Tento nenápadný kus země, který dostal jméno Prow Knob, se oddělil od ledovce Alsek po desetiletích pomalého tání. Zrození nového ostrova je na první pohled fascinující, ale v širším měřítku je to spíš symptom dramatické klimatické proměny než radostná událost.
Zrození z ledu, které trvalo čtyřicet let
Prow Knob se neobjevil z ničeho nic. Jeho vznik trval téměř půl století a byl pečlivě sledován satelitními snímky NASA Earth Observatory. Už v roce 1984 se začala rýsovat jeho západní část — tehdy ještě pevně spojená s pevninou ledovcovým jazykem.
Až letos, mezi 13. červencem a 6. srpnem 2025, se na snímcích ukázalo, že led ustoupil natolik, že se ostrov stal zcela samostatným. Proces, kterému se říká glaciální kalving, je důsledkem tání a rozpadu ledovců pod vlivem rostoucích teplot.
Z vědeckého pohledu je to fascinující ukázka dynamiky ledovcového ústupu. Z lidského hlediska je to ale tiché varování: tam, kde kdysi býval led, zůstává čím dál víc vody — a nejistoty.
Když led mizí, krajina se stává neklidnou
Vznik nového ostrova je jen vedlejším efektem mnohem většího děje. Když se ledovec stáhne, mění se stabilita celého území. Svahy, které byly po tisíce let zpevněny ledem, se najednou ocitají bez opory. Výsledkem jsou sesuvy půdy a ničivé vlny.
V roce 2015 se v aljašském Taan Fjordu utrhl obrovský kus svahu a způsobil vlnu vysokou více než 180 metrů. O osm let později, v roce 2023, zasáhla podobná katastrofa Grónsko, kde sesuv vytvořil seismické vlny měřitelné po celé planetě.
Všechno to začalo stejně — mizením ledovce, který po sobě nechal nestabilní, uvolněnou zemi.
Arktida hoří chladem
Podle klimatologů se Arktida otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek planety. To znamená nejen tání ledovců, ale i rozmrzání permafrostu, který do atmosféry uvolňuje metan — plyn s mnohonásobně silnějším skleníkovým efektem než oxid uhličitý.
Vědci upozorňují, že s tímto procesem se mění i chemické složení řek: v důsledku tání hornin se do vody uvolňuje sírová kyselina a toxické kovy, které ohrožují celé ekosystémy.
Prow Knob tak není jen geologickou kuriozitou, ale metaforou naší doby. Každý jeho metr půdy vypráví příběh o tom, co se děje s planetou, když se led mění ve vodu a voda ve varování.
Zrození, které varuje
Ostrov Prow Knob se stal symbolem toho, že příroda stále tvoří — ale i účtuje. Tam, kde dřív panovalo ticho ledu, teď vzniká nová krajina, která nese stopy lidského století: oteplení, tání, posun hranic mezi pevninou a vodou.
Možná je to paradox, že krása nového světa se rodí ze ztráty starého. Ale právě takové paradoxy jsou tím, co dělá Zemi živou – a nás, lidi, odpovědnými.
Použité zdroje