• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Vesmír

Co je kvark-gluonové plazma: Nejpodivnější stav hmoty, který existoval jen miliontinu sekundy

Když vědci tvrdí, že raný vesmír byl „tekutý“, mluví o kvark-gluonovém plazmatu. Nejde o metaforu, ale o skutečný fyzikální stav hmoty, který existoval během prvních mikrosekund po Velkém třesku. Co přesně to znamená? Jak se taková hmota chová – a proč je pro moderní fyziku klíčová?

25. 2. 2026

Hmota, jak ji známe – a jak neexistovala

V běžném světě jsou kvarky uvězněny uvnitř protonů a neutronů. Silná jaderná interakce, popsaná teorií kvantové chromodynamiky (QCD), je drží pevně svázané prostřednictvím částic zvaných gluony.

Za extrémních teplot a hustot však dochází k tzv. dekonfinementu: vazba mezi kvarky se uvolní a vznikne volně interagující směs kvarků a gluonů.

Tento stav nazýváme kvark-gluonové plazma (QGP).

Nejde o plazma ve smyslu ionizovaného plynu, jaký známe ze Slunce. Jde o stav, kde se samotná struktura hadronů rozpadá.

Jak víme, že existovalo

Kosmologické modely předpovídají, že při teplotách nad zhruba 2 biliony kelvinů nemohou protony a neutrony existovat jako stabilní objekty.

Takové podmínky panovaly přibližně do 10⁻⁶ sekundy po Velkém třesku.

Laboratorní potvrzení přichází z experimentů v CERN a v americkém RHIC. Srážky těžkých iontů v Large Hadron Collider na okamžik vytvářejí mikroskopické kapky QGP.

Z měření rozložení částic, jejich energie a kolektivních toků lze rekonstruovat vlastnosti tohoto extrémního stavu.

Vesmír byl původně tekutý: nový experiment, který simuluje Velký třesk, to potvrzuje

Kapalina s téměř nulovým třením

Jedním z nejpřekvapivějších zjištění posledních dvou dekád je, že QGP se nechová jako řídký plyn, ale jako téměř ideální kapalina.

Její poměr viskozity k entropické hustotě se blíží teoretické dolní hranici odvozené z kvantových teorií pole.

To znamená, že částice uvnitř QGP interagují natolik silně, že se systém pohybuje kolektivně – téměř bez vnitřního odporu.

Jinými slovy: první hmota ve vesmíru byla organizovanější, než bychom čekali.

Fázový přechod: okamžik, kdy se zrodila struktura

Jak se vesmír rozpínal, teplota rychle klesala. Nastal hadronizační přechod – kvarky se znovu uzavřely do protonů a neutronů.

Tento přechod není jen kosmetickou změnou. Určil podmínky, za nichž mohly vzniknout první jádra a později atomy.

Dynamika QGP tedy ovlivnila samotnou architekturu budoucí hmoty.

Co nám QGP říká o silné interakci

Kvantová chromodynamika je matematicky extrémně náročná teorie. V běžných podmínkách je téměř nemožné spočítat její chování analyticky.

QGP poskytuje unikátní testovací pole: umožňuje studovat silnou interakci v režimu vysokých energií a hustot.

Výsledky z experimentů pomáhají zpřesňovat modely a porovnávat je s numerickými simulacemi (například lattice QCD).

Je to jediný takový stav?

Ne. Teoretické modely naznačují existenci dalších exotických fází hmoty – například při extrémních hustotách v nitru neutronových hvězd.

QGP je ale jediný takový stav, který dokážeme experimentálně vytvořit.

Stav, který trval okamžik – a určil všechno

Kvark-gluonové plazma existovalo jen miliontinu sekundy. Přesto jeho vlastnosti určily, jakým způsobem se zrodila strukturovaná hmota.

Není to exotická kuriozita.
Je to kapitola o tom, jak se z beztvaré energie stala realita.

A pokaždé, když fyzici srazí těžká jádra při téměř světelné rychlosti, znovu otevírají tuto první kapitolu vesmíru.

KONEC TEORETICKÉ FYZIKY? Umělá inteligence poprvé nahlédla DO NITRA černé díry. Vědci nevěří vlastním očím

Objekt, který není ani hvězdou, ani planetou: nejzáhadnější obyvatelé našeho vesmíru


Zdroj: CERN, Space.com, NASA, Science Direct, img asi generated leonardo ai

Nejnovější články

Komáři a další živočišné druhy, které by mohly lidstvo vyhladit – a překvapivě rychle

Válka pštrosů v roce 1932: Když australská armáda vyhlásila boj emuům – a neuspěla

Perito Moreno: Ledovec, který vzdoruje oteplování a nutí vědce přehodnocovat "jistoty"

Co skutečně rozhoduje o tom, jak rychle stárneme? Seznamte se s telomery

Máme skutečně svobodnou vůli? Neurověda zpochybňuje jeden z pilířů lidské identity

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Jak víme, že Velký třesk skutečně proběhl?

Vesmír byl původně tekutý: nový experiment, který simuluje Velký třesk, to potvrzuje

Proč máme dvě oči a ne jedno? Evoluce měla velmi praktický důvod

Proč máme právě 5 prstů? Původně jich mělo být osm. Evoluce si to kdysi zkusila, a zamítla.

Vesmír

Objev století: Vědci poprvé vyfotili zrození nové planet (foto uvnitř)

NASA hlásí: Jsme o krok blíž k přesvědčení, že na Marsu je život

Seznamte se s Tylosem: Planetou, kde prší železo

Zelená pro mimozemský život: Vědci našli stavební kameny života u Saturnu!

Poplach v NASA. K Zemi se přiblížil asteroid silnější než bomba z Nagasaki: Spustil obranný plán

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ