Rotace planety není kosmetický detail — je to základní mechanika, která definuje oceány, atmosféru, magnetické pole i samotný život. Co by se tedy opravdu stalo, kdyby se Země jen na 24 hodin zastavila? A proč je dobře, že se to nikdy nestane?

Co by se stalo první vteřiny: síly, které by odhodily svět jinam

Představit si náhlé zastavení rotace znamená porozumět tomu, jak rychle se Země vlastně otáčí. Na úrovni rovníku se její povrch pohybuje rychlostí kolem 1670 km/h. Pokud by se rotace zastavila okamžitě, vše, co není pevně spojeno se zemskou kůrou — atmosféra, oceány, budovy, lidé — by pokračovalo setrvačností dál.

Vědecké scénáře tuto fázi popisují jako globální megatsunami doprovázenou větrem o rychlosti několika tisíc kilometrů v hodině. Většina infrastruktury by byla během minut zničena. Atmosféra by se začala chovat jako samostatný pohybující se oblak, který narazil do stojící planety.

Jde o nejextrémnější následky, které lze vůbec předpokládat — a které zároveň vysvětlují, proč se taková situace v realitě nemůže odehrát bez masivního vnějšího zásahu.

Polochaos: den a noc, které se zastaví

Pokud předpokládáme hypotetický model, ve kterém se rotace zastaví bez destrukce povrchu, nastává druhá fáze: Země začne fungovat jako planeta s extrémně pomalým dnem.

Jedna polokoule by byla vystavena nepřetržitému slunečnímu záření po celých 24 hodin. Teploty by dramaticky stoupaly. Oceány by se začaly vypařovat, půda vysychat a rozsáhlé oblasti by se staly neobyvatelnými.

Na opačné straně planety by panovaly podmínky, jaké dnes známe z polární noci — ovšem ve výrazně extrémnější verzi: prudký pokles teplot, rychlá tvorba ledu a zcela odlišná cirkulace vzduchu, která by se snažila neustále vyrovnávat teplotní rozdíly.

ČTĚTE TAKÉ: Jak vypadá svět bez magnetického pole: vědci simulovali katastrofu, která nás může potkat

Oceány, které se přesouvají: planeta s novými pobřežími

Rotace Země udržuje oceány v určitém rozložení díky odstředivé síle. Bez ní by se voda začala přesouvat směrem k pólům.

Výsledkem by byl vznik dvou obrovských „polárních oceánů“ a naopak téměř suchý pás kolem rovníku. Tento jev je známý z teoretických geofyzikálních modelů: planeta bez rotace má vodu distribuovanou jinak než Země, jak ji známe.

Pro kontinenty by to znamenalo kompletní změnu pobřežních linií. Některé státy by získaly stovky kilometrů nového území — jiné by naopak přišly o většinu své plochy.

Atmosféra bez rotace: počasí, jaké dnes neexistuje

Rotace planety určuje Corriolisovu sílu, která má zásadní vliv na počasí — od směru větrů po vznik cyklon. Bez rotace by atmosféra cirkulovala primárně od rovníku k pólům a zpět.

To by vytvořilo planetární klima podobné tomu na Marsu či Venuši:

• trvalé superhorké oblasti,

• oblasti věčného chladu,

• dramatická hranice mezi světlem a tmou,

• megastyly s rychlostmi větrů, jaké dnes neznáme.

Celý meteorologický systém by se zhroutil a přestavěl.

ČTĚTE TAKÉ: Země, která se sama vaří: vědci zkoumají tajemný žár ukrytý pod našima nohama

Magnetické pole: pomalý, ale zásadní problém

Rotace Země spolu s pohybem tekutého železa v jádru vytváří geodynamo — proces odpovědný za magnetické pole. Krátká 24hodinová pauza by ho nesmetla úplně, ale mohla by narušit jeho stabilitu.

Došlo by ke zvýšení radiace dopadající na povrch a k problémům s atmosférou, která by ztratila část své ochrany. Dlouhodobě by pak Země mohla směřovat k prostředí podobnému Marsu.

Co by se stalo, kdyby se rotace obnovila?

Znovuroztočení planety je stejně destruktivní jako její potenciální zastavení. Setrvačnost atmosféry a oceánů by opět způsobila extrémní jevy. Teoretické modely ukazují, že Země by nebyla schopna vrátit se do původní rovnováhy.

Taková událost by znamenala konec současných geografických struktur a pravděpodobně i většiny forem života.

Proč se to nemůže stát: fyzikální realita je přísná

Dobrá zpráva je jednoduchá: nic ve známém vesmíru nedokáže Zemi zastavit během jediného dne, pokud nejde o zásah v měřítku, které by planetu stejně zničilo.

Země má obrovský moment hybnosti. K jejímu „zastavení“ by bylo potřeba množství energie, které převyšuje všechny hypotetické kolize s objekty, které známe.

Scénář zastavení rotace je tedy především myšlenkovým experimentem, který pomáhá pochopit, co všechno rotace ovlivňuje — a proč je život možný právě díky ní.

ČTĚTE TAKÉ: Špatná zpráva pro fanoušky konspiračních teorií: Ne, opravdu nežijeme v Matrixu – potvrzuje nová fyzikální studie

Den, který by znamenal konec civilizace

Kdyby se Země na 24 hodin přestala otáčet, planeta by se během několika minut proměnila k nepoznání. Destrukce atmosféry, megatsunami, kolaps klimatu a změna oceánů by vytvořily podmínky, které by lidská civilizace nepřežila.

Je to hypotéza, která zní dramaticky — ale hlavní poselství je jiné: rotace není detail, ale základní princip, díky kterému je Země taková, jakou ji známe.

A její stabilita je jedním z hlavních důvodů, proč může život na naší planetě existovat.

Zdroje

• Williams, J. G. & Boggs, D. H. (2016). Tidal Disruption of Earth's Rotation. Journal of Geophysical Research: Planets, 121(4).

• Stacey, F. D. & Davis, P. M. (2008). Physics of the Earth. Cambridge University Press.

• Laskar, J. (1993). Chaotic Motions of the Solar System. Astronomy and Astrophysics, 287.

• NASA Goddard Space Flight Center. Earth Rotation Reference Data (2023).

• Lambeck, K. (1980). The Earth's Variable Rotation: Geophysical Causes and Consequences. Cambridge University Press.

• Chen, W. et al. (2019). Earth’s Geodynamo Stability Under Rotational Variations. Nature Geoscience, 12.