Proto se někdy „zlomené srdce“ opravdu projevuje jako tíha na hrudi – a bolest „z ničeho“ má svůj biologický základ.
Co se stalo
Tým neurovědců z univerzit v Cambridge a Los Angeles publikoval v září 2025 studii, která ukazuje, že sociální stres (odmítnutí, ztráta, ponižující situace) aktivuje stejnou oblast mozku jako fyzické poranění – konkrétně anterior cingulate cortex (ACC) a insula. Tyto oblasti jsou součástí tzv. pain matrix, systému zpracovávajícího bolest.
Při experimentech, kde účastníci prožívali sociální odmítnutí v simulovaném prostředí, se aktivita ACC zvýšila téměř o 35 %. To znamená, že mozek reaguje na psychickou bolest jako na reálnou fyzickou hrozbu.
Proč je to důležité
Tento poznatek mění pohled na psychosomatiku. Bolest, kterou lékaři často považovali za „nevysvětlitelnou“, může mít konkrétní neurologický původ.
Podle neuroložky Naomi Eisenberger jde o evoluční mechanismus: „Lidé jsou sociální bytosti. Izolace pro mozek znamená ohrožení přežití – a proto ji vyhodnocuje stejně vážně jako fyzickou ránu.“
To vysvětluje, proč dlouhodobý stres může vést k bolestem hlavy, zad nebo žaludku, aniž by byl nalezen konkrétní tělesný problém.
Jak to víme
Data pocházejí z funkční magnetické rezonance (fMRI), která sledovala průtok krve v mozku při různých typech stresu.
Účastníci experimentu byli rozděleni do dvou skupin – jedna zažívala fyzickou bolest (mírné tepelné podněty), druhá sociální odmítnutí v rámci simulační hry. Výsledky ukázaly téměř identický vzorec mozkové aktivity.
Další výzkumy z Harvard Medical School potvrzují, že mozek si vytváří „paměť bolesti“, a pokud se stresové situace opakují, může ji znovu vyvolat i bez vnějšího podnětu.
Co je ještě sporné
Vědci se zatím neshodnou, jak přesně mozek převádí psychickou bolest do tělesné reakce.
Jedna teorie tvrdí, že stres aktivuje hypotalamus a sympatický nervový systém, čímž vyvolává napětí ve svalech a změny tlaku.
Jiná naznačuje, že jde o čistě kortikální proces – mozek jednoduše „vyrábí“ bolestový signál, i když není z periferie žádný impuls.
Mozek neumí lhát
Když cítí bolest, je skutečná – i když nevznikla z rány, ale z myšlenky.
Porozumět této souvislosti znamená přestat bojovat s tělem za něco, co se odehrává v hlavě.
Více ze série Záhady lidského mozku:
Mozek mění mikrobiom rychleji, než se čekalo: vědci zjistili, že stačí dvě hodiny
Lidé, kteří tvrdí, že viděli budoucnost: jak mozek simuluje zítřek
Mozek v rovnováze: jak se naše myšlení přepíná z analytického do intuitivního režimu a naopak
Mozek, který slyší ticho: jak věda zkoumá okamžiky, kdy přemýšlíš bez myšlenky
Mozek, který si pamatuje minulý život: vědci rozklíčovali, co se děje při déjà vu
Zdroje
Eisenberger, N. I. (2012). The neural bases of social pain: evidence for shared representations with physical pain. Psychosomatic Medicine 74(2):126-35. DOI: 10.1097/PSY.0b013e3182464dd1
Zhang, M., Zhang, Y., Kong, Y. (2019). Interaction between social pain and physical pain. Brain Science Advances 5(4):265-273. DOI: 10.26599/BSA.2019.9050023
Dalgleish, T., et al. (2017). Social pain and social gain in the adolescent brain. Scientific Reports. DOI: 10.1038/srep42010
Tan, H., et al. (2022). A meta-analysis exploring overlapping brain regions between monetary loss and pain, including physical pain and social pain. Human Brain Mapping. DOI: 10.1002/hbm.25840