Zásadní roli hraje síť „bojuj nebo uteč“ – systém, který u lidí spouští adrenalin při stresu. A právě ten může být klíčem k pochopení regenerace i u člověka.
Co se stalo
Výzkumný tým publikoval v časopise Cell studii o procesu regenerace mloka. Vědci zjistili, že po amputaci končetiny u axolotla dochází nejen k aktivaci regeneračních buněk v místě zranění, ale v celém těle, i v částech, které nebyly zasaženy. Tuto systémovou aktivaci řídí součást sympatického nervového systému – „adrenergní řízení“ (hormony/adrenalin, noradrenalin).
Navíc se ukázalo, že existují dva odlišné signální pod-dráhy: alfa-adrenergní dráha, která „primuje“ (připraví) vzdálené končetiny, a beta-adrenergní dráha, která podporuje samotné dozrávání tkáně na místě úrazu.
Tento objev znamená zásadní posun oproti dosavadnímu chápání: regenerace už není jen lokální proces, nýbrž celková reakce těla. Jak shrnuje vedoucí výzkumu: „Zvíře vytvoří krátkodobou paměť zranění, tělo se připraví na případný další úraz.“
Proč je to důležité
1. Evoluční i biologická perspektiva
Poznání, že signál pro regeneraci nevychází pouze z místa poranění, ale že celé tělo „ví“, co se stalo, otvírá možnost, že schopnost regenerace je mnohem komplexnější, než jsme si mysleli.
2. Medicínský a technologický přesah
Pokud můžeme pochopit mechanizmy, díky nimž axolotl aktivuje regenerační buňky i v těle mimo místo úrazu, otevírá se cesta k regenerační medicíně – teoreticky i pro lidi.
Z praktického hlediska to znamená: pokud dokážeme “zapnout” podobnou připravenost v lidském těle, mohli bychom v budoucnu zlepšit hojení po amputacích či potlačit vznik jizevného nebo nefunkčního hojení.
3. Změna paradigmatického rámce
Dlouho se předpokládalo, že regulace regenerace spočívá převážně v lokálních faktorech (buňky v ráně, nervy v blízkosti úrazu). Tento výzkum mění tento pohled: regenerace je systémová reakce těla, tedy prozkoumatelná i z hlediska nervového a hormonálního systému. To znamená nové směry výzkumu s širším záběrem.
Jak to víme
Studie využila kombinaci metod:
genetickou a molekulární analýzu (RNA-seq) v tkáních axolotla;
experimenty s blokací nervového vstupu: když byly vzdálené končetiny odpojeny od nervového zásobení, systémová aktivace nenastala.
různé experimentální blokátory dráhy mTOR, adrenergní signalizace a nervových vstupů, čímž bylo možné ověřit, že právě tyto dráhy jsou klíčové pro systémovou aktivaci.
poměřování regenerace u axolotlů, které měly aktivovanou systémovou reakci vs. ty, které ne – s výsledkem, že aktivovaní jedinci regenerovali rychleji.
Výsledky jsou více přímé než spekulativní, publikované v renomovaném časopise Cell, což znamená, že jejich důvěryhodnost je vysoká.
Co je ještě sporné / Co nevíme
Přestože je objev významný, existují důležité omezení a otevřené otázky, které je třeba zdůraznit.
Trvání efektu: systémová aktivace je časově omezená – u axolotla byla zaznamenána pouze několik buněčných cyklů, po cca čtyřech týdnech už nebyl rozdíl v rychlosti regenerace mezi primovanými a neprimovanými jedinci.
Přenositelnost na savce / člověka: i když lidé mají adrenergní systém, není jasné, zda máme tu „celotělovou“ regenerativní reakci nebo jen její částečný zbytek.
Bezpečnost a kontrola: aktivace regenerace znamená buď větší růst a dělení buněk – což by mohlo být spojeno s rizikem nádorové transformace.
Mechanizmy meziodvětvové / mezi druhy: zatím není jasné, zda tento mechanismus existuje u jiných obratlovců.
Ekologické a evoluční kontexty: proč mloci regenerují tak dobře a my ne – je to jen ztracená schopnost nebo jiný evoluční kompromis.
Výzkum ukázal, že axolotl používá celotělovou připravenost stimulovanou sympatickým nervovým systémem k tomu, aby rychleji regeneroval ztracené končetiny. Tento objev otvírá dveře k možnostem, jak by lidská medicína mohla v budoucnu odemykat podobné funkce.
Na druhé straně je nutné upozornit, že cesta k aplikaci u člověka je stále velmi dlouhá – existují limity v čase, bezpečnostní a evoluční bariéry.
V zásadě: wow, co mlok dokáže – a možná jen drahá evoluční výbava nás odděluje od něčeho podobného.
Zdroje
Adrenergic signalling coordinates distant and local responses to amputation in axolotl, Cell. (2025)
How axolotls rely on their ‘fight or flight’ network to regenerate body parts, Phys.org, 24 October 2025.
A Biologist on the Mysteries of Regeneration (Interview s Jessica Whited, Harvard Medicine Magazine, May 2025)
Adult axolotls can regenerate original neuronal diversity in response to brain injury, eLife, 2016.
Nerve-mediated amputation-induced stem cell activation primes distant appendages for future regeneration events in axolotl (pre-print)