Tyto mentální labyrinty nejsou slabostí, ale důsledkem neurobiologie, která má chránit, nikoli komplikovat.
Věda začala popisovat, jak se myšlenky uzavírají do kruhu
V posledních dvaceti letech se neurověda výrazně posunula v porozumění tzv. repetitivním myšlenkovým okruhům.
Studie ukazují, že mozek má tendenci:
opakovat emočně nabité myšlenky,
fixovat se na hrozby,
generalizovat negativní zkušenosti,
vytvářet „defaultní“ interpretace reality.
Právě tyto procesy mohou způsobit, že se mysl zasekne — a člověk znovu prochází stejným vzorcem, ať chce nebo ne.
ČTĚTE TAKÉ: Mozek ve spánku pracuje víc, než si myslíme: nové studie odhalují strukturu snění
Mentální smyčky nejsou psychická slabost, ale systémová vlastnost mozku
Mentální smyčky jsou výsledkem hlubokých evolučních mechanismů:
Limbický systém ukládá hrozby důrazněji než pozitivní podněty.
Přední cingulární kůra monitoruje chyby — někdy příliš agresivně.
Default Mode Network (DMN) aktivuje opakující se myšlenky o minulosti a budoucnosti.
Bazální ganglia vytvářejí automatické vzorce chování.
Mozek je efektivní.
A někdy právě efektivita vede k rigiditě.
Experimenty s neurozobrazením, vzorce aktivity DMN a výzkum ruminace
1) Funkční MRI odhalila zvýšenou aktivitu DMN
DMN je síť aktivní při introspekci, představování si budoucnosti a přemítání o minulosti. U lidí náchylných k ruminaci nebo obsedantním vzorcům je DMN aktivnější a méně flexibilní.
2) Neurobiologie návyku
Bazální ganglia uchovávají tzv. „chunky“ — automatizované sekvence chování. Jednou vytvořený vzorec mozek preferuje, protože šetří energii.
3) Negativity bias
Mozek evolučně zpracovává negativní podněty rychleji a intenzivněji než pozitivní. To může vést k fixaci na hrozbu, i když je dávno pryč.
4) Emoční paměť v amygdale
Silné emoce se ukládají tvrději, což zvyšuje pravděpodobnost, že se k nim mysl vrací.
ČTĚTE TAKÉ: Proč lidé věří konspiračním teoriím: neurověda, sociální psychologie a obranné mechanismy mozku
Co je ještě sporné
Vědci stále diskutují:
zda je ruminace spíše strategie mozku, nebo vedlejší efekt DMN,
jakým způsobem lze flexibilitu myšlení dlouhodobě posilovat,
jestli lze mozkové smyčky přirovnat k „chybným predikcím“, jak tvrdí predictive processing teorie,
jak velký vliv mají genetické predispozice vs. prostředí.
Výzkum je dynamický, metodologie se zpřesňuje a každým rokem vznikají nové modely.
Mozek je predikční stroj, který nerad mění strategii
Mentální smyčka nevzniká proto, že by člověk „chtěl“ přemýšlet opakovaně.
Vzniká proto, že mozek:
minimalizuje energetickou spotřebu,
používá naučené vzorce,
chrání tělo před nejistotou,
preferuje známé před neznámým.
Teprve když se objeví dostatečně silný nový podnět — nebo dlouhodobý trénink kognitivní flexibility — okruh se může změnit.
ČTĚTE TAKÉ: Mozek v zimě pracuje jinak: nové studie vysvětlují, proč jsme na podzim zpomalení
Nejde o slabost
Mentální labyrinty nejsou psychickou slabostí, ale důsledkem toho, jak mozek optimalizuje informace a chrání organismus.
Pochopení těchto okruhů nám umožňuje vyvíjet přesnější neuropsychologické intervence, zlepšovat léčbu úzkostí a depresí a lépe rozumět tomu, proč se naše mysl někdy uzavře do vzorců, které už neslouží původnímu účelu.
Zdroje
Andrews-Hanna, J. R. (2012). The default network and self-generated thought. PNAS.
Hamilton, J. P. et al. (2015). Default-mode network abnormalities in depression. Nature Reviews Neuroscience.
Graybiel, A. M. (2008). Habits, rituals, and the evaluative brain. Annual Review of Neuroscience.
Raichle, M. E. (2015). The brain's default mode network. Annual Review of Neuroscience.
Nolen-Hoeksema, S. (2000). The role of rumination in depressive disorders. Journal of Abnormal Psychology.
Buckner, R. L. et al. (2008). The brain's predictive architecture. Neuron.