Stejně jako Jezero Nyos v Kamerunu, i Kivu leží v tektonicky a vulkanicky aktivní oblasti. V jeho hloubkách se hromadí obrovské množství oxidu uhličitého (CO₂) a metanu (CH₄), které unikají z podzemní sopečné činnosti. Na rozdíl od Nyosu je však Kivu gigant – má plochu přes 2 700 km² a hloubku až 485 metrů. Odhaduje se, že obsahuje až 300 km³ CO₂ a 60 km³ metanu.
Riziko limnické erupce
Pokud by došlo k náhlému uvolnění plynů, nastal by podobný scénář jako u jezera Nyos, jen v mnohonásobně větším měřítku. Mrak plynu by mohl ohrozit miliony lidí žijících v hustě osídlených oblastech kolem jezera, včetně měst Goma a Bukavu. Tento scénář se označuje jako limnická erupce – vzácný, ale extrémně ničivý jev.
Zatímco oxid uhličitý představuje hrozbu, metan v jezeře se může využít jako zdroj energie. Rwanda už zahájila projekty na jeho čerpání a přeměnu na elektřinu. Tento postup zároveň snižuje množství plynu v hloubkách, čímž může přispět k prevenci katastrofy.
Krása kontrastů
Navzdory skrytému nebezpečí je Jezero Kivu vyhledávaným cílem turistů. Nabízí výlety lodí, nádherné západy slunce a výhledy na vulkány Virunga. Je to krajina, kde se snoubí půvab s rizikem – připomínka, že i ty nejkrásnější kouty Země mohou v sobě skrývat hrozbu obřích rozměrů.
Zdroje: Wikipedia, National Geographic, BBC, Britanica, Foto: Wikimedia Commons
