A vede nás na místo, kde bychom ho ještě před pár lety nehledali: do střev.
Výzkumníci z Zhejiang University publikovali studii, která naznačuje, že nerovnováha střevních bakterií může přímo ovlivnit mozkové okruhy spojené s bipolární depresí. Zatím nejde o důkaz u lidí, ale o pečlivě kontrolovaný experiment na zvířecím modelu. Přesto jsou výsledky natolik přesvědčivé, že mění způsob, jakým o této nemoci přemýšlíme.
Experiment, který nebyl o náladě, ale o biologii
Studie pracovala s jednoduchým, ale odvážným nápadem. Vědci odebrali střevní mikrobiom lidem s bipolární poruchou, kteří se nacházeli v depresivní fázi onemocnění, a pomocí fekální transplantace ho přenesli do laboratorních myší. Kontrolní skupina myší dostala mikrobiom od zdravých dobrovolníků.
Výsledek byl překvapivě konzistentní. Myši, které přijaly mikrobiotu od pacientů s bipolární depresí, začaly vykazovat chování odpovídající depresivním stavům: méně se pohybovaly, ztrácely zájem o odměny a působily apatičtěji. Nešlo jen o změnu chování – změny se objevily i přímo v mozku.
ČTĚTE TAKÉ: Ticho nás znervózňuje víc než hluk. Mozek na něj není připravený
Mozek bez spojení: co se děje v prefrontální kůře
Pomocí zobrazovacích metod a genetických analýz vědci zjistili, že u těchto myší došlo k oslabení synaptických spojení v oblasti mediální prefrontální kůry. Právě tahle část mozku hraje klíčovou roli v rozhodování, regulaci emocí a zpracování odměn.
Ještě znepokojivější bylo zjištění, že mozkové centrum odměny bylo funkčně „odpojeno“. Jinými slovy: signály, které normálně vytvářejí pocit motivace nebo potěšení, se k němu nedostávaly.
Tohle už není psychologický popis deprese.
Tohle je konkrétní biologická stopa.
Fluoxetin nepomohl. Lithium ano.
Aby vědci ověřili, že nejde o „běžnou depresi“, ale skutečně o model bipolární deprese, podali myším dvě různá léčiva. První byl fluoxetin – běžně používaný antidepresivní lék. Druhým bylo lithium, standardní stabilizátor nálady u bipolární poruchy.
Výsledek byl výmluvný.
Fluoxetin nezabral.
Lithium ano.
Chování myší se po lithiové léčbě výrazně zlepšilo, což přesně odpovídá klinické zkušenosti u lidí s bipolární poruchou. Depresivní fáze bipolárního onemocnění se totiž často na klasická antidepresiva nechová stejně jako „čistá“ deprese.
Tohle zjištění výrazně posiluje hypotézu, že střevní mikrobiom nepřenáší obecnou depresi, ale specifický biologický stav bipolární poruchy.
ČTĚTE TAKÉ: Normální člověk ve skutečnosti neexistuje: věda ukazuje, že normálnost je fikce
Jaké bakterie mohou hrát roli
Podrobnější analýza mikrobiomu odhalila vyšší zastoupení bakteriálních rodů, které už byly dříve spojovány s negativními dopady na zdraví i psychiku. Patří mezi ně například Klebsiella, dříve zmiňovaná v souvislosti s poruchami nálady, nebo Alistipes, spojovaná s depresivními symptomy.
Autoři studie ale zdůrazňují důležitou věc: nejde o jednoduchou kauzalitu. Tyto bakterie samy o sobě bipolární poruchu „nezpůsobují“. Spíš mohou fungovat jako zesilovač – faktor, který zvyšuje zranitelnost mozku v kombinaci s genetikou, stresem a prostředím.
Střeva–mozek: osa, která už nejde ignorovat
Výsledky zapadají do širšího rámce tzv. mikrobiota–gut–brain osy. Jde o komplexní komunikační systém, v němž se signály mezi střevy a mozkem přenášejí prostřednictvím nervových drah, imunitního systému i hormonů.
U bipolární poruchy se dlouhodobě ví, že se na jejím vzniku podílí mnoho faktorů. Nová studie nenavrhuje jednoduché řešení ani „zázračnou léčbu“. Ukazuje ale, že střevní mikrobiom může být jednou z biologických vrstev, která ovlivňuje, jak se nemoc projevuje a jak na ni tělo reaguje.
Proč na tom záleží víc, než se zdá
Bipolární porucha postihne během života přibližně jednoho z padesáti lidí. Přesto bývá často chybně diagnostikována – zejména v depresivních fázích, kdy se může zaměnit za běžnou depresi. To vede k nevhodné léčbě a zhoršení stavu.
Lepší pochopení biologických mechanismů – včetně těch střevních – by mohlo v budoucnu:
zpřesnit diagnostiku
pomoci odlišit typy depresivních stavů
otevřít nové terapeutické přístupy
Ne nutně ve formě „léčby bakteriemi“, ale jako doplnění komplexního pohledu na nemoc.
ČTĚTE TAKÉ: Proč náš mozek neumí číst mezi řádky: vědecké vysvětlení ženských a mužských signálů
Co z toho zatím vyplývá – a co ne
Je důležité říct jasně:
Tahle studie nedokazuje, že bipolární poruchu způsobují střevní bakterie. Neříká ani, že změna jídelníčku nebo probiotika nemoc vyléčí. Ukazuje ale, že duševní poruchy nelze oddělovat od těla tak, jak jsme byli zvyklí.
Mozek není izolovaný orgán.
A psychické onemocnění není jen „porucha myšlení“.
Možná se nacházíme na prahu doby, kdy budeme duševní zdraví chápat ne jako problém hlavy, ale jako vlastnost celého biologického systému.
Zdroj: Science Direct, PubMed, APA, img AI generated Leonardo AI
