• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Medicína

Tajemství Parkinsonovy choroby se začíná odkrývat: vědci poprvé vidí samotný spouštěč

Parkinsonova choroba je dlouho záhadou – vědci tuší, že za ní stojí podivné shluky bílkovin v mozku, ale až dosud je nikdo nedokázal přímo zachytit.

3. 10. 2025

Teď se to změnilo. Díky nové metodě ASA-PD můžeme vůbec poprvé nahlédnout na mikroskopické „zrníčka“ proteinu alfa-synukleinu, která spouštějí řetězovou reakci vedoucí k rozvoji nemoci. A to může přinést naději nejen pacientům s Parkinsonem, ale i s Alzheimerovou či Huntingtonovou chorobou.

Když mozek vytváří vlastní pasti

Parkinsonova choroba patří mezi neurodegenerativní onemocnění, při nichž odumírají nervové buňky v mozku. Typickými příznaky jsou třes, zpomalení pohybů a problémy s rovnováhou. Dlouho se vědělo, že v pozadí stojí protein jménem alfa-synuklein, který se v mozku začne chovat zvláštně – hromadí se a vytváří drobné shluky. Ty se pak stávají doslova „časovanou bombou“, která spouští proces rozpadu neuronů.

Jenže problém byl v tom, že vědci měli v rukou jen nepřímé důkazy. Alfa-synuklein byl jako fantom: tušili jsme jeho přítomnost, ale neměli jsme nástroje ho přímo pozorovat.

ASA-PD: mikroskop, který odhaluje neviditelné

Nový postup, nazvaný ASA-PD (Affinity-based Single Aggregate Profiling for Parkinson’s Disease), tohle mění. Tato metoda funguje jako extrémně citlivý detektor, který dokáže v mozkové tkáni „vysledovat“ i ty nejmenší shluky proteinu. Vědci tak poprvé získali možnost podívat se na problém přímo – a potvrdit, že skutečně právě tyto miniaturní agregáty stojí na začátku Parkinsonovy choroby.

ctete-take-8

Co je na ASA-PD fascinující, je její potenciál. Nejde jen o potvrzení teorie – vědci teď mohou zkoumat, jak přesně se shluky tvoří, proč jsou toxické a jak je možné jejich vznik zastavit.

Naděje za horizontem Parkinsona

Význam objevů ale nekončí u jedné nemoci. Shluky podobných proteinů hrají roli i v jiných neurodegenerativních onemocněních – třeba u Alzheimerovy choroby, kde jde o amyloid-beta, nebo u Huntingtonovy choroby, kde se hromadí mutovaný protein huntingtin. Pokud ASA-PD pomůže rozkrýt mechanismus u Parkinsona, může se stát klíčem i pro další záhadné choroby mozku.

Co to znamená pro pacienty?

V tuto chvíli jde o základní výzkum, ale krok, který byl ještě před pár lety nepředstavitelný. Přímé pozorování proteinu otevírá cestu k:

  • časné diagnostice – dříve než se projeví první příznaky,

  • novým lékům – zaměřeným přímo na zastavení tvorby shluků,

  • personalizované léčbě – kdy by se léčba mohla přizpůsobit konkrétnímu mechanismu v mozku pacienta.

Pacienti s Parkinsonovou chorobou tak dostávají novou naději – že boj s tímto neviditelným nepřítelem se konečně začne vést na správném bojišti.

čTĚTE TAKÉ (6)

Parkinsonova choroba byla dlouho jako záhada bez jasného pachatele. Díky metodě ASA-PD ale vědci dokázali poprvé přímo odhalit hlavního viníka – shluky proteinu alfa-synukleinu. Tato technologie by mohla znamenat revoluci nejen v léčbě Parkinsonovy choroby, ale i dalších nemocí, které devastují mozek.

Zdroje: Independent.co.uk, Parkinsons.co.uk, Nature.com, Foto: Wikimedia Commons

Nejnovější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Minulost, budoucnost a přítomnost: Existují opravdu, nebo je čas jen iluze? A proč se tím dnes věda zabývá

Co se stane, když se zrod planety nepovede? Vesmír je plný nedokončených světů

Nejpodivnější lékařské zákroky historie: Když se medicína mýlila… a někdy měla pravdu

Většina kosmologů věří, že mimozemšťané existují. Tady jsou důvody, proč si to myslí

Nejčtenější články

Nejpodivnější lékařské zákroky historie: Když se medicína mýlila… a někdy měla pravdu

Proč některým lidem téměř nikdy není zima? Tajemství těla, které si umí vyrábět teplo

Minulost, budoucnost a přítomnost: Existují opravdu, nebo je čas jen iluze? A proč se tím dnes věda zabývá

Co se stane, když se zrod planety nepovede? Vesmír je plný nedokončených světů

Dopamin, oxytocin, algoritmy a láska až za hrob: Co se děje v mozku, když se zamilujeme

Medicína

Scrollování na záchodě není nevinné: Víte, jak tělo reaguje na dlouhé sezení?

Parkinson a dlouhodobé přetížení: Mohou být přepracované neurony spouštěčem onemocnění?

Objevte tajemství vědomého snění: Tři techniky pro ovládnutí vašich snů

Neustálé chutě a mlsání? Může za to hluk ve vaší hlavě, ne slabá vůle. Co s tím?

Proč máme chuť na pizzu, a ne na salát? Může za to jeden konkrétní hormon

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ