Jenže tenhle „žlutý chodník“ není ani pozůstatkem dávné civilizace, ani optickým trikem. Je to připomínka toho, jak málo známe dno vlastní planety.
Nález v jedné z nejméně prozkoumaných oblastí světa
Útvar byl zaznamenán během expedice výzkumné lodi Ocean Exploration Trust v oblasti Papahānaumokuākea Marine National Monument, severně od Havajských ostrovů. Konkrétně na hřebeni Liliʻuokalani Ridge, v hloubce přes tisíc metrů pod hladinou.
Jde o jedno z největších chráněných mořských území na světě. A zároveň o oblast, kde jsme vizuálně prozkoumali jen zlomek dna. Odhady mluví o tom, že lidstvo spatřilo méně než 0,001 % hlubokomořského povrchu Země.
Proč to vypadá jako „cihlová cesta“
Přestože útvar působí až znepokojivě pravidelně, jeho původ je ryze geologický. Vědci ho identifikovali jako hyaloklastit – sopečnou horninu vznikající při prudkých erupcích, kdy se rozžhavený materiál rychle ochlazuje a fragmentuje.
V tomto případě došlo k opakovanému zahřívání a chladnutí povrchu, což způsobilo vznik pravoúhlých prasklin. Výsledkem je struktura připomínající dlažbu nebo popraskanou krustu chleba. Neumělý vzor, který ale náš mozek okamžitě interpretuje jako něco „postaveného“.
A právě tady se ukazuje, jak silně jsme nastavení hledat řád tam, kde vládne fyzika.
Suché dno pod kilometry vody
Další zvláštností je samotný vzhled povrchu. Přestože se nachází hluboko pod hladinou, působí „vysušeně“. To je dáno tím, že jde o pozůstatek dávného sopečného prostředí, které bylo formováno ještě v době, kdy se část tohoto dna mohla nacházet blíže k hladině – nebo dokonce nad ní.
Z dnešního pohledu sledujeme zmrazený okamžik geologické minulosti, který byl jen zakonzervován tlakem, tmou a časem.
>
Proč podobné objevy matou lidskou představivost
Hluboké oceány jsou ideálním prostorem pro vznik mýtů. Jsou temné, vzdálené, obtížně dostupné. Když se v nich objeví struktura připomínající lidskou stavbu, mozek automaticky zapne známé scénáře: ztracené civilizace, dávné cesty, zapomenuté světy.
Věda přitom nabízí méně dramatické, ale o to fascinující vysvětlení: Země sama dokáže vytvářet vzory, které vypadají záměrně, aniž by za nimi stál jakýkoliv plán.
Co si z „žluté cesty“ skutečně odnést
Tenhle nález není důkazem dávné kultury. Je důkazem naší neznalosti. Ukazuje, že obrovská část planety zůstává prakticky neprozkoumaná a že i v 21. století jsme schopni narazit na útvary, které nás zaskočí.
Ne proto, že by byly záhadné.
Ale proto, že jsme je dosud prostě neviděli.
A možná právě proto má „žlutá cesta“ na dně oceánu svou symboliku. Ne jako cesta do Atlantidy, ale jako připomínka, že ještě pořád máme kam jít – a co objevovat.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Neviditelné mořské vlny, které vznikají bez větru: proč se jich bojí i oceánografové
Tajemství, která moře stále skrývá: 5 ZÁHAD Z HLUBIN, které věda teprve začíná chápat
Zdroj: National Geographic, Science Direct, Science Alert, foto: youtube náhled




