Předchůdcem Aksumu byla kultura Dʿmt (8.–5. století př. n. l.), která se rozvíjela na území dnešní severní Etiopie a Eritrey. Už tehdy sem proudily vlivy ze Sabaeánské Arábie – zejména písmo a náboženské motivy.
Aksum se začal formovat mezi 2. stoletím př. n. l. a 2. stoletím n. l., když se drobná království a osady sjednotily do jedné politické entity. Strategická poloha na křižovatce cest mezi Afrikou, Arabským poloostrovem a Indií určila jeho budoucí roli.
Obchodní impérium
Síla Aksumu stála na obchodu. Jeho hlavní přístav Adulis u Rudého moře byl spojnicí mezi Afrikou, Indií a Středomořím.
Z Aksumu proudilo ven: zlato, slonovina, ebenové dřevo, kadidlo a myrha, kožešiny a exotická zvířata.
Dovnitř přicházelo: hedvábí z Číny, koření z Indie, víno a sklo z Říma.
Aksumité byli prostředníky mezi kontinenty a jejich vliv zasahoval od Sahary až po Indický oceán.
Mince a hospodářská vyspělost
Aksum byl jednou z mála afrických říší, která razila vlastní mince. Od 3. století n. l. se objevují zlaté, stříbrné a měděné mince s portréty králů a nápisy v řečtině i v jazyce Geʿez.
Mince dokazují nejen hospodářskou sílu, ale i zapojení Aksumu do mezinárodního obchodu – byly přijímány na trzích od Alexandrie až po Indii.
Monumentální architektura
Nejznámější památky Aksumu jsou stély – obrovské kamenné obelisky vytesané z jediného kusu žuly. Největší z nich měřila 33 metrů a vážila přes 500 tun.
Stély symbolizovaly moc panovníků a často označovaly hrobky. Dodnes stojí několik menších (okolo 23 metrů) v Aksumu a tvoří nezaměnitelný obraz města.
Vedle stél se dochovaly i základy paláců, z nichž nejznámější je „palác královny ze Sáby“ a stavba zvaná Dungur – zbytky vícepatrového sídla.
Jazyk, písmo a kultura
Oficiálním jazykem byl Geʿez, semitský jazyk, který přežil dodnes jako liturgický jazyk etiopské církve. V diplomatických kontaktech a na mincích se objevuje i řečtina, což ukazuje na propojení s antickým světem. Kultura Aksumu byla směsicí afrických a blízkovýchodních prvků – od architektury až po náboženství.
Původně polyteistická říše se kolem roku 330 n. l. proměnila, když král Ezana přijal křesťanství. Aksum se tak stal jedním z prvních států na světě, který učinil křesťanství oficiálním náboženstvím. Křesťanský vliv se projevil v umění, architektuře a posílil vazby na byzantský svět.
Expanze a vliv v Arábii
Aksum nebyl jen obchodní mocností – také dobýval. V 6. století vyslal král Kaleb vojska do jižní Arábie (dnešní Jemen), kde dočasně ovládl království Himyar. To ukazuje, že Aksum byl schopen projekce moci i za moře.
Úpadek a legendy o zkáze
Od 7. století se říše začala hroutit. Důvody:
vzestup islámských států, které převzaly kontrolu nad Rudým mořem,
ztráta obchodních cest a izolace,
vyčerpání zdrojů vnitrozemí.
Etiopské legendy ale mluví o tajemné královně Gudit (Yodit), která měla v 10. století pustošit Aksum a ničit kostely. Historici její příběh vnímají spíš jako symbol chaosu než doloženou událost.
Aksum dnes
Ruiny Aksumu jsou zapsané na seznamu UNESCO. Kamenné obelisky, pozůstatky paláců a kostel svaté Panny Marie ze Siónu přitahují poutníky i turisty. Přesto je Aksum často opomíjeno v učebnicích, přestože patřilo mezi nejvlivnější říše starověkého světa.
Království Aksum bylo africkou velmocí, která spojovala kultury a kontinenty. Zanechalo po sobě monumentální architekturu, první africké mince a živou křesťanskou tradici. Jeho příběh nám připomíná, že dějiny starověku nebyly jen o Egyptě, Římě a Mezopotámii – i Afrika měla své mocné říše, které si zaslouží místo v paměti lidstva.
Použité zdroje: Britannica.com, History.com, UNESCO, Live Science, Foto: Public Domain Picryl