• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Příroda

Perleťové oblaky: Krása, která požírá ozon. Nejpodivuhodnější barvy zimní oblohy

Na zimním nebi vysoko nad polárními krajinami se objevují oblaka, která popírají všechny zákony barvy i světla.

30. 10. 2025

Perleťové oblaky, tenké vrstvy ledu schované vysoko ve stratosféře, se rozzáří i dlouho po západu slunce – jako by nebe samo hořelo duhou. Jejich krása ale není nevinná. Tyto křehké oblaky totiž urychlují rozpad ozonu, a tak v sobě spojují nejčistší podívanou i nejchladnější varování planety.


Jak se oblaky rodí

Na rozdíl od běžných mraků vznikají perleťové oblaky ve stratosféře, tedy ve výšce 15–25 kilometrů nad zemí. Tvoří se při extrémně nízkých teplotách kolem –80 °C, které se vyskytují v zimním období v polárních oblastech. Kapičky kyseliny sírové a vody vznášející se ve vzduchu pak rozptylují sluneční světlo tak, že vytvářejí duhové perleťové odstíny.


Hra světla po západu slunce

Perleťové oblaky jsou nejkrásnější krátce po západu nebo těsně před východem slunce. V tu chvíli je zemský povrch ponořený do tmy, ale vysoko položené oblaky jsou ještě osvětlené slunečními paprsky. Proto září na tmavé obloze tak intenzivně a jejich barvy působí téměř nadpřirozeně.


Krása i hrozba

Ačkoli jsou perleťové oblaky fascinující, vědci zjistili, že právě na jejich povrchu dochází k chemickým reakcím, které urychlují rozklad ozonu. Jejich výskyt tak není jen estetickým úkazem, ale i připomínkou křehkosti atmosféry, která nás chrání před ultrafialovým zářením.


Vzácný dar polární oblohy

Vidět perleťové oblaky na vlastní oči je vzácný zážitek. Nejčastěji se objevují v zimních měsících nad Skandinávií, Kanadou či Antarktidou. Ti, kdo měli to štěstí je spatřit, popisují pocit, jako by obloha byla posetá perleťovými stuhami nebo zářícími křídly andělů.


Zdroje: Wikipedia, National Geographic, MetOffice, Foto: Shutterstock

Nejnovější články

Za šest minut přišlo na svět sedm dětí. Jejich narození bylo medicínským zázrakem i obrovským rizikem

Dvacet devět horníků zůstalo v dole. Vyšetřovatelé později odhalili katastrofu, které se dalo zabránit

Voda se obrátila proti Petrohradu. Nejhorší povodeň města přinesla katastrofu, kterou zachytil i Puškin

Miloš Forman natočil film v opravdové psychiatrické nemocnici. Z příběhu o vzpouře udělal oscarovou legendu

Rozhodli se neválčit ani tváří v tvář útočníkům. Jejich národ zaplatil strašlivou cenu, ale nezmizel

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Nenávist není jen pocit. Je to biologický režim, ze kterého se těžko vystupuje

Zmenšuje se penis s věkem? Medicínský pohled do trenýrek, který rozptýlí všechny pochybnosti lépe než kamarádi v hospodě

Malý oheň pod eskalátorem zabil 31 lidí. Londýnské metro odhalilo nebezpečný fyzikální jev

Vukovar vydržel téměř tři měsíce. Po pádu města čekala lidi z nemocnice ještě horší tragédie

Příroda

Moraine Lake: jezero, které není modré. Proč ho tak přesto vidíme?

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Skuteční dobyvatelé planety jsou mravenci. Vytvořili svá impéria dávno před lidmi

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ