• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Příroda

Uvnitř pohádkového filipínského ostrova teče řeka přímo do moře. Příliv zasahuje i do jejího podzemí

Na Palawanu lze vplout do hory a pokračovat po řece pod vápencovým stropem. Tma však neznamená, že se člověk ocitl mimo dosah okolního světa. Hladina reaguje na moře vzdálené od hlubších chodeb několik kilometrů a pod sladkou vodou se místy drží slanější vrstva. Co všechno propojuje tento neobvyklý podzemní tok?

10. 10. 2026

Řeka, která vychází ze skály

Na západním pobřeží filipínského ostrova Palawan se voda objevuje v místě, kde by člověk čekal především skálu. Z otvoru při úpatí vápencového masivu vytéká řeka, která poslední část své cesty absolvovala pod zemí. Návštěvníci do jejího ústí vplouvají na malých člunech. Za světlým vstupem pokračuje vodní cesta do tmy, mezi skalní stěny a pod stropy vytvořené dlouhým působením vody.

Podzemní řeka Puerto Princesa, chráněná stejnojmenným národním parkem, má podle UNESCO přibližně 8,2 kilometru. Tento údaj označuje říční úsek, nikoli součet všech chodeb rozsáhlého jeskynního systému. Její mimořádnost přitom nespočívá jen v délce. Ústí přímo do moře, takže na dolním toku se setkávají dva vodní světy, jejichž vliv je možné sledovat i hluboko uvnitř masivu.

Jak voda získala cestu skrz horu

Vápenec může vypadat jako neproniknutelná překážka, ale voda si v něm dokáže postupně rozšiřovat cestu. Dešťová voda přijímá oxid uhličitý ze vzduchu a další získává při průchodu půdou. Vzniká slabě kyselý roztok, který rozpouští kalcit, hlavní minerál vápence. Zpočátku využívá drobné pukliny; s pokračujícím prouděním se některé otvory zvětšují a propojují.

Výsledkem může být odvodňovací síť ukrytá pod povrchem. U Puerto Princesa však nejde o jednoduchý tunel vyhloubený jedním proudem v neměnných podmínkách. Geologický výzkum popisuje několik etap vývoje souvisejících také se zdvihem krajiny a změnami mořské hladiny. Některé dnes opuštěné chodby leží vysoko nad aktivní řekou a uchovávají stopy starších podob celého systému.

Příliv se projeví i bez mořských vln

Na pobřeží lze příliv sledovat podle toho, kam vystoupá voda. U podzemní řeky se stejná změna odehrává pod skalním stropem. Moře představuje proměnlivou hranici na jejím konci: když jeho hladina stoupá nebo klesá, mění se podmínky, za nichž může říční voda odtékat.

Odborné práce popisují vliv přílivu na více než sedmi kilometrech jeskyně. Neznamená to, že mořská vlna pokaždé dorazí až do nejvzdálenější chodby. Změna hladiny se může šířit propojenou vodou jako tlakový účinek. Badatelé při dlouhodobém měření zjistili, že hladiny na různých místech reagují souběžně, zatímco změny teploty a slanosti mají složitější průběh. Moře tedy může ovlivnit místo, kam se samotná slaná voda nedostává stejným způsobem.

Pod člunem nemusí být všude stejná voda

Setkání řeky a moře také nevytváří dokonale promíchanou kapalinu. Slaná voda má větší hustotu než sladká, a pokud ji proudění dostatečně nepromíchá, může se držet níže. Měření v Puerto Princesa za běžného průtoku skutečně zachytila sladkou vodu při hladině a brakickou, tedy částečně slanou, vodu u dna.

Tato skladba se mění podle přítoku, přílivu i tvaru koryta. Během výzkumné expedice v listopadu 2016 zasáhl oblast silný déšť: za přibližně dvanáct hodin spadlo 80 milimetrů srážek. Přístroje zaznamenaly rychlou výměnu vody v jeskyni. Klidná hladina, kterou vidí návštěvník, tak může překrývat prostředí, jehož vlastnosti se mění s počasím venku i s rytmem moře.

Tma neznamená prázdný prostor

Jeskynní systém hostí početné populace netopýrů a salangan, drobných ptáků příbuzných rorýsům. Jejich přítomnost pomáhá udržovat podzemní potravní síť. Živočichové, kteří získávají potravu mimo jeskyni, do ní přinášejí organickou hmotu; jejich trus se stává zdrojem živin pro další organismy.

Podzemí je proto závislé také na tom, co se děje nad ním. Les ovlivňuje vodu vstupující do systému a poskytuje prostředí živočichům, kteří propojují jeskyni s povrchem. Národní park chrání celou návaznost od horské krajiny přes les a podzemní řeku až k pobřeží. Pro fungování jeskyně je toto spojení stejně podstatné jako její skalní stěny.

Co se do jeskyně dostane bez člunu

Pohled z loďky může vyvolávat dojem uzavřeného světa, který chrání silná vrstva horniny. Z hlediska vody je však systém otevřený. Změny v povodí, odnos půdy nebo znečištění se mohou přenést do míst, která návštěvník vnímá jako nedotčené podzemí. Ochrana samotného vstupu by proto nestačila.

Puerto Princesa ukazuje, jak málo vypovídá viditelný povrch o skutečném propojení krajiny. Řeka spojuje déšť padající na Palawan s mořem a jeskyně je jednou z částí této cesty. I hluboko pod horou tak hladina zaznamenává události zvenčí: tropický liják nad lesem i příliv u pobřeží.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Bouvetův ostrov je tak odlehlý, že na něm skoro nikdo nebyl. Patří přitom evropské zemi

Atlantida: ztracený kontinent nejspíš nebyl skutečný. Přesto mohl vzniknout ze vzpomínky na katastrofu

7 jizev, které Zemi zanechal vesmír: některé krátery dnes vypadají jako dokonale klidná jezera


Zdroje: Kód Enigma [1], UNESCO World Heritage Centre – Puerto-Princesa Subterranean River National Park [2], Acta Carsologica – Effect of a strong rainstorm on the hydrodynamics of the Puerto Princesa underground river (Palawan, Philippines), DOI 10.3986/ac.v47i1.5000 [3], Geological Society – The Puerto Princesa Underground River (Palawan, Philippines): some peculiar features of a tropical, high-energy coastal karst system [4], Earth Surface Processes and Landforms – Tectonic uplift, sea level changes and Plio-Pleistocene evolution of a coastal karst system: the Mount Saint Paul (Palawan, Philippines) [5], International Congress of Speleology 2022 – Monitoring sea-tide dynamic in a coastal cave: the Puerto Princesa Underground River, Palawan, Philippines [6], USGS – How Caves Form [7] img ai generated

Nejnovější články

Nevyřešená tajemství Starověkého Egypta: Lebky z dávných vykopávek nesou stopy násilí. Znovu otevřely otázku lidských obětí v Egyptě

Pod pařížskou operou je opravdu „jezero“. Co je pravda na příběhu Fantoma opery?

Když rozhodne jediný hlas: Volby, které skončily remízou nebo rozdílem jednoho člověka

Jak vlastne kdysi vznikl život? Počátky mohou být v krátké RNA sekvenci

Pražský orloj nepostavil mistr Hanuš. Jak slavná pověst zastínila jeho skutečného tvůrce

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Kosmický záblesk trval necelou půlsekundu. V rentgenu však zdroj zářil ještě téměř deset minut

Pražský orloj nepostavil mistr Hanuš. Jak slavná pověst zastínila jeho skutečného tvůrce

Genetičtí duchové lidstva: DNA lidí, o kterých nemáme žádné fosilie

Útočník, obránce, centr, křídlo. Proč každá hokejová pozice vyžaduje jiný typ mozku i těla

Příroda

Moraine Lake: jezero, které není modré. Proč ho tak přesto vidíme?

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Skuteční dobyvatelé planety jsou mravenci. Vytvořili svá impéria dávno před lidmi

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ