Výzkumy posledních let naznačují překvapivou odpověď. Někteří ptáci totiž dokážou během letu krátce spát – a to díky neobvyklému způsobu fungování jejich mozku.
Spánek jen jednou polovinou mozku
Klíčem k této schopnosti je fenomén známý jako unihemisférický spánek. Při běžném spánku u lidí odpočívají obě hemisféry mozku současně. U některých zvířat však může jedna hemisféra spát, zatímco druhá zůstává aktivní.
Díky tomu může zvíře udržovat kontrolu nad pohybem, reagovat na okolní prostředí a sledovat případné predátory. Tento typ spánku není výhradou ptáků. Vyskytuje se také u delfínů, tuleňů nebo některých druhů kachen, které musí zůstat neustále ostražité.
Experimenty s fregatkami nad oceánem
Jedním z nejzajímavějších výzkumů posledních let se zabýval druh fregatka vznešená (Great frigatebird). Vědci vybavili tyto velké oceánské ptáky miniaturními zařízeními, která sledovala aktivitu jejich mozku během dlouhých letů nad Pacifikem. Výsledky byly překvapivé.
Ukázalo se, že fregatky mohou během letu skutečně krátce usnout. Tyto epizody však trvají jen několik sekund až desítek sekund. Celkově tak ve vzduchu naspí velmi málo – někdy jen desítky minut za celý den, i když ve vzduchu tráví mnoho hodin nebo dokonce několik dní.
Jak je to vůbec možné
Ptáci, kteří podnikají extrémně dlouhé migrace, mají řadu evolučních adaptací. Patří mezi ně například mimořádně efektivní svaly pro dlouhodobý let, schopnost využívat vzdušné proudy k téměř beznámahovému klouzání a velmi úsporný metabolismus.
Právě klouzavý let je pro krátký spánek klíčový. Pokud pták letí ve stabilním proudění vzduchu, může na krátký okamžik „vypnout“ část mozku, aniž by ztratil kontrolu nad letem.
Spánek ve vzduchu není plnohodnotný
Důležité je dodat, že tento spánek není plnohodnotnou náhradou běžného odpočinku. Když se ptáci vrátí na pevninu, spí výrazně déle a dohánějí spánkový deficit.
Podle biologů tak spánek během letu slouží spíše jako nouzová strategie, která pomáhá překlenout extrémní migrační vzdálenosti.
Jedna z nejpozoruhodnějších adaptací přírody
Schopnost spát během letu patří mezi nejpozoruhodnější adaptace živočišné říše. Ukazuje, jak flexibilní může být nervový systém zvířat, která se musí vyrovnat s extrémními podmínkami.
A zároveň připomíná, že i dnes – v době satelitů a genetických analýz – dokáže příroda vědce stále překvapovat.
Věděli jste, že…
Fregatky mohou nad oceánem létat několik dní v kuse, aniž by přistály. Vzdušné proudy jim umožňují téměř bez námahy stoupat do velkých výšek a poté dlouhé minuty klouzat nad hladinou.
Zdroje: Nature, National Geographic, Nature, Science Alert, img ai generated leonardo ai
