Výsledky pro hledaný výraz: ""

Proč se nám zdají sny – a proč je ráno téměř vždy zapomeneme?

Spíme, ale mozek ne Spánek není pasivní vypnutí. Je to aktivní biologický proces rozdělený do několika fází. Nejživější sny se objevují během REM fáze (rapid eye movement), kdy je mozek metabolicky t

Proč se nám zdá, že padáme ve snu? Jeden z nejstarších motivů lidské mysli

Tento motiv se objevuje napříč kulturami a věkovými skupinami. Psychologické výzkumy snů ukazují, že sny o pádu patří mezi vůbec nejběžnější snové scénáře – podobně jako sny o pronásledování nebo ztr

Proč se náš čas zrychluje? Nové poznatky neurovědy a fyziky

Zatímco fyzikální čas běží rovnoměrně, ten vnitřní je proměnlivý — a někdy se rozbíhá tempem, které připomíná vlastní zákony. Poznat, proč se to děje, znamená pochopit jednu z nejzajímavějších funkcí

Proč se po sladkém cítíme unavení: není to lenost, ale biologie

Sladké jako biologický signál Jednoduché cukry se vstřebávají velmi rychle. Po jejich konzumaci dochází k prudkému nárůstu hladiny glukózy v krvi , což tělo vyhodnocuje jako stav, na který je nutné o

Proč se rozhodujeme nelogicky: jak emoce tiše řídí naše volby, i když si to nechceme připustit

Emoce nejsou poruchou rozhodování – jsou jeho základní součástí. Bez nich bychom nebyli schopni rozhodnout se vůbec. Rozhodování nezačíná v logice, ale v pocitu Neurovědy ukazují, že většina rozhodov

Proč se většina „anti-aging“ slibů rozpadá už při testování: věda o dlouhověkosti je mnohem složitější, než tvrdí reklamy

Sen o zastavení času Dnes slibují stovky produktů totéž: mladší pleť, pomalejší stárnutí, regeneraci buněk nebo dokonce prodloužení života . Reklamní slogany často znějí velmi vědecky – mluví o kolag

Proč se většina objevů nejmenuje po svých skutečných autorech: Zákon, který vysvětluje celé dějiny vědy

Právě tak zní Stiglerův zákon eponymie. A ironie? Tenhle zákon sám Stigler nevymyslel jako první . Co je Stiglerův zákon eponymie Stigler byl ekonom a historik vědy. V roce 1980 si všiml opakujícího

Proč si každý pamatujeme něco jiného – a kdo vlastně rozhoduje, co zůstane v paměti

Paměť není jedna schopnost Mozek nemá jednotnou paměťovou databázi. Pracuje s několika paměťovými systémy, které vznikaly v různých fázích lidské evoluce a slouží odlišným účelům. Paměť na tváře souv

Proč si kočky pamatují místa lépe než lidi. A proč to s námi nemá nic společného

Paměť není vzpomínka. Je to mapa Když si člověk něco pamatuje, většinou si vybaví příběh. Kdo tam byl, co se stalo, jak se cítil. Kočka takhle nepřemýšlí. Její paměť není vyprávění, ale prostorová ma

Proč si k snídani vybíráme právě tohle? Věda a marketing, které ovlivňují naše ranní návyky

To, co si představíme pod pojmem snídaně, závisí hlavně na místě, kde jsme vyrostli. Zatímco v USA je typická kombinace vajec, slaniny a toastu, v Japonsku se ráno servíruje rýže, ryba a zelenina. V

Proč si někteří lidé myslí, že 2+2 =5

Nejde o popírání matematiky. Jde o něco mnohem zajímavějšího: o střet abstraktních čísel s reálným světem . Matematika je přesná. Realita méně. Matematika jako formální systém funguje bezchybně – pok

Proč si nepamatujeme první roky života: záhada dětské amnézie vědce stále mate

Vzpomínky začínají překvapivě pozdě Když se psychologové ptají lidí na jejich nejstarší vzpomínky, většina odpovědí se pohybuje v podobném rozmezí: 3 až 4 roky věku . Jen velmi malé procento lidí uvá