• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
Úvod Historie Medicína Technologie Vesmír Přírodní vědy Společenské vědy Zajímavosti
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
Úvod Historie Medicína Technologie Vesmír Přírodní vědy Společenské vědy Zajímavosti

Medicína

Záhada chromozomu Y: opravdu mizí, nebo jsme ho jen dlouho podceňovali?

Chromozom Y patří k nejkontroverznějším částem lidského genomu. Po desetiletí byl považován za genetickou pustinu – malý, degenerující relikt, jehož jedinou funkcí je určování pohlaví. Někteří vědci dokonce tvrdí, že Y chromozom jednou úplně zmizí. Jiní namítají, že jde o hluboké nepochopení jeho role. Kde končí data a kde začíná spekulace?

11. 1. 2026

Chromozom, který porušuje pravidla

Na rozdíl od většiny lidských chromozomů nemá Y plnohodnotného „partnera“, se kterým by se při rozmnožování pravidelně rekombinoval. Zatímco ostatní chromozomy si vyměňují genetický materiál a opravují chyby, Y chromozom je do značné míry odsouzen k samotě.

To vedlo k jeho výraznému zmenšení. Z původního autosomu, který sdílel s dnešním chromozomem X společný původ, ztratil Y během asi 150 milionů let přibližně 95 % svých genů. Právě tento fakt dal vzniknout představě, že Y chromozom je geneticky odsouzen k zániku.

Genetické „sebeopravování“ místo výměny

Jenže Y chromozom není pasivní obětí evoluce. Na rozdíl od jiných chromozomů využívá zvláštní strategii: rekombinuje sám se sebou.

Obsahuje tzv. palindromické sekvence – dlouhé úseky DNA, které jsou zrcadlově uspořádané. Ty umožňují vnitřní opravy chyb. Jde o jakousi formu genetického sebeúdržbového mechanismu, který pomáhá zachovat klíčové geny důležité pro spermatogenezi a plodnost.

Tato „genetická samostatnost“ činí Y chromozom podivným, ale nikoli nutně nestabilním.


MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Temný genom: proč 98 % naší DNA neurčuje, kým jsme – ale jak fungujeme

leonardo-kino-xl-scientific-editorial-visualization-comparing-1

Mýtus o nevyhnutelném zániku

Jednou z nejcitovanějších hypotéz je myšlenka, že Y chromozom časem úplně zmizí. U některých savců se to skutečně stalo – například u hraboše stepního nebo některých japonských hlodavců, kde vznikly alternativní mechanismy určování pohlaví.

U lidí však data naznačují jiný scénář. Analýzy publikované v odborných časopisech, jako je Nature, ukazují, že úbytek genů na Y chromozomu se v posledních milionech let výrazně zpomalil. Někteří genetici proto mluví o dosažení evoluční rovnováhy.

Jinými slovy: Y možná přestal ztrácet geny – a místo zániku se stabilizoval.

Proč na Y chromozomu záleží víc, než si myslíme

Redukce Y chromozomu vedla k jeho dlouhodobému podceňování. Dnes ale víme, že:

  • obsahuje geny zásadní pro vývoj spermií,

  • ovlivňuje plodnost,

  • a může hrát roli i v regulaci genové exprese v jiných tkáních.

Poruchy Y chromozomu jsou spojeny nejen s neplodností, ale i s vyšším rizikem některých onemocnění. To naznačuje, že jeho funkce zdaleka nekončí u určování pohlaví.


MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Paradox lidského genomu: proč máme méně genů než pšenice – a přesto jsme složitější

leonardo-kino-xl-scientific-editorial-visualization-of-human-d-3

Věda na rozhraní dat a představ

Debata o osudu Y chromozomu ukazuje širší problém moderní vědy: jak snadno se hypotéza může změnit v mediální jistotu. Představa „mizejícího mužského chromozomu“ je atraktivní, ale zdaleka ne potvrzená.

Současná genetika spíše naznačuje, že Y chromozom je:

  • extrémně specializovaný,

  • evolučně neobvyklý,

  • ale nikoli nutně odsouzený k zániku.

Chromozom Y není genetický omyl ani tikající bomba. Je to evoluční experiment, který se vydal jinou cestou než zbytek genomu. Otázka nestojí tak, zda zmizí, ale spíš jakou roli hraje v komplexní síti lidské genetiky – a kolik jeho funkcí teprve čeká na objevení.


Zdroje: Cleveland Clinic, Science Alert: Is The Y Chromosome Vanishing? A New Sex Gene May Be The Future of Men [článek], Nature - Y-chromosome evolution: emerging insights into processes of Y-chromosome degeneration [článek], Portin P. The birth and development of the DNA theory of inheritance: sixty years since the discovery of the structure of DNA. J Genet. 93 (1):293-302. [PubMed], Science Direct - Genetic Tailors: CTCF and Cohesin Shape the Genome During Evolution [článek], img ai generated Leonardo AI

Nejnovější články

Svět, kde velikost dávala smysl: proč si prehistorie mohla dovolit obry – a dnešní planeta už ne

Jen málokdo ví, co je vlastně oheň. Přesto změnil planetu víc než cokoli jiného

Pigment zrzavých vlasů měl být biologický problém. Nová studie ukazuje, že může buňky naopak chránit

Lidé uvnitř stroje: Co znamená sedět v letadle, které může spustit konec světa

Když nemoc přestala být rozsudkem smrti: inzulin a nový vztah člověka k vlastnímu tělu

Nejčtenější články

11. leden: den, kdy se informace oddělila od těla. Telegraf jako zlom v dějinách, který nás změnil víc, než si Samuel Morse dokázal představit

Jen málokdo ví, co je vlastně oheň. Přesto změnil planetu víc než cokoli jiného

Romantické pocity v zimě nejsou náhodné: jak zasněžená krajina mění naši mysl i pohled na svět

Když Caesar překročil Rubikon: okamžik, kdy se z jednoho kroku stal bod bez návratu

Rok 2025 ve vědě: Co jsme se jako lidstvo skutečně dozvěděli

Medicína

Nový objev vědců: konopí může přepisovat genetickou informaci a měnit, jak tělo stárne

DNA, která poslouchá naše emoce: co naznačuje výzkum epigenetiky

Genomy v pohybu: jak se DNA přepisuje během života člověka

Jak podzim přepisuje vaše geny: epigenetika vysvětluje, proč jsme v listopadu unavení

Krev, která se opravuje sama: vědci objevili tajný systém regenerace v lidském těle

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ