A přestože je neslyšíme, vědci je dokážou měřit a mapovat – a odhalují tak fascinující, často nečekané souvislosti.
1. Infrasonické krajiny: zvuky, které obcházejí celé kontinenty
Infrasonické vlny s frekvencí pod 20 Hz vznikají při jevech, které mají obrovský energetický rozsah. Mohou je vytvořit erupce sopek, meteoritické průlety, silné bouře nebo náhlé tlakové změny v atmosféře. Zatímco člověk tyto tóny neslyší, přístroje je zaznamenají na vzdálenosti stovek až tisíců kilometrů.
Atmosféra funguje jako přirozený vlnovod. Infrasonické vlny se v ní odrážejí a cestují dále, než by bylo možné u běžného zvuku. Když v roce 2013 explodoval nad ruským Čeljabinskem meteorit, infrasonické signály zachytily senzory po celém světě – oběhly Zemi více než třikrát.
Tyto zvuky jsou součástí „tiché řeči planety“. A i když je neslyšíme, jejich přítomnost dokládá, že atmosféra je dynamický systém, který nepřetržitě rezonuje.
2. Podmořské hlasy planety: nízkofrekvenční zvuky oceánů
Oceány jsou zdrojem některých z nejsilnějších nízkofrekvenčních zvuků na planetě. Patří mezi ně například:
vibrační „zpěvy“ ledovců
vzdálený hukot zemětřesení
pohyb mohutných větrných systémů nad mořskou hladinou
interakce oceánských vln s kontinentálním šelfem
ČTĚTE TAKÉ: Mraky v pohybu: skryté posuny v oblačnosti, které mění celkové klima planety. Proč na tom záleži?
--
Zvláštní pozornost si zaslouží takzvané „záhadné oceánské zvuky“, které detekovaly hydrofony NOAA v devadesátých letech. Mnohé z nich byly vysvětleny, například takzvaný Bloop vznikl rozpadem obrovského ledovce. Některé signály však dlouho vzdorovaly interpretaci, protože jejich frekvence a amplituda byly v oceánském prostředí neobvyklé.
Tyto hluboké tóny se šíří oceánem na velké vzdálenosti, často se odrážejí od termoklínů a vytvářejí akustickou krajinu, kterou mořští živočichové využívají k orientaci.
3. Tóny zemské kůry: zvuky, které předcházejí otřesům
Seismologové dlouho věděli, že země vydává nízkofrekvenční signály ještě předtím, než dojde k většímu otřesu. Tyto takzvané prekurzorové tóny se pohybují v rozmezí, které je pro člověka neslyšitelné, ale senzory je dokážou identifikovat.
ČTĚTE TAKÉ: Neviditelná síť planetárních proudů: jak elektrické pole Země ovlivňuje počasí, migraci zvířat i lidský mozek
--
Vědecké projekty v Japonsku, USA i Evropě ukazují, že tyto jemné vibrace mohou mít charakteristické vzorce, které pomáhají při studiu napětí v tektonických zónách. Nej nejde o předpověď zemětřesení, ale o další dílek do skládačky toho, jak se energie v zemské kůře akumuluje a uvolňuje.
Příroda je v tomto směru překvapivě konzistentní: každý velký geologický jev má svůj zvukový podpis, který věda dokáže zmapovat, i když lidské ucho nezachytí ani náznak.
Tichá symfonie planety
Planeta je neustále v pohybu a tento pohyb vytváří zvuky, které se odehrávají pod naším prahem vnímání. Infrasonické vlny, hluboké oceánské tóny i vibrace zemské kůry společně tvoří akustickou mapu Země. Je to svět, který neslyšíme, a přesto nás obklopuje každý den. A když jej věda dokáže zviditelnit, otevírá nové možnosti porozumění fungování naší planety.
Zdroje: NOAA, NASA, Nature.com