Už dávno před tím, než lidé začali orat půdu, ji aktivně přetvářeli ohněm a lovem. Dokonce i samotní neandrtálci – naši dávní příbuzní – formovali krajinu víc, než si kdo dosud troufal myslet.
Co se stalo
V prestižním časopise PLOS One (2025) vyšla studie, která přepisuje dějiny evropské krajiny. Výzkumníci z Dánska, Nizozemska, Francie a Velké Británie pomocí pokročilých počítačových simulací a analýz pylových zrn zrekonstruovali, jak se během dvou teplejších období – posledního interglaciálu (před 125–116 tisíci lety) a raného holocénu (před 12–8 tisíci lety) – měnila vegetace na našem kontinentu.
Výsledek vědce překvapil: klima, megafauna ani přírodní požáry nedokázaly vysvětlit zjištěné změny v pylových vrstvách. Až když do modelu přidali lidský faktor – lov a vypalování krajiny, simulace přesně odpovídaly reálným datům. Jinými slovy: člověk zasahoval do evropské přírody tisíce let dřív, než začal pěstovat plodiny.
Jak to víme
Tým vedený profesorem Jens-Christianem Svenningem z Aarhus University a výzkumnicí Anastasií Nikulinou zkombinoval data z desítek archeologických nalezišť napříč Evropou – od Španělska po pobaltské země. Do simulací vložili i údaje o přítomnosti velkých zvířat, množství přirozených požárů a teplotní výkyvy.
Výzkumníci přitom využili AI-optimalizační algoritmus, který umožnil testovat stovky scénářů a hledat ten nejpravděpodobnější. Model jasně ukázal, že bez zásahu lidí by krajina byla mnohem uzavřenější – pokrytá hustými lesy a s menším množstvím travních ploch.
Zatímco Neandrtálci ovlivnili asi 6 % rozložení rostlinných typů a 14 % otevřenosti vegetace, jejich nástupci – mezolitičtí lovci a sběrači Homo sapiens – už dokázali změnit téměř polovinu rostlinného pokryvu kontinentu.
Lov, oheň a ekologická revoluce
Dávní lidé neměli pluhy ani trvalá sídla, přesto byli silnými tvůrci prostředí. Jak?
Oheň – používali jej k vypalování keřů a stromů, čímž vytvářeli otevřené oblasti bohaté na potravu pro zvěř.
Lov velkých zvířat – i když Neandrtálci byli početně slabí, dokázali lovit i mamuty a pralesní slony vážící přes 13 tun. Snížení počtu velkých býložravců vedlo k zarůstání plání a změně struktury vegetace.
Migrace a tábořiště – časté přesuny lovců znamenaly drobné, ale soustavné zásahy do okolí, které měly kumulativní efekt.
Profesor Svenning k tomu dodává: „Neandrtálci ani raní Homo sapiens nebyli pasivní součástí přírody. Byli jejími spoluautory.“
Proč je to důležité
Tento objev otřásá představou, že „nedotčená příroda“ kdy v Evropě vůbec existovala. Ukazuje, že člověk a krajina se od počátku vyvíjeli ve vzájemném vztahu – a že i bez zemědělství měl člověk obrovský vliv na ekosystémy.
Z evolučního hlediska to znamená, že naše druhy – Homo sapiens i neandrtálci – byly přirozenými „ekologickými inženýry“. Jejich činnost měla podobný dopad, jaký dnes připisujeme modernímu zemědělství, jen v menším měřítku a delším čase.
Z environmentálního hlediska to zároveň rozšiřuje diskusi o tom, co vlastně znamená „přirozená krajina“. Pokud Evropu formovaly ruce člověka už před desítkami tisíc let, pak koncept „návratu k původní přírodě“ může být spíš romantickým mýtem než realistickým cílem.
Co je ještě sporné
Studie sice nabízí silné důkazy, ale i samotní autoři přiznávají, že nejde o definitivní odpověď.
Přesné mechanismy vypalování, četnost ohňů a rozsah lovu lze jen odhadovat. Chybí i dostatečné množství lokálních archeologických dat, která by potvrdila detailní obraz na jednotlivých místech.
Dalším krokem budou simulace pro jiné kontinenty, například pro Austrálii nebo Ameriku, které nikdy neobývali neandrtálci ani jiní hominini. Tam mohou vědci jasněji oddělit vliv přírody a člověka a zjistit, jak se ekosystémy mění po příchodu Homo sapiens.
🌍 Kam to směřuje
Nový pohled na dávnou historii Evropy může ovlivnit i dnešní přístup k ekologii a ochraně přírody.
Programy typu re-wilding, které se snaží „vrátit krajinu do původního stavu“, by podle některých odborníků měly zohlednit, že původní stav nikdy neznamenal úplnou absenci člověka. Naopak – lidé byli součástí rovnováhy.
Jak to shrnul Jens-Christian Svenning: „Pokud chceme pochopit současnou biodiverzitu Evropy, musíme se naučit vidět člověka ne jako vetřelce, ale jako přirozený prvek ekosystému.“
Shrnutí
Nová studie z Aarhus University ukazuje, že Neandrtálci i mezolitičtí lovci měnili krajinu Evropy už tisíce let před zemědělstvím.
Klíčovou roli hrály oheň a lov megafauny, které zásadně ovlivnily vegetaci.
Modelování kombinovalo pylová data, paleoekologii a AI algoritmy.
Vliv Homo sapiens byl výrazný – změnil až 47 % rostlinného pokryvu.
Představa „nedotčené přírody“ je mýtus – člověk byl tvůrcem ekosystémů od samého počátku.
Zdroje: Journal Plos, Phys.org, SciTech Dialy, BBC, img Leonardo AI generated