Chromozom, který porušuje pravidla
Na rozdíl od většiny lidských chromozomů nemá Y plnohodnotného „partnera“, se kterým by se při rozmnožování pravidelně rekombinoval. Zatímco ostatní chromozomy si vyměňují genetický materiál a opravují chyby, Y chromozom je do značné míry odsouzen k samotě.
To vedlo k jeho výraznému zmenšení. Z původního autosomu, který sdílel s dnešním chromozomem X společný původ, ztratil Y během asi 150 milionů let přibližně 95 % svých genů. Právě tento fakt dal vzniknout představě, že Y chromozom je geneticky odsouzen k zániku.
Genetické „sebeopravování“ místo výměny
Jenže Y chromozom není pasivní obětí evoluce. Na rozdíl od jiných chromozomů využívá zvláštní strategii: rekombinuje sám se sebou.
Obsahuje tzv. palindromické sekvence – dlouhé úseky DNA, které jsou zrcadlově uspořádané. Ty umožňují vnitřní opravy chyb. Jde o jakousi formu genetického sebeúdržbového mechanismu, který pomáhá zachovat klíčové geny důležité pro spermatogenezi a plodnost.
Tato „genetická samostatnost“ činí Y chromozom podivným, ale nikoli nutně nestabilním.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Temný genom: proč 98 % naší DNA neurčuje, kým jsme – ale jak fungujeme
Mýtus o nevyhnutelném zániku
Jednou z nejcitovanějších hypotéz je myšlenka, že Y chromozom časem úplně zmizí. U některých savců se to skutečně stalo – například u hraboše stepního nebo některých japonských hlodavců, kde vznikly alternativní mechanismy určování pohlaví.
U lidí však data naznačují jiný scénář. Analýzy publikované v odborných časopisech, jako je Nature, ukazují, že úbytek genů na Y chromozomu se v posledních milionech let výrazně zpomalil. Někteří genetici proto mluví o dosažení evoluční rovnováhy.
Jinými slovy: Y možná přestal ztrácet geny – a místo zániku se stabilizoval.
Proč na Y chromozomu záleží víc, než si myslíme
Redukce Y chromozomu vedla k jeho dlouhodobému podceňování. Dnes ale víme, že:
obsahuje geny zásadní pro vývoj spermií,
ovlivňuje plodnost,
a může hrát roli i v regulaci genové exprese v jiných tkáních.
Poruchy Y chromozomu jsou spojeny nejen s neplodností, ale i s vyšším rizikem některých onemocnění. To naznačuje, že jeho funkce zdaleka nekončí u určování pohlaví.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Paradox lidského genomu: proč máme méně genů než pšenice – a přesto jsme složitější
Věda na rozhraní dat a představ
Debata o osudu Y chromozomu ukazuje širší problém moderní vědy: jak snadno se hypotéza může změnit v mediální jistotu. Představa „mizejícího mužského chromozomu“ je atraktivní, ale zdaleka ne potvrzená.
Současná genetika spíše naznačuje, že Y chromozom je:
extrémně specializovaný,
evolučně neobvyklý,
ale nikoli nutně odsouzený k zániku.
Chromozom Y není genetický omyl ani tikající bomba. Je to evoluční experiment, který se vydal jinou cestou než zbytek genomu. Otázka nestojí tak, zda zmizí, ale spíš jakou roli hraje v komplexní síti lidské genetiky – a kolik jeho funkcí teprve čeká na objevení.
Zdroje: Cleveland Clinic, Science Alert: Is The Y Chromosome Vanishing? A New Sex Gene May Be The Future of Men [článek], Nature - Y-chromosome evolution: emerging insights into processes of Y-chromosome degeneration [článek], Portin P. The birth and development of the DNA theory of inheritance: sixty years since the discovery of the structure of DNA. J Genet. 93 (1):293-302. [PubMed], Science Direct - Genetic Tailors: CTCF and Cohesin Shape the Genome During Evolution [článek], img ai generated Leonardo AI
