• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Příroda

Rostlina z doby dinosaurů přežila v zaplavené Amazonii. Vědci popsali nový druh „živé fosilie“

V peruánské Amazonii byl popsán nový druh rostliny, která patří do jedné z nejstarších linií semenných rostlin na Zemi. Její předkové rostli už v době, kdy po planetě kráčeli dinosauři. Překvapení ale nespočívá jen v jejím stáří – vědce zaujala především nečekaná schopnost přežít tam, kde jiné příbuzné druhy selhávají.

19. 2. 2026

V peruánském regionu Loreto, mezi povodími řek Tigrillo a Urituyacu, popsali botanici nový druh cykasu s názvem Zamia urarinorum. Jméno nese po původním amazonském etniku Urarina, které chrání území, kde byla rostlina nalezena.

Cykasy patří do řádu Cycadales – skupiny často označované jako „živé fosilie“. Jejich evoluční původ sahá až do druhohor, do období, kdy dominovali dinosauři. Ačkoliv dnes působí exoticky, kdysi tvořily významnou část vegetace planety.

Nově popsaný druh byl publikován v odborném časopise Phytotaxa.

Evoluce proti vodě

To, co dělá Zamia urarinorum výjimečnou, není jen její evoluční stáří.

Jako první známý druh svého rodu se dokázala adaptovat na trvale zaplavené půdy. V prostředí, kde je nedostatek kyslíku a kořeny většiny rostlin hynou, tento druh prosperuje.

Má fyziologickou toleranci k hypoxii – tedy k prostředí s nízkým obsahem kyslíku – a část jejího kmene může být dokonce dlouhodobě ponořena.

Většina příbuzných druhů Zamia vyžaduje dobře odvodněné, sušší půdy. Tento druh evolučně „změnil pravidla“.

Jak vypadá relikt druhohor?

Rostlina má štíhlé stonky, listy dlouhé až 2,5 metru, úzké, pilovité lístky a menší šištice a semena než příbuzné druhy. Je dvoudomá – existují samčí a samičí jedinci – a její reprodukční struktury mají tmavohnědé až žlutozelené odstíny.

Z ekologického hlediska hraje klíčovou roli v tzv. aguajales a shebonal lesích, které jsou zásadní pro regulaci vody a ukládání uhlíku v amazonském ekosystému.

ziva fosiliezdroj Institut amazonského výskumu v Peru

Objev, který má i stinnou stránku

Výzkum vedli Ricardo Zárate, Michael Calonje a Malcolm A. Jones během terénních prací v roce 2025. Vzorky byly porovnány s herbářovými sbírkami a digitálními databázemi, aby bylo možné potvrdit, že jde o skutečně nový druh.

Autoři však zároveň upozorňují, že druh je již nyní ohrožen rozšiřováním zemědělství, ropnými úniky, infrastrukturními projekty a degradací mokřadů regionu Loreto. Doporučují jeho okamžité zařazení pod ochranu podle standardů IUCN.

Živá fosilie není jen metafora

Termín „živá fosilie“ se někdy používá zjednodušeně. Neznamená, že se druh nezměnil miliony let. Znamená, že jeho linie si zachovala mnoho původních znaků, zatímco jiné větve evoluce zanikly.

Cykasy jsou přeživší. Pamatují rozpad superkontinentů, masová vymírání i nástup kvetoucích rostlin. A teď víme, že některé z nich se dokázaly adaptovat i na extrémně specifické podmínky tropických mokřadů.

Amazonie jako evoluční laboratoř

Objev Zamia urarinorum připomíná, že Amazonie není jen „zelené plíce planety“. Je to živá laboratoř evoluce, kde se stále skrývají organismy, které přepisují naše chápání adaptace.

A možná i poslední útočiště linií, které začaly svou cestu v éře dinosaurů.

Kamenný les na Madagaskaru: Úchvatné ostří skal, které přežívají miliony let

Perleťové oblaky: Krása, která požírá ozon. Nejpodivuhodnější barvy zimní oblohy

Jak dřevo uchovává dějiny: nové výzkumy ukazují, že letokruhy lžou méně než kroniky

Déšť, který se nikdy nedotkne země: fenomén zvaný virga


Zdroj: Science Direct, Nature, img ai generated leonardo ai

Nejnovější články

Jak železnice donutila svět synchronizovat hodinky: fascinující příběh vzniku časových pásem, který v učebnicích nenajdete

Proč se nám zdá, že padáme ve snu? Jeden z nejstarších motivů lidské mysli

Když se Evropa přestala koupat: zvláštní hygienická revoluce 17. století

Villa Epecuén: proč potopené argentinské město po 25 letech znovu vystoupilo z vody?

Může být stroj odpovědný bez vědomí? Filozofická otázka, která rozhodne budoucnost umělé inteligence

Nejčtenější články

Co skutečně rozhoduje o tom, jak rychle stárneme? Seznamte se s telomery

Parkinson a dlouhodobé přetížení: Mohou být přepracované neurony spouštěčem onemocnění?

Scrollování na záchodě není nevinné: Víte, jak tělo reaguje na dlouhé sezení?

Co se stane s lidským mozkem při extrémní teplotě? Objev z Herculanea šokuje vědce

10 šílených faktů na dnes, kterým sotva uvěříte (3): Mount Everest není nejvyšší horou planety

Příroda

Co má společného člověk a chobotnice? Biologové přichází s překvapivým odhalením

‚Hned se vrátím, miláčku.‘ Jak kočka rozumí času – a proč se nám zdá, že má hodinky v břiše

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ