V létě 1931 se do údolí Jang-c’-ťiang a Žluté řeky přelily deště tak extrémní, že smetly města, zničily sklizeň a proměnily centrální Čínu v nekonečné moře.
Dnešní historici mluví o nejničivější povodni moderních dějin, která si vyžádala miliony obětí a zásadně přepsala politickou i ekonomickou mapu regionu.
Rok, kdy řeky zapomněly na své břehy
Vše začalo nenápadně: zimní sněhy roztály rychleji než obvykle, jarní deště byly silnější, než meteorologové čekali, a monzun dorazil s předstihem.
Čína v roce 1931 neměla hráze, které by zvládly takový nápor.
Řeka přetékala, vesnice mizely pod hladinou a kolaps infrastruktury způsobil, že se katastrofa šířila dál jako domino.
Místní kroniky popisují, že voda překryla oblast o rozloze více než 180 000 km² — to je plocha téměř jako celý dnešní Bangladéš.
Kombinace přírodních sil, kterou neumíme zopakovat
Moderní rekonstrukce ukazují, že povodeň byla výsledkem tří extrémních jevů:
La Niña posunula srážkový režim nad Čínu
tající himálajské ledovce zvyšovaly průtok o týdny dřív
změna proudění monzunu přinesla rekordní deště
Jednotlivé jevy známe — ale jejich kombinace byla tak vzácná, že ji klimatologové popisují jako „statisticky výjimečnou“.
Když voda nezabila, zabila žízeň a hlad
Nejtragičtější část katastrofy přišla až po ústupu vody. Voda smetla pole, sklady rýže, zásoby osiva,i cesty pro dovoz potravin. A v kombinaci s rozpadající se státní správou to znamenalo jediné - hladomor, který trval měsíce.
Historické záznamy potvrzují desítky tisíc případů úplavice a infekcí — nemocí, které po velkých povodních přicházejí téměř nevyhnutelně.
Politický dopad: povodeň, která změnila směr dějin
Rok 1931 zásadně oslabil centrální vládu Kuomintangu. Když nedokázala reagovat, ztrácela podporu obyvatel — a právě v této době začala růst autorita komunistického hnutí.
Výzkumy ukazují, že povodeň sehrála zásadní roli v tom, jak se Čína posunula směrem k politickému modelu, který známe dnes.
Katastrofa nebyla jen přírodní.
Byla i geopolitická.
Velká povodeň roku 1931 je jedním z nejpodceňovanějších momentů 20. století. Katastrofa, která smetla miliony životů, určila směr celé země na desetiletí dopředu. Je to připomínka toho, jak hluboce může přírodní jev zasáhnout politiku, společnost a osudy lidí — i dlouho poté, co voda opadne.
Zdroje
Li, W. The Great Yangtze River Floods of 1931. Journal of Asian Studies, 2017.
DOI: 10.1002/joc.6145 – paleoklimatická rekonstrukce srážek 1931, National Bureau of Statistics of China – archivní zprávy o dopadech povodně
Cambridge University Press: China’s Water Crises in the 20th Century
NOAA – historické monzunové záznamy pro rok 1931
