• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Technologie

Vědci vytvořili vodní baterii inspirovanou výrobou tofu

Baterie obvykle nepatří mezi technologie, které by si člověk spojil s vodou nebo potravinářstvím. Moderní akumulátory často obsahují hořlavé nebo korozivní chemikálie a jejich výroba i likvidace představují rostoucí ekologický problém.

11. 5. 2026

Teď ale vědci z Číny a Hongkongu představili neobvyklý experiment: vodní baterii využívající elektrolyt založený na hořčíku a vápníku — tedy látkách chemicky podobných solankám používaným při výrobě tofu.

A právě tato nenápadná chemie pomohla vytvořit systém s mimořádnou životností.

Baterie, která vydržela 120 tisíc cyklů

Nový typ akumulátoru během laboratorních testů přežil více než 120 tisíc nabíjecích cyklů. To je číslo, které okamžitě vyvolalo titulky o „300leté baterii“.

Ve skutečnosti je situace trochu složitější.

Neznamená to, že někdo vyrobil baterii, která bude tři století fungovat v mobilu nebo autě. Výzkumníci pouze přepočítali laboratorní cykly na hypotetický provoz síťového úložiště nabíjeného jednou denně.

Přesto jde o velmi působivý výsledek.

Proč jsou vodní baterie zajímavé

Klasické lithium-iontové baterie dominují telefonům, notebookům i elektromobilům hlavně proto, že dokážou uložit velké množství energie do malého prostoru.

Elektrické sítě ale mají jiné priority.

Obří bateriová úložiště vedle solárních nebo větrných elektráren nepotřebují být lehká ani malá. Mnohem důležitější je:

  • bezpečnost,

  • nízká cena,

  • dlouhá životnost,

  • a minimální riziko požáru.

Právě proto se vědci stále vracejí k vodním bateriím. Voda je levná, nehořlavá a výrazně bezpečnější než některé organické elektrolyty používané v dnešních akumulátorech.

Jenže dosavadní vodní systémy často trpěly korozí, vedlejšími chemickými reakcemi nebo rychlou degradací.

Nový výzkum se snaží tento problém obejít pomocí téměř neutrální chemie s pH blízkým obyčejné vodě.

První baterie, která vydrží 100 let: vědci testují prototyp bez ztráty výkonu

Hlavní trik se skrývá v polymeru

Klíčem celé technologie nebyla samotná voda, ale speciální organický polymer použitý v elektrodě.

Tento materiál funguje jako mikroskopická struktura plná chemických „kapes“, do kterých se mohou opakovaně vázat ionty hořčíku a vápníku. Právě díky tomu baterie zvládla extrémně vysoký počet cyklů bez dramatického rozpadu.

Nevýhoda ale zůstává jasná.

Nový systém ukládá méně energie než běžné lithium-iontové baterie. Na stejnou kapacitu by proto potřeboval větší a těžší zařízení.

Pro mobilní telefony nebo elektromobily tedy zatím vhodný není.

Budoucnost možná neleží v nejvýkonnějších bateriích

Přesto může jít o důležitý směr vývoje.

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů vzniká obrovská potřeba dlouhodobého ukládání energie. Solární elektrárny vyrábějí elektřinu hlavně přes den, vítr často fouká v jinou dobu než přichází špička spotřeby.

A právě zde může být důležitější extrémní životnost a bezpečnost než maximální energetická hustota.

Vědci zároveň zdůrazňují ještě jednu věc:
nová chemie během testů nevykazovala přítomnost toxických těžkých kovů a zůstávala relativně stabilní i po dlouhém provozu.

To neznamená, že by podobné baterie bylo možné bez problémů vyhazovat do přírody. Naznačuje to ale, že budoucí energetická úložiště nemusí být automaticky spojena s agresivní nebo vysoce toxickou chemií.

A možná právě to je na celé technologii nejzajímavější.

Nejde o baterii, která překoná dnešní telefony.

Jde o pokus vytvořit akumulátor, který bude dostatečně bezpečný, levný a odolný pro energetický svět budoucnosti.

Když se kov zahřeje sám: nejzvláštnější materiály, které mění své vlastnosti proti logice fyziky


Zdroje: Science Alert, ZME Science, img ai generated leonardo ai

Nejnovější články

MH370 možná ještě není ztracené. Vědci věří, že se blíží průlom v největší záhadě letectví

Muž, který porazil impérium bez armády: proč byl Gándhí pro Brity tak nebezpečný

13 osudových omylů: rozhodnutí, která neměla projít – a přesto změnila svět

Co dělá Čína jinak než zbytek světa: 7 principů, které vysvětlují její vzestup

Skinwalker: bytost, o které Navajové raději nemluví — a možná k tomu mají důvod

Nejčtenější články

Jak přijít o miliardu za 10 vteřin: příběh nejdražšího vtipu v historii byznysu

Čína zasadila tisíce kilometrů stromů. Výsledek je ale jiný, než čekal svět

Prokleté třinácté dítě: legenda o Jersey Devilovi straší už více než 300 let

Zmizela v Bermudském trojúhelníku — a vrátila se o 95 let později: příběh SS Cotopaxi

Skinwalker: bytost, o které Navajové raději nemluví — a možná k tomu mají důvod

Technologie

AirPods jako tlumočník: Apple spouští živý překlad a mění cestování i práci, Češi si ale počkají

Sci-fi se stává realitou. Víte, jak vám kvantový počítač v Ostravě změní život?

„Ahoj mami, rozbil se mi mobil.“ NEKLIKAT! Policie varuje před novými brutálními podvody na WhatsAppu

Ultrasilné robotické svaly: vědci vytvořili měkkou sílu, která může změnit svět

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ