Zjištění naznačuje, že komunikace mezi mozkem a střevy není jen obousměrná, ale také nečekaně rychlá – a že naše myšlenky, stres i nálady mohou mít okamžitější dopad na tělo, než si uvědomujeme.
Co se stalo
Tým neurovědců z University of California a Weizmannova institutu použil myší modely, aby prozkoumal, jak mozek ovlivňuje mikrobiom.
Pomocí chemogenetické aktivace neuronů v hypotalamu – oblasti zodpovědné za hlad, stres a hormonální rovnováhu – se jim podařilo spustit reakci, která během dvou až čtyř hodin změnila složení bakterií ve střevech.
Výsledky překvapily i samotné autory: doposud se předpokládalo, že mikrobiom reaguje na podněty z mozku spíše v řádu dní.
„Zjistili jsme, že signály z mozku mohou měnit střevní ekosystém prakticky v reálném čase,“ uvedla hlavní autorka studie dr. Tamar Toledo z Weizmannova institutu.
Jak to funguje
Mozek a střeva jsou propojeny tzv. gut-brain axis – sítí nervových, hormonálních a imunitních signálů, které umožňují obousměrnou komunikaci.
Dříve vědci prokázali, že mikrobiom ovlivňuje náladu, imunitu či dokonce riziko deprese.
Tato nová studie však ukazuje, že mozek umí posílat zpětné signály, které mění chemické prostředí střev a tím i chování bakterií.
Klíčovou roli hrají neurony v hypotalamu, které prostřednictvím autonomního nervového systému ovlivňují průtok krve, sekreci střevních šťáv a elektrickou aktivitu ve střevní stěně.
Tyto změny následně vytvářejí mikroklima, které zvýhodňuje některé bakteriální druhy a potlačuje jiné.
Co to znamená
Výzkum zpochybňuje staré rozdělení „tělo versus mysl“. Ukazuje, že nervová aktivita může měnit i to, jaké bakterie žijí v našem trávicím traktu, a to v řádu hodin.
V praxi by to mohlo vysvětlit, proč stres, úzkost nebo extrémní emoce někdy okamžitě vyvolají žaludeční potíže, i když se člověk jinak cítí zdravě.
Autoři upozorňují, že zatím jde o pokusy na zvířatech, ale stejný mechanismus pravděpodobně existuje i u lidí.
Pokud se to potvrdí, mohl by výzkum otevřít zcela nové možnosti léčby trávicích a duševních onemocnění – od syndromu dráždivého tračníku po úzkostné poruchy – pomocí cílené stimulace mozku.
Kam to směřuje
Vědci nyní zkoumají, které mozkové dráhy přesně řídí složení mikrobiomu a zda lze jejich aktivitu ovlivnit neinvazivními metodami, například hlubokou relaxací, meditací nebo stimulací bloudivého nervu (vagus nerve).
Dlouhodobým cílem je vyvinout terapie, které by ovlivnily střevní bakterie přes mozek – bez nutnosti antibiotik nebo probiotik.
Pokud se podaří porozumět detailům tohoto spojení, mohli bychom jednou „léčit střeva myšlenkami“ – doslova.
Co zůstává nejasné
Experiment byl proveden na myších – zatím neexistují přímé důkazy u lidí.
Změny mikrobiomu byly dočasné – po několika hodinách se částečně vrátily k původnímu složení.
Není zatím jasné, které chemické signály z mozku změnu vyvolaly – pravděpodobně jde o kombinaci nervových impulsů a hormonálních látek.
Mozek a střeva spolu mluví rychleji, než jsme si kdy mysleli.
Zatímco my se snažíme porozumět svým myšlenkám, náš nervový systém mezitím přepíná bakteriální rovnováhu v trávicím traktu – a to během hodin. Tento objev nám připomíná, že vědomí a tělo nejsou oddělené světy, ale jeden propojený systém, v němž každá myšlenka může změnit víc, než tušíme.
Zdroje
Toledo, M., Martínez-Martínez, S., Van Hul, M., Laudo, B., Eyre, E., Pelicaen, R., et al., Rapid modulation of gut microbiota composition by hypothalamic circuits in mice, Nature Metabolism, 2025, DOI: 10.1038/s42255-025-01280-3
Petrut, S.-M., Bragaru, A. M., Munteanu, A. E., Moldovan, A.-D., Moldovan, C.-A., Rusu, E., Gut over Mind: Exploring the Powerful Gut–Brain Axis, Nutrients, 2025, DOI: 10.3390/nu17050842