Jenže v kráteru Kawah Ijen se neděje žádná magie. To, co tam hoří, je chemie v té nejčistší a zároveň nejnebezpečnější podobě.
Proč je oheň modrý – a proč to není láva
Na rozdíl od běžných sopečných erupcí zde nehoří láva. Láva sama o sobě svítí červeně nebo oranžově, protože jde o rozžhavenou horninu. Modrá barva v Ijenu má úplně jiný původ.
Z hlubin sopky uniká síra v plynném stavu. Jakmile se dostane na povrch a přijde do kontaktu s kyslíkem, vzplane. Hořící síra vytváří plameny s charakteristickým modrým odstínem – ne kvůli teplotě, ale kvůli chemickému složení a způsobu excitace molekul.
Ve dne je tento proces téměř neviditelný. Modré plameny jsou relativně slabé a zanikají ve slunečním světle. Teprve v noci se promění v iluzi tekoucího modrého ohně.
Nejkyselejší jezero světa: voda, která rozpouští kov
Kawah Ijen ale není jen o plamenech. V kráteru se nachází jedno z nejkyselejších jezer na Zemi. pH vody se zde pohybuje kolem hodnoty 0–0,5, což je srovnatelné s autobaterií.
Tato extrémní kyselost vzniká kombinací rozpuštěných sopečných plynů (zejména oxidu siřičitého), minerálů uvolňovaných z hornin a vysoké teploty podloží.
Jezero má tyrkysovou barvu, která působí klidně a téměř lákavě. Ve skutečnosti by však kontakt s touto vodou znamenal vážné chemické popáleniny. Kovové předměty se v ní rozpouštějí, organické tkáně ještě rychleji.
Lidská práce v prostředí, kde by neměl nikdo být
Jedním z nejvíce znepokojivých aspektů Kawah Ijen je skutečnost, že zde stále pracují lidé. Horníci síry každý den sestupují do kráteru, kde ručně odlamují ztuhlou síru a nosí ji v koších po strmých stezkách ven.
Podmínky jsou extrémní - toxické plyny, minimální ochranné pomůcky a výsledek v podobě dlouhodobého poškození plic a očí.
Je to připomínka toho, že „přírodní div světa“ je pro některé lidi pracovištěm s vysokým zdravotním rizikem, nikoli turistickou atrakcí.
Proč je Kawah Ijen tak vzácný
Sopek je na světě mnoho. Sopek se sírou také. Ale kombinace podmínek, které umožňují vznik viditelného modrého plamene, je mimořádně specifická. Scházejí se tady vysoká koncentrace síry v plynném stavu, teploty umožňující její vznícení, přístup kyslíku a otevřený kráter s možností pozorování v noci.
Podobné jevy se objevují i jinde, ale nikde nejsou tak stabilní a pozorovatelné jako právě v Kawah Ijen.
Proč nás to fascinuje víc než běžná erupce
Modrý oheň v nás spouští zvláštní reakci. Neohlušuje explozí, neohrožuje proudy lávy. Působí tiše, skoro elegantně. A právě to je důvod, proč má tak silný efekt.
Je to porušení očekávání (oheň „má být“ červený), střet krásy a nebezpečí, a také připomínka, že příroda nefunguje podle lidských symbolů, ale podle fyziky a chemie.
Kawah Ijen ukazuje, že realita může být podivnější než mýty – a zároveň mnohem nebezpečnější.
Žádná magie, jen extrémní realita planety
Modrý oheň je hořící síra, ne láva. Tento úkaz je viditelný je hlavně v noci. Nesmíme také zapomenout, že toto kyselé jezero patří k nejnebezpečnějším na světě a že lokalita je unikátní kombinací geologie a chemie. Proto to, co vypadá jako div světa, je zároveň prostředí na hraně lidské existence
Kawah Ijen není pohled do fantasy světa. Je to okno do chemických procesů planety, které běžně zůstávají skryté – dokud se nerozsvítí modře ve tmě.
DALŠÍ PODIVUHODNÁ MÍSTA SVĚTA
Zdroj: Wonderful Indonesia: The Magic of Kawah Ijen: A Journey to Indonesia’s Blue Fire [článek], TripAdvisor: Kawah Ijed [téma], Geology.com: Kawah Ijen Volcano [článek], UNESCO: Ijen UNESCO Global Geopark [téma], foto wikimedia commons
