Holá hlava jako ochrana před parazity
Vši byly v Egyptě tak rozšířené, že se jim lidé snažili zabránit tím nejradikálnějším způsobem – odstraňovali veškeré tělesné ochlupení. Muži i ženy si holili hlavy pomocí nožů, břitev nebo pinzet a nahrazovali vlastní vlasy parukami z lidských či koňských vlasů. Ty měly hned několik výhod: daly se snadno sundat, vyčistit – a pokud se v nich přece jen objevily vši, jednoduše se vyhodily.
Paruky navíc pomáhaly chránit hlavu před sluncem. Chudší vrstvy si luxusní paruky dovolit nemohly, a tak používaly alespoň jednoduché pokrývky hlavy nebo improvizované náhražky z papyru. Ani to ale nebylo stoprocentní řešení – archeologové našli řadu mumií, které byly i přes veškerou snahu parazity napadené.
Deodoranty dávno před moderní chemií
Tělesný pach byl považován za něco nepřijatelného, a proto Egypťané vyvinuli vlastní přírodní deodoranty. Vyráběli je z rozdrcených bylin, květů, kořenů a pryskyřic, které míchali s olejem. Některé recepty byly překvapivě složité a obsahovaly i dnes bizarní ingredience, jako je drcený krunýř želvy nebo pštrosí vejce.
Vonné směsi se nepoužívaly jen v podpaží. Oblíbené byly i voskové kužely s parfémem, které si lidé pokládali na hlavu. Jakmile se vosk v horku rozpustil, vůně se postupně uvolňovala – primitivní, ale funkční forma aromaterapie.
Svěží dech bez zubní pasty
Egypťané kladli důraz i na dech. Během dne žvýkali byliny, například petržel, a vyráběli si vlastní „mentolky“ z medu, skořápkových plodů, pryskyřic a koření, jako byla skořice nebo kadidlo. Směs se zahřívala, tvarovala do malých kuliček a skladovala v miskách, které archeologové často nacházejí v domácnostech.
Zuby si čistili práškem ze soli, květů a máty, který nanášeli prsty. Později se objevily i primitivní kartáčky – klacíky s roztřepenými konci.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
DĚJINY HYGIENY 2.0: Jak čistota, špína a naše omyly formovaly civilizace
Obřízka a intimní hygiena
Obřízka byla v Egyptě běžná a patrně souvisela s představou rituální čistoty. Nápisy v chrámech naznačují, že neobřezaní muži byli považováni za nečisté a neměli přístup do posvátných prostor. Postupem času se z hygienického opatření stal i náboženský rituál.
Ženy měly vlastní hygienické praktiky – často si odstraňovaly pubické ochlupení, což mělo snížit riziko parazitů a zároveň připravit tělo na intimní život.
Toaleta jako luxus pro vyvolené
Splachovací záchody neexistovaly. Pouze nejbohatší Egypťané měli doma kamenné toalety s pískem, který bylo nutné pravidelně vyměňovat. Většina lidí vykonávala potřebu venku – v jámách, na polích nebo přímo v Nilu.
Řeka, která byla zdrojem pitné vody, koupání i praní, se tak zároveň stávala zdrojem nákazy. Přestože se Egypťané snažili o čistotu, nemoci způsobené kontaminací vody, parazity a hmyzem byly běžné.
Každodenní koupání – ale ne pro každého doma
Denní koupel byla ideálem. Bohatí se myli v domech – stáli na kamenné desce a sluhové je polévali vodou z džbánů. Chudí se koupali přímo v Nilu, často na stejných místech, kde se pralo prádlo a kde se pohybovala zvířata.
Místo mýdla používali natron, přírodní směs solí, a po koupeli se mazali oleji, aby si chránili pokožku před vysušením.
Líčení jako ochrana zdraví
Typické černé linky kolem očí nebyly jen módním doplňkem. Kohl chránil zrak před ostrým sluncem a odpuzoval mouchy. Kosmetika se vyráběla z minerálů, jako byl malachit nebo galenit, smíchaných s tukem, a uchovávala se v nádobkách – bohatí v zdobených, chudí v jednoduchých.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Vikingové nebyli špinaví barbaři. S jejich hygienou by nám dnes v MHD byli milejší než mnozí jiní
Vnitřní očista: projímadla a klystýry
Egypťané věřili, že nemoc vzniká hromaděním nečistot v těle. Proto pravidelně – často třikrát do měsíce – používali projímadla a klystýry, nejčastěji na bázi ricinového oleje. Existovali dokonce specialisté, které bychom dnes označili za první proktology.
Hygiena jako součást civilizace
Z dnešního pohledu se může egyptská hygiena zdát rozporuplná: na jedné straně důkladná péče o tělo, na druhé koupání a praní v kontaminované řece. Ve skutečnosti ale šlo o maximálně racionální systém, který vycházel z tehdejších znalostí a možností. Mnohé postupy – od kosmetiky přes parfémy až po péči o zuby – se staly základem moderních hygienických návyků.
Zdroje: World History: Cosmetics, Perfume, & Hygiene in Ancient Egypt [článek], Mythology and History: Personal Hygiene and Cosmetics in Ancient Egypt [článek], Academia: Hygiene in ancient Egypt [článek], Medical News Today: What was ancient Egyptian medicine like? [článek], ai generated Leonardo AI
