možná právě to je fascinující. Ne každá sopka musí být žhavá, aby byla dramatická. Někdy stačí metan, jíl a dostatečný tlak pod povrchem.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT
Zdroj: National Geographic, Nature, foto wikimedia commons
