Nové neurovědecké studie ukazují, že sny nejsou pouze vedlejší produkt činnosti mozku, ale komplexní informační proces — způsob, jakým mozek třídí, opravuje a reorganizuje zkušenosti.
Mozek ve spánku běží na plný výkon
Nejnovější výzkumy pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) a vysokohustotní elektroencefalografie ukazují, že během REM fáze se aktivují stejné oblasti mozku, které řídí vizuální vnímání, emoce i prostorovou orientaci. Aktivita v těchto regionech je srovnatelná s bdělým stavem — někdy dokonce vyšší.
Jedna ze studií publikovaná v Nature Communications ukazuje, že se během spánku aktivují „vizuální mapy“, které mozek používá ke zpracování reálného vjemu. Snění tak není abstraktní, ale strukturované a organizované.
Proč to mění náš pohled na sny
Sny byly dlouho považovány za psychologický fenomén bez měřitelného významu. Nové poznatky však naznačují, že REM fáze funguje jako automatický tréninkový simulátor:
konsoliduje paměťové stopy,
simuluje sociální interakce,
zpracovává emoční zážitky,
upravuje nervová spojení,
optimalizuje reakce na budoucí situace.
Podle neurovědců jde o mechanismus, který podporuje adaptaci — podobně jako aktualizace softwaru, ale řízená vnitřní biologickou logikou.
Jak věda snění sleduje: mapy, signály a dekódování
Technologie posledních let umožňují „dívat se“ do spícího mozku s nebývalou přesností:
1. fMRI sledování vizuálních vzorců
Výzkumníci porovnávají aktivitu mozku lidí ve spánku s jejich aktivitou při sledování reálných obrázků.
Výsledek: mozek ve spánku aktivuje téměř totožné vzorce jako při skutečném vidění.
2. Dekódování obsahu snů pomocí strojového učení
Algoritmy dokáží podle vzorců aktivity odhadnout základní „kategorie“ snu — například pohyb, obličej, objekt nebo prostředí.
3. EEG měření rychlých přechodů mezi fázemi spánku
Během REM fáze vznikají elektrické vzorce, které odpovídají vysoké kognitivní aktivitě — tedy zpracování informací.
4. Mikrostimulace mozkových oblastí
Studie na pacientech s implantáty ukazují, že aktivace určitých mozkových oblastí v REM fázi vyvolává změny obsahu snění.
Nejasnosti a hranice současných studií
Ačkoli je dnes možné sledovat korelace mezi mozkovou aktivitou a obsahem snů, zůstává otevřeno několik zásadních otázek:
Co přesně rozhoduje o tom, jaké vzpomínky mozek během REM zpracuje.
Nakolik sny ovlivňují kreativitu a rozhodování během dne.
Zda existují univerzální struktury snového myšlení napříč kulturami.
Jak velká část snového obsahu je vědomá a kolik z něj je čistě neurobiologická rekonstrukce.
Přesto platí, že snění již nelze chápat jako „vedlejší efekt“. Jde o jeden z klíčových mechanismů, kterým mozek integruje realitu.
Mozek ve spánku není pasivní.
Je to sofistikovaný systém, který analyzuje, třídí a rekonstruuje zkušenosti, aby zlepšil schopnosti člověka během bdělého stavu. Sny jsou jeho způsobem, jak vytvořit řád z chaosu — a nové technologie konečně umožňují tento proces sledovat v reálném čase.
Zdroje
Siclari, F., & Tononi, G. (2017). Local aspects of sleep and wakefulness. Nature Reviews Neuroscience, 18(12), 747–765.
Horikawa, T., Tamaki, M., Miyawaki, Y., & Kamitani, Y. (2013). Neural decoding of visual imagery during sleep. Science, 340(6132), 639–642.
Dang-Vu, T. T., et al. (2010). Neuroimaging evidence for the involvement of the brain's default network in the REM sleep dreaming process. Human Brain Mapping, 31(12), 1743–1754.
Oudiette, D., & Paller, K. A. (2013). Upgrading the sleeping brain with targeted memory reactivation. Trends in Cognitive Sciences, 17(3), 142–149.