• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Vesmír > Planeta Země

Země potemňuje: Proč dnes naše planeta odráží méně světla, než kdysi? Odpověď opravdu děsí

Naše planeta ztrácí lesk. Doslova. Nová měření ukazují, že Země odráží zpět do vesmíru méně slunečního světla než v minulých desetiletích. Tento jev, označovaný jako pokles albeda, působí poeticky i znepokojivě: planeta se „stmívá“.

2. 10. 2025

A i když jde o drobné procento, v důsledku to znamená více tepla, více energie pohlcené Zemí a tedy další příspěvek ke změně klimatu.

Co znamená, že Země „tmavne“

Albedo je schopnost povrchu nebo planety odrážet sluneční záření.

  • Ledové plochy a mraky mají vysoké albedo – odrážejí hodně.

  • Tmavý oceán nebo odkrytá půda odrážejí málo a většinu energie pohltí.

Vědci tento efekt sledují nejen ze satelitů, ale i díky tzv. earthshine – světlu, které se odráží od Země na Měsíc a zpět. Když je světla méně, znamená to, že planeta odráží menší podíl sluneční energie.

Jak vědci přišli na to, že planeta ztrácí jas

Pozorování earthshine ukazují trend snižování odrazivosti od konce 90. let.

Satelity CERES (Clouds and the Earth’s Radiant Energy System) potvrzují, že v období 2000–2020 pokleslo průměrné albedo o zhruba 0,5 %. To odpovídá zvýšení pohlcené energie přibližně o 0,5 W/m².

Změna není dramatická na první pohled, ale v klimatických modelech představuje zásadní faktor – jde totiž o globální bilanci energie.

Proč Země potemňuje: sníh, led a mraky mizí

  • Ústup ledu a sněhu na severní polokouli znamená méně odrazivých ploch. Tmavší oceán pohlcuje víc energie.

  • Pokles nízké oblačnosti v některých oblastech (např. nad východním Pacifikem) snížil množství světla, které by se jinak odrazilo zpět do vesmíru.

  • Dlouhodobé změny klimatu tak vytvářejí zpětnou vazbu: čím méně odrazivosti, tím více tepla, což dále urychluje tání ledu a změny oblačnosti.

Důsledky: více energie, více změn

Když Země odráží méně světla, absorbuje více energie. To přispívá k celkovému oteplování planety, ale i k narušení atmosférických procesů, jako jsou oceánské proudy či sezónní cirkulace. Vědci upozorňují, že i malé změny mohou mít velké dopady – zvlášť když působí dlouhodobě a plošně.

Kuriozita: Galileo a earthshine: První, kdo popsal jev earthshine, byl Galileo už v roce 1609. Viděl, jak se slabý lesk objevuje na neosvětlené straně Měsíce. Tehdy šlo o poetický postřeh. Dnes víme, že jde o důležitý vědecký nástroj k měření toho, jak moc naše planeta svítí do vesmíru.

Poetika planety, která bledne

„Země se stmívá“ zní jako metafora. A možná to metafora opravdu je. Méně světla není jen fyzikální hodnota – je to i symbol, že planeta prochází změnami, které sami urychlujeme. Můžeme to brát jako varování i jako výzvu: že náš svět potřebuje, abychom mu vrátili část jeho ztraceného jasu.

Zdroje: Daily Galaxy, Wikipedia, NASA, Real Climate, Science Daily, Foto: Unsplash

Nejnovější články

13 historických podivností, nad kterými i dnes zůstává rozum stát

Poušť, která zní jako varhany: Tajemství zpívajících dun

Dopamin, oxytocin, algoritmy a láska až za hrob: Co se děje v mozku, když se zamilujeme

Tvrdili mu, že je blázen. Dnes víme, že měl pravdu: Muž, který rozhýbal kontinenty

Proč únor často přináší prudké mrazy? Atmosféra někdy pustí Arktidu na jih

Nejčtenější články

Olympijská věda (5.): Curling není hra o štěstí. Je to experiment s třením, rotací a lidskou přesností

Proč únor často přináší prudké mrazy? Atmosféra někdy pustí Arktidu na jih

Reálná místa ze stříbrného plátna (6): Plitvická jezera – místo, které si zamiloval každý fanoušek Winnetoua

Co by se stalo, kdyby se Země točila dvakrát rychleji? Planeta by se změnila víc, než čekáte

Slyšíte barvy? Vidíte hudbu? Nejde o fantazii. Mozek někdy skládá svět jinak, než si myslíme

Planeta Země

Sahara (1.): Čas, kdy největší písečná poušť na Zemi ještě nebyla pouští

Amerika může ztratit přehled o dění na Antarktidě. „Neberte nám ledoborec,“ bijí na poplach přední vědci

Vědci objevili nejstarší vzduch na Zemi: bubliny v antarktickém ledu ukrývají dech planety starý 6 milionů let

NASA potvrdila, že Země vydává vlastní zvuky: záhadné dunění, které slyší jen satelity -

Vinicunca – hora, která neměla existovat: jak klimatická změna odkryla nejbarevnější tajemství peruánských And

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ