Proč plamen stoupá, i když ho nikdo „netlačí“
Rozšířená představa říká, že plamen stoupá, protože „oheň jde nahoru“. Ve skutečnosti oheň nikam nejde. Stoupají horké plyny, které při hoření vznikají. Jakmile se plyn zahřeje, jeho hustota klesá. Lehčí plyn je pak gravitací vytlačován vzhůru – je to stejný princip, díky němuž stoupá teplý vzduch nebo fungují horkovzdušné balony.
Tento jev se nazývá vztlak. Gravitace způsobí, že chladnější, hustší vzduch klesá dolů, zatímco horké spaliny jsou vytlačovány nahoru. Plamen tedy nevytváří pohyb sám o sobě – je jen „unášen“ prouděním, které ho obklopuje.
Jak vztlak formuje tvar plamene
Vztlak nevysvětluje jen to, proč plamen stoupá, ale i proč má typický protáhlý tvar. Jak horké plyny stoupají, nasávají zespodu čerstvý kyslík. Ten udržuje hoření právě v dolní části plamene. Výsledkem je stabilní, kapkovitý tvar, který se neustále obnovuje: dole vzniká, nahoře zaniká.
Bez tohoto proudění by plamen neměl „směr“. A právě tady začíná být fyzika ohně opravdu podivná.
Co se stane s plamenem bez gravitace
Pokud vztlak zmizí, zmizí i důvod, proč by měl plamen směřovat nahoru. V prostředí mikrogravitace, například na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, se horké plyny nemají kam „odlepit“. Neexistuje nahoře ani dole.
Výsledkem je kulovitý plamen. Oheň se šíří rovnoměrně všemi směry kolem zdroje paliva. Vypadá to téměř neuvěřitelně: místo špičky vznikne malá, jemně zářící koule. Barva se často mění na modravou, protože hoření probíhá pomaleji a bez tvorby sazí.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Jen málokdo ví, co je vlastně oheň. Přesto změnil planetu víc než cokoli jiného

Proč je plamen ve vesmíru „klidnější“
Plamen v mikrogravitaci nepůsobí dramaticky. Nešlehá, nepraská a netáhne kyslík prudkým prouděním. Hoření je difuzní – kyslík se k palivu dostává pomalu, jen díky difuzi molekul. To znamená nižší teploty a stabilnější reakci.
Paradoxně je takový oheň méně viditelný, ale potenciálně nebezpečnější. Bez jasného plamene je těžší poznat, že něco hoří, a produkty hoření se mohou hromadit kolem zdroje bez přirozeného „odvodu“ vzhůru.
Proč by bez gravitace vypadal oheň jinak i na Zemi
Kdybychom si dokázali „vypnout“ gravitaci na Zemi, změnil by se každý oheň. Nejen jeho tvar, ale i rychlost hoření, teplota a produkty spalování. Zmizelo by typické proudění vzduchu, na které jsou otevřené ohně zvyklé. Mnoho běžných požárů by se chovalo nepředvídatelně – některé by zeslábly, jiné by se šířily tiše a plošně.
To ukazuje důležitou věc: plamen, jak ho známe, je do značné míry produktem gravitace, ne samotného ohně.
Plamen nestoupá proto, že by měl „přirozený směr“. Stoupá proto, že gravitace nutí horké plyny vzhůru a chladnější vzduch dolů. Jakmile tento mechanismus zmizí, oheň ztratí svůj typický tvar a promění se v klidnou, téměř dokonalou kouli. To, co považujeme za samozřejmost, je ve skutečnosti výsledkem neustálé spolupráce chemie a fyziky – a jedné všudypřítomné síly, kterou běžně nevidíme.
Zdroje: Britannica - Fire [článek], Science Direct - Process Safety Calculations, str. 361-442, Chapter 9 - Fire - https://doi.org/10.1016/B978-0-12-823516-4.00007-8, img ai generated Leonardo AI



