• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Technologie

Vědci vytvořili vodní baterii inspirovanou výrobou tofu

Baterie obvykle nepatří mezi technologie, které by si člověk spojil s vodou nebo potravinářstvím. Moderní akumulátory často obsahují hořlavé nebo korozivní chemikálie a jejich výroba i likvidace představují rostoucí ekologický problém.

11. 5. 2026

Teď ale vědci z Číny a Hongkongu představili neobvyklý experiment: vodní baterii využívající elektrolyt založený na hořčíku a vápníku — tedy látkách chemicky podobných solankám používaným při výrobě tofu.

A právě tato nenápadná chemie pomohla vytvořit systém s mimořádnou životností.

Baterie, která vydržela 120 tisíc cyklů

Nový typ akumulátoru během laboratorních testů přežil více než 120 tisíc nabíjecích cyklů. To je číslo, které okamžitě vyvolalo titulky o „300leté baterii“.

Ve skutečnosti je situace trochu složitější.

Neznamená to, že někdo vyrobil baterii, která bude tři století fungovat v mobilu nebo autě. Výzkumníci pouze přepočítali laboratorní cykly na hypotetický provoz síťového úložiště nabíjeného jednou denně.

Přesto jde o velmi působivý výsledek.

Proč jsou vodní baterie zajímavé

Klasické lithium-iontové baterie dominují telefonům, notebookům i elektromobilům hlavně proto, že dokážou uložit velké množství energie do malého prostoru.

Elektrické sítě ale mají jiné priority.

Obří bateriová úložiště vedle solárních nebo větrných elektráren nepotřebují být lehká ani malá. Mnohem důležitější je:

  • bezpečnost,

  • nízká cena,

  • dlouhá životnost,

  • a minimální riziko požáru.

Právě proto se vědci stále vracejí k vodním bateriím. Voda je levná, nehořlavá a výrazně bezpečnější než některé organické elektrolyty používané v dnešních akumulátorech.

Jenže dosavadní vodní systémy často trpěly korozí, vedlejšími chemickými reakcemi nebo rychlou degradací.

Nový výzkum se snaží tento problém obejít pomocí téměř neutrální chemie s pH blízkým obyčejné vodě.

První baterie, která vydrží 100 let: vědci testují prototyp bez ztráty výkonu

Hlavní trik se skrývá v polymeru

Klíčem celé technologie nebyla samotná voda, ale speciální organický polymer použitý v elektrodě.

Tento materiál funguje jako mikroskopická struktura plná chemických „kapes“, do kterých se mohou opakovaně vázat ionty hořčíku a vápníku. Právě díky tomu baterie zvládla extrémně vysoký počet cyklů bez dramatického rozpadu.

Nevýhoda ale zůstává jasná.

Nový systém ukládá méně energie než běžné lithium-iontové baterie. Na stejnou kapacitu by proto potřeboval větší a těžší zařízení.

Pro mobilní telefony nebo elektromobily tedy zatím vhodný není.

Budoucnost možná neleží v nejvýkonnějších bateriích

Přesto může jít o důležitý směr vývoje.

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů vzniká obrovská potřeba dlouhodobého ukládání energie. Solární elektrárny vyrábějí elektřinu hlavně přes den, vítr často fouká v jinou dobu než přichází špička spotřeby.

A právě zde může být důležitější extrémní životnost a bezpečnost než maximální energetická hustota.

Vědci zároveň zdůrazňují ještě jednu věc:
nová chemie během testů nevykazovala přítomnost toxických těžkých kovů a zůstávala relativně stabilní i po dlouhém provozu.

To neznamená, že by podobné baterie bylo možné bez problémů vyhazovat do přírody. Naznačuje to ale, že budoucí energetická úložiště nemusí být automaticky spojena s agresivní nebo vysoce toxickou chemií.

A možná právě to je na celé technologii nejzajímavější.

Nejde o baterii, která překoná dnešní telefony.

Jde o pokus vytvořit akumulátor, který bude dostatečně bezpečný, levný a odolný pro energetický svět budoucnosti.

Když se kov zahřeje sám: nejzvláštnější materiály, které mění své vlastnosti proti logice fyziky


Zdroje: Science Alert, ZME Science, img ai generated leonardo ai

Nejnovější články

Žralok šotek vypadá jako omyl přírody. Teď ho vědci poprvé natočili živého v jeho vlastním světě

Mars znovu naznačil něco zvláštního. Rover našel organickou stopu, která může změnit debatu o dávném životě

Atlantida: ztracený kontinent nejspíš nebyl skutečný. Přesto mohl vzniknout ze vzpomínky na katastrofu

Slyšeli zvuk, cítili tlak a pak přišly závratě. Havana syndrome dodnes rozděluje vědce i tajné služby

Génius, kterého přirovnávali k Newtonovi, nastoupil na loď a zmizel beze stopy. Zůstala po něm rovnice, dopisy a jedna z největších záhad vědy

Nejčtenější články

Vypadá roztomile, ale vyrůstá jako malý vetřelec: nosatec žaludový má životní cyklus jako z přírodního thrilleru

Gripen poprvé ukázal, co umí mimo cvičiště: proč reálný boj prověří stroj jinak než katalog

Carl Sagan už v roce 1995 popsal naši dobu: Měl strach z budoucnosti, která dnes silně připomíná každodenní realitu. Varoval před světem bez kritického myšlení

V kokpitu nestačí umět létat: proč je psychika pilota poslední bezpečnostní vrstva

Kočka při pádu neporušuje fyziku. Jen má tělo postavené chytřeji, než jsme si dosud mysleli

Technologie

AirPods jako tlumočník: Apple spouští živý překlad a mění cestování i práci, Češi si ale počkají

Sci-fi se stává realitou. Víte, jak vám kvantový počítač v Ostravě změní život?

„Ahoj mami, rozbil se mi mobil.“ NEKLIKAT! Policie varuje před novými brutálními podvody na WhatsAppu

Ultrasilné robotické svaly: vědci vytvořili měkkou sílu, která může změnit svět

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ