• Home
  • Biologie a chemie
  • Člověk a společnost
  • Co by bylo kdyby
  • Fyzika
  • Historie
  • Medicína
  • Nevysvětlené záhady
  • Objevy a vynálezy
  • Planeta Země
  • Technologie
  • Vesmír
Home Biologie a chemie Člověk a společnost Co by bylo kdyby Fyzika Historie Medicína Nevysvětlené záhady Objevy a vynálezy Planeta Země Technologie Vesmír
  • Home
  • Biologie a chemie
  • Člověk a společnost
  • Co by bylo kdyby
  • Fyzika
  • Historie
  • Medicína
  • Nevysvětlené záhady
  • Objevy a vynálezy
  • Planeta Země
  • Technologie
  • Vesmír
Home Biologie a chemie Člověk a společnost Co by bylo kdyby Fyzika Historie Medicína Nevysvětlené záhady Objevy a vynálezy Planeta Země Technologie Vesmír

Otázky a odpovedi

Proč se nám po máku chce spát: co se děje v mozku, když si dáme porádnou buchtu

Makové koláče, nudle s mákem nebo štrúdl mají jednu zvláštní vlastnost: chutnají skvěle, ale krátce po nich se dostaví ospalost. Nejde o náhodu ani o placebo. Tělo na mák reaguje zcela konkrétním biologickým způsobem.

3. 1. 2026

Mák totiž patří mezi potraviny, které jsou extrémně bohaté na určité aminokyseliny a minerály – a právě jejich kombinace spouští řetězec reakcí vedoucích k útlumu nervové soustavy.

Nejde o opiáty, ale o chemii mozku

Často se objevuje domněnka, že za ospalostí stojí stopové látky příbuzné opiátům. Ve skutečnosti však potravinářský mák žádné množství těchto látek neobsahuje v koncentraci, která by měla fyziologický účinek.

Skutečný důvod je jiný: tryptofan.

Tato aminokyselina je základní stavební složkou pro tvorbu serotoninu a melatoninu – látek, které se podílejí na regulaci nálady a spánku. Mák obsahuje tryptofanu relativně hodně a zároveň dodává hořčík, který podporuje nervový útlum.

Cukr jako urychlovač ospalosti

Makové pokrmy se navíc téměř vždy jedí se sacharidy – cukrem, těstem nebo moukou. Ty způsobí zvýšení hladiny inzulinu v krvi. Inzulin usnadní průnik tryptofanu do mozku, kde se začne přeměňovat na serotonin.

Výsledkem je pocit uvolnění, těžkých víček a snížené bdělosti. Nejde o náhlý „kolaps energie“, ale o přirozený posun organismu směrem ke klidovému režimu.

Proč je efekt silnější u některých lidí

Citlivost na tento mechanismus se liší. Záleží na:

  • individuálním metabolismu

  • aktuálním stresu

  • kvalitě spánku

  • množství přijatých sacharidů

U lidí, kteří jsou dlouhodobě ve stresu nebo spánkovém deficitu, může být účinek výraznější. Tělo jednoduše využije chemický signál jako příležitost ke zpomalení.

Starý zvyk, který dává smysl

Není náhoda, že se mák tradičně objevuje v jídlech spojených s klidem, svátky a zimním obdobím. Z biologického hlediska jde o potravinu, která tělu naznačuje, že může na chvíli vypnout.

A přesně proto se po něm nechce řešit složité úkoly – ale spíš si sednout, opřít se a na chvíli zpomalit.


leonardo-kino-xl-photorealistic-scientific-illustration-showin-2MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT: Jak lze z arašídového másla vyrobit diamanty a proč to není trik, ale fyzika v extrému

Aha...

Ospalost po máku není slabost ani lenost. Je to předvídatelná reakce nervové soustavy na konkrétní chemické signály. Jinými slovy: tělo dělá přesně to, co má.

Až se vám tedy příště po makovém koláči zavřou oči, můžete si u piva večer říct: „To není útlum. To je biochemie.“

Nejnovější články

Neproniknutelný Fort Knox nevzniknul kvůli zlatu. Jeho skutečný příběh, který zná jen málokdo

Jak umělá inteligence mění dětské myšlení: hrozba pro mozek, nebo užitečný nástroj? A jak na to jít správně

Nejstarší „počítač“ na světě? Antikythérský mechanismus je starý 2 000 let – a pořád nám vzdoruje

Kdy je tvrzení vědecké – a kdy už ne? Proč se vědci hádají o „vědomých buňkách“

Jak dlouho skutečně trvá přeladění mozku po změně rytmu

Nejčtenější články

Nejstarší „počítač“ na světě? Antikythérský mechanismus je starý 2 000 let – a pořád nám vzdoruje

Kdy je tvrzení vědecké – a kdy už ne? Proč se vědci hádají o „vědomých buňkách“

Daytonský víkend: když se budoucnost navrhovala v hotelovém pokoji

Jak umělá inteligence mění dětské myšlení: hrozba pro mozek, nebo užitečný nástroj? A jak na to jít správně

Temný genom: proč 98 % naší DNA neurčuje, kým jsme – ale jak fungujeme

Otázky a odpovedi

Proč je Mars červený: konečně známe odpověď

Mohou sluchátka s potlačením hluku škodit sluchu – nebo mozku?

Je nebezpečné spolknout žvýkačku? Pravda o mýtu, který přežil generace

Proč si někteří lidé myslí, že 2+2 =5

Co bylo dřív – slepice, nebo vejce? Otázka, která je starší než věda sama. Odpověď je až překvapivě jednoduchá

Intro

Home
Blog
O nás
Etický kodex
Kontakt
Podmínky používání stránky
Ochrana osobních údajů
Autorská práva a licenční ujednaní
FAQ