• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Planeta Země

Magnetické pole Země slábne. Co to znamená pro naše technologie – a pro nás?

Z neviditelného štítu, který chrání Zemi před smrtícím zářením, začíná mizet síla. Nová data z mise ESA Swarm ukazují, že oblast magnetického oslabení nad jižním Atlantikem — Jihoatlantická anomálie — se od roku 2014 rozšířila o plošný rozsah téměř poloviny Evropy. A to není jen vědecká kuriozita: může to ovlivnit satelity, navigaci i naši technologickou infrastrukturu. Co přesně se děje?

15. 10. 2025

Neviditelný štít planety – proč magnetické pole naší Země není luxus, ale nutnost

Magnetické pole Země funguje jako ochranný štít vůči nabitým částicím ze Slunce, kosmickému záření a slunečním erupcím. Bez tohoto štítu by život, jak ho známe, čelil přímému bombardování vysokou energií částic.

Zdroj tohoto pole je hluboko v jádru — roztavené železo a nikl ve vnějším jádru vytvářejí elektrické proudy, které generují dynamické magnetické pole známé jako geodynamo.

Toto pole ale není stabilní — mění se v čase, posunuje se, zesiluje či slábne v různých částech planety. V posledních desetiletích se začíná ukazovat, že některé oblasti pole významně zeslábly, což je právě případ Jihoatlantické anomálie.


Jihoatlantická anomálie – ohnisko oslabení

  • Jihoatlantická anomálie (South Atlantic Anomaly, SAA) je region nad jižním Atlantikem, kde magnetické pole této části Země klesá pod běžné hodnoty — tedy do úrovní, kde proudy nabitých částic pronikají blíže k Zemi.

  • Nové analýzy dat ze sond Swarm ukazují, že od roku 2014 se oblast SAA rozšířila o plochu téměř poloviny kontinentální Evropy.

  • Navíc začíná docházet k tomu, že se anomalie rozděluje — objevují se dvě samostatné minimální oblasti (lobes).

  • Postup změn: severní magnetická oblast nad Kanadou se už poněkud zmenšila, zatímco nad Sibiří pole zesiluje. To vede ke změnám v uspořádání siločar pole.

  • Slabší pole v SAA znamená, že satelity, které procházejí tímto regionem, jsou vystaveny vyšším dávkám ionizujícího záření — což může vést k poruchám elektroniky, resetům či dokonce poškození.

čTĚTE TAKÉ (6)

Co se děje uvnitř Země — příčiny změn

  • Změny v SAA jsou spojeny s procesy na rozhraní mezi zemským jádrem a pláštěm — zejména s oblastmi obráceného toku (flux patches), kde magnetické siločáry místo vycházení zpět vstupují do jádra.

  • Výzkumy pomocí modelu CHAOS-7 ukazují, že oblast slabého pole v SAA se odráží změnami v magnetickém poli na jádrovém povrchu.

  • Slabost v SAA není statická — pole „pulzuje“ a mění se v čase. Varování: jednoduché dipólové modely nestačí vysvětlit nově pozorované dvojité jádro minim od roku 2020.

  • Tradičně se magnetické pole ztrácelo (globálně) asi o 9 až 15 % za posledních 150 let.

satellite-orbit-spacex-science-technology-238500


Dopady na technologie, satelity a navigaci

  • Satelity procházející oblastí SAA jsou vystaveny intenzivnějšímu záření — což ohrožuje jejich hardware, počítačové čipy, paměti.

  • Některé mise již zaznamenaly resety přístrojů nebo ztráty dat, když letěly přes tuto oblast.

  • Navigační systémy (GPS, GNSS), letectví a vojenské aplikace spoléhají na přesné magnetické modely — kolísání pole ovlivňuje modely geomagnetického pole používané pro korekce.

  • V polárních oblastech mohou výkyvy magnetického pole komplikovat navigaci, kompasové systémy, orientaci satelitů.

  • Teoretické riziko existuje i v tom, že pokud by oblast oslabení pokračovala, mohlo by to vést ke zkrácení životnosti některých družic nebo nutnosti vyšší ochrany pro jejich elektroniku.


Pro lidi – jaké to může mít význam

  • Krátkodobě — takřka žádný přímý efekt pro běžný život na Zemi. Atmosféra stále chrání nás před většinou kosmického záření.

  • Dlouhodobě — pokud by oslabení pokračovalo, mohly by být vyšší nároky na konstrukci satelitů, vyšší náklady na ochranu elektroniky, nutnost přeplánování drah.

  • Výzkum možných vlivů na biologii (např. změny v ozónu či v interakcích ionizujícího záření) zatím není přímý, ale je otevřenou oblastí pro budoucí studia.


Co vědci sledují dál

  • Mise Swarm byla prodloužena až do roku 2025, což umožní sledování celého slunečního cyklu.

  • Analýzy nových modelů (např. MSCM) ukazují nové chování SAA — modely již teď zahrnují dvě centrální minima a jejich vývoj.

  • Vědci kombinují data z více družic a měření (ionosférická data, plášťové modely) pro lepší predikce.

  • Sledování vývoje SAA je klíčové, aby satelitní operátoři mohli reagovat, plánovat oběžné dráhy a chránit citlivé části družic.


Živé jádro Země — slabiny, ne konce

Magnetické pole není statická kulisa — je živým projevem vnitřní dynamiky planety. Jihoatlantická anomálie není katastrofou, ale varovným signálem, že to, co považujeme za stabilní, se může měnit. Z technického hlediska jsou důsledky reálné — satelity, navigace, elektronika v kosmu — a už dnes je nutné brát změny magnetického pole v úvahu.

Nejde o konec světa, ale o připomenutí, že žijeme na žijící planetě, která má své slabiny i své pulsum.


Zdroje:

  • A massive weak spot in Earth's magnetic field is growing, scientists discover – LiveScience

  • ESA – Swarm probes weakening of Earth’s magnetic field

  • ESA – Development of the South Atlantic Anomaly (animace)

  • NASA – Researchers track slowly splitting dent in Earth's magnetic field

  • OrbitalToday – South Atlantic Anomaly Splits in Two

  • The CHAOS-7 model, Evolution of the South Atlantic Anomaly as seen by Swarm

  • NOAA – The South Atlantic Anomaly Grows

Nejnovější články

13 historických podivností, nad kterými i dnes zůstává rozum stát

Poušť, která zní jako varhany: Tajemství zpívajících dun

Dopamin, oxytocin, algoritmy a láska až za hrob: Co se děje v mozku, když se zamilujeme

Tvrdili mu, že je blázen. Dnes víme, že měl pravdu: Muž, který rozhýbal kontinenty

Proč únor často přináší prudké mrazy? Atmosféra někdy pustí Arktidu na jih

Nejčtenější články

Olympijská věda (5.): Curling není hra o štěstí. Je to experiment s třením, rotací a lidskou přesností

Slyšíte barvy? Vidíte hudbu? Nejde o fantazii. Mozek někdy skládá svět jinak, než si myslíme

Reálná místa ze stříbrného plátna (6): Plitvická jezera – místo, které si zamiloval každý fanoušek Winnetoua

Co by se stalo, kdyby se Země točila dvakrát rychleji? Planeta by se změnila víc, než čekáte

Proč únor často přináší prudké mrazy? Atmosféra někdy pustí Arktidu na jih

Planeta Země

Země potemňuje: Proč dnes naše planeta odráží méně světla, než kdysi? Odpověď opravdu děsí

Sahara (1.): Čas, kdy největší písečná poušť na Zemi ještě nebyla pouští

Amerika může ztratit přehled o dění na Antarktidě. „Neberte nám ledoborec,“ bijí na poplach přední vědci

Vědci objevili nejstarší vzduch na Zemi: bubliny v antarktickém ledu ukrývají dech planety starý 6 milionů let

NASA potvrdila, že Země vydává vlastní zvuky: záhadné dunění, které slyší jen satelity -

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ