• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Medicína

Vědci potvrdili: Lidské tělo skutečně SVÍTÍ. Proč toto tajemné světlo zmizí přesně ve chvíli smrti?

Naše těla doslova září, i když tak slabě, že to lidské oko nevidí. Nové experimenty prokázaly existenci biophotonů – ultra slabých světelných částic, které neustále emitují naše živé buňky.

27. 9. 2025

Vědci ale přišli s překvapivým zjištěním: toto světlo mizí téměř okamžitě ve chvíli smrti. Proč naše těla svítí, k čemu je tento jev dobrý a jak by mohl změnit diagnostiku nemocí? Odpovědi se skrývají v chemických reakcích života.

Co jsou biophotony?

Biophotony jsou ultra slabé fotony vyzařované živými buňkami. Vznikají při chemických reakcích, zejména při působení reaktivních forem kyslíku, které se tvoří při stresu buněk (např. při infekci, nedostatku živin či zranění). Už dříve byly zaznamenány u bakterií, srdeční tkáně či rostlin.

Experiment na myších a rostlinách

Vědci umístili myši do temné komory a sledovali jejich světelné emise pomocí vysoce citlivých kamer. Zaznamenali jasný rozdíl: když byly myši živé, emitovaly světlo; po smrti světlo téměř zmizelo, i když si těla udržovala teplotu. Stejný efekt byl pozorován i u listů rostlin, které po poranění zářily více než zdravé části.

Co to znamená pro vědu?

Biophotony by mohly sloužit jako neinvazivní ukazatel zdraví buněk. Pokud by se technologie rozvinula, lékaři by možná dokázali sledovat nemoc či hojení pouhým „měřením světla“ z tkání. Podobně by se daly monitorovat i rostliny nebo mikrobiální kultury.

Živé organismy vyzařují slabé světlo, které mizí ve chvíli smrti. Tento jev není mystikou, ale výsledkem chemických reakcí v buňkách. Vědci doufají, že biophotony se jednou stanou nástrojem medicíny i biologie.

Zdroje: Science Alert, Nature.com, BBC, Foto: Pexels.com

Nejnovější články

Mata Hari: byla slavnou špionkou, nebo jen obětí válečné hysterie?

Civilizaci možná nestvořil oheň ani chleba, ale pivo. Vědci zvažují, že právě kvůli němu lidé začali pěstovat obilí

Delfíni si hrají s jedovatými rybami a kosatky nosí „rybí klobouky“: vědci sledují zvláštní hry nejchytřejších tvorů oceánu

Fast food pod drobnohledem: Proč není kuřecí menu až tak nevinné, jak vypadá

Ryba, která doslova devastuje Středozemní moře: invaze perutýna mění celý ekosystém k nepoznání

Nejčtenější články

Válečné paradoxy dějin (1. díl): Jak radar změnil průběh druhé světové války - technologie, která pomohla zachránit Británii

Jak se lidé budili před budíkem: lidské alarmy, svíčky s hřebíky a kohouti jako ranní sirény

Muž, který naučil stroje myslet: Alan Turing, génius s tragickým osudem, kterému vděčíme za počítače i AI

Nejslavnější hlavolam světa vznikl omylem. Ernő Rubik původně řešil úplně jiný problém

Chůze je nejlevnější fitness. Jen musíte zapomenout na mýtus 10.000 kroků. Věda má totiž lepší návod

Medicína

Scrollování na záchodě není nevinné: Víte, jak tělo reaguje na dlouhé sezení?

Parkinson a dlouhodobé přetížení: Mohou být přepracované neurony spouštěčem onemocnění?

Objevte tajemství vědomého snění: Tři techniky pro ovládnutí vašich snů

Neustálé chutě a mlsání? Může za to hluk ve vaší hlavě, ne slabá vůle. Co s tím?

Proč máme chuť na pizzu, a ne na salát? Může za to jeden konkrétní hormon

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ