Protože pokud šlo o to, kdo měl schopnosti přežít, navigovat, mluvit s místními a fyzicky dojít až na konec světa, pak tím mužem nebyl Peary.
Byl jím Matthew Henson.
Arktida jako hranice lidských možností
Ještě před dobýváním vesmíru byla Arktida tím nejextrémnějším prostorem, kam se lidé pokoušeli proniknout. Teploty hluboko pod bodem mrazu, pohyblivý led, nedostatek jídla, měsíce tmy a absolutní izolace.
Expedice sem nebyly romantickým dobrodružstvím, ale testem fyzické i psychické odolnosti, ve kterém umírali i ti nejzkušenější.
V tomto světě nevyhrával ten, kdo měl titul, peníze nebo podporu médií. Vyhrával ten, kdo uměl přežít.
Chlapec, který se naučil svět dřív, než měl domov
Matthew Henson se narodil v roce 1866 v Marylandu jako syn svobodných, ale velmi chudých rodičů. Oba zemřeli, když byl ještě dítě. V jedenácti letech zůstal prakticky sám — a místo školy se stal lodním chlapcem.
Na palubě obchodní lodi se naučil číst, psát, navigovat, pracovat s mapami i lidmi různých kultur. Dřív než většina jeho vrstevníků pochopil, jak funguje svět — a že přežití není otázkou teorie, ale praxe.
Právě tyto schopnosti z něj později udělaly nepostradatelného člena polárních expedic.
Setkání s Robertem Pearym
Když se Henson vrátil do Washingtonu, pracoval jako obyčejný prodavač. Právě tam si ho všiml mladý námořní důstojník Robert Peary, který hledal muže pro svou výpravu do Střední Ameriky.
Fotografie Hensona s fotkou Pearyho, snímek z roku 1953, zdroj Library of Congress via picryl
Henson byl původně přijat jako sluha. Jenže velmi rychle se ukázalo, že má něco, co Peary postrádal: praktickou zkušenost, technické myšlení a schopnost improvizace.
Z „manservanta“ se stal plnohodnotný člen týmu — a brzy i Pearyho pravá ruka.
Muž, který Arktidu opravdu znal
Během následujících let se Henson účastnil opakovaných výprav do Grónska a Arktidy. Naučil se jazyk Inuitů, osvojil si jejich způsoby cestování, stavby saní i práci se psími spřeženími.
Peary byl vizionář.
Henson byl ten, kdo dokázal vizi uskutečnit.
Sám Peary později přiznal, že bez Hensonových schopností by jeho expedice nikdy nedošly tak daleko.
Severní pól 1909: kdo tam skutečně došel
V dubnu 1909 vyrazila malá skupina mužů a Inuitů k poslednímu úseku cesty. Podle dobových záznamů dorazil Matthew Henson na cílové místo dřív než Peary. Jeho slavná věta pronesená po příchodu zní prostě: „Myslím, že jsem první člověk, který kdy seděl na vrcholu světa.“
Henson uprostřed s eskimáckými průvodci na severním pólu, 6. dubna 1909 10:30 standardního východního času, zdroj Defense Visual Information Distribution Service via picryl
Peary dorazil později. Podle některých svědectví nebyl schopen přesně doložit, zda skutečně stanul na geografickém pólu. Přesto byl po návratu do USA oslavován jako hrdina.
Henson — technicky schopnější, fyzicky výkonnější a klíčový pro úspěch celé mise — zůstal stranou.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT
Když se všechny poledníky setkají v jednom bodě: jaký čas vlastně platí na pólech?
Jak se píšou dějiny
Dějiny objevů nevytváří vždy ti, kdo něco dokázali. Vytváří je ti, kdo měli společenské postavení, uměli vyprávět příběh a zapadali do obrazu „národního hrdiny“.
Matthew Henson ale do tohoto obrazu nepatřil. Byl černoch, samouk, praktik. Člověk, bez kterého by expedice selhala — ale kterého nebylo snadné vystavit na piedestal.
Pozdní uznání
Henson napsal vlastní autobiografii už v roce 1912. Uznání se ale dočkal až po desetiletích. Byl přijat do prestižního Explorers Clubu, získal čestné akademické tituly a nakonec byl pochován na Arlingtonském národním hřbitově.
Hensonův hrob na Arlingtonském hřbitově, zdroj wikimedia commons
Na severním pólu dnes leží pamětní schránka věnovaná jeho odkazu.
Ale mýtus „prvního muže na pólu“ už byl mezitím napsán jinak.
Ti druzí v dějinách
Příběh Matthewa Hensona není výjimkou. Je pravidlem.
Dějiny jsou plné lidí, kteří měli schopnosti, ale ne příběh. Kteří došli první — ale nebyli těmi, o kterých se mluvilo.
A právě proto stojí za to se k nim vracet.
SPOZNEJTE I DALŠÍ HRDINY ZE SÉRIE TI DRUZÍ V DĚJINÁCH
Nikola Tesla: génius, který viděl budoucnost dřív, než byla připravená
Chien-Shiung Wu: fyzička, která obrátila zákony přírody naruby
Rosalind Franklin: Žena, bez níž bychom možná dodnes nerozuměli DNA
Žena, které popsala vesmír (2.): Henrietta Swan Leavitt a zákon, který změnil kosmologii
Zdroje: National Geographic: The Legacy of Arctic Explorer Matthew Henson [článek], Britannica: Matthew Alexander Henson [téma], BBC: Matthew Henson: The US' unsung Black explorer [článek], Polar Explorers: Matthew Henson: 10 Facts About the Remarkable Polar Explorer [článek], foto picryl, wikimedia commons
