Technologie, která umí převést lidskou představivost na vizuální realitu.
Jak se zrodila „AI snů“
Na projektu pracoval tým z Kyoto University společně s výzkumníky ze Stanfordu. Účastníkům experimentu byla pomocí fMRI (funkční magnetické rezonance) snímána mozková aktivita ve chvíli, kdy si představovali konkrétní obrazy – například tvář, zvíře nebo krajinu.
Data se následně převedla do neuronové sítě, která byla vytrénována na rozpoznávání vzorců spojených s vizuální představivostí. Po několika týdnech dokázala AI z těchto dat vygenerovat rozmazané, ale rozpoznatelné obrazy toho, co si účastníci představovali.
Jinými slovy – poprvé se podařilo „přeložit“ sen do obrazu.
Jak funguje čtení snů
Každá myšlenka i představa má v mozku svůj vzor aktivity. fMRI dokáže měřit, které části mozku se aktivují při určitém typu vizuální informace – například při vnímání tvaru, barvy nebo pohybu.
Když se tyto vzory naučí rozpoznávat umělá inteligence, může následně rekonstruovat obraz podle mozkové aktivity.
Tento proces funguje podobně jako zpětné inženýrství: místo toho, aby AI vytvářela obraz podle textového zadání, rekonstruuje ho podle elektrické mapy mozku. Zatím je výsledek neostrý, ale přesnost se s každým dalším tréninkem zvyšuje.
Etika a hranice vědomí
S vizuální rekonstrukcí snů přichází i etické otázky. Může být sen považován za soukromý prostor? Co se stane, pokud bude možné číst nejen vědomé představy, ale i podvědomé obrazy?
Profesor Yukiyasu Kamitani z Kyoto University zdůrazňuje, že technologie má sloužit výhradně k porozumění lidskému mozku, ne k narušování soukromí.
Jeho tým věří, že dekódování vizuálních představ může pomoci pacientům s afázií, autismem nebo neschopností komunikovat – umožní jim „mluvit obrazem“.
Umění, které tvoří mozek
Vědci začali experimentovat i s uměleckým využitím technologie. Spojením AI systému s malířskými modely vznikly obrazy, které připomínají surrealistické sny – směs tváří, míst a barev, které lidské vědomí spojilo do jednoho obrazu.
Tyto „mozkové malby“ otevírají otázku, kdo je autorem – člověk, který sen prožil, nebo algoritmus, který ho převedl do reality?
Filosofové mluví o novém fenoménu neuronového umění, v němž se prolíná biologie, technologie a estetika.
Kam až to může dojít
Vědci už dnes testují propojení AI snímků s jazykovými modely, které dokážou obraz interpretovat. To znamená, že v budoucnu by bylo možné nejen sen zobrazit, ale i popsat jeho význam.
Zatímco dnes jde o experiment v laboratorních podmínkách, o dekádu později by mohlo jít o běžnou součást neurovědy, diagnostiky i umění.
Nové hranice poznání
Technologie, která dokáže převést sen do obrazu, posouvá hranice poznání. Ne proto, že by nahrazovala lidskou představivost – ale protože ji dokáže zviditelnit.
A tím nám připomíná, že každý z nás je tvůrcem vlastního vesmíru, i když spí.
Zdroje
Kamitani, Y., Kyoto University. Visual Image Reconstruction from Brain Activity Using Deep Neural Networks, 2025.
Stanford University, Center for NeuroAI. Dream Decoding Experiments, 2024.
Nature Machine Intelligence, Vol. 7, 2025: “Reverse Engineering Visual Thought Patterns.”
Massachusetts Institute of Technology (MIT), Neural Representation and Imagination Studies, 2024.
National Institutes of Health (NIH), Brain-to-Image Translation Methods Overview, 2025.
