A může být Melissa znamením, že se planeta dostává do nové fáze atmosférické nestability?
Nad Karibikem se v říjnu 2025 zrodilo něco, co by ještě před dvěma dekádami meteorologové označili za nemožné. Hurikán Melissa se během 48 hodin proměnil z běžné tropické deprese v monstrum s větry o rychlosti 295 km/h a tlakem klesajícím pod 890 hPa – parametry, které překonaly i slavné hurikány Irma (2017) a Patricia (2015).
Zasáhl Jamajku silou, která přetvořila mapu ostrova, zanechal za sebou tisíce zničených domů a současně otevřel nové otázky: kam až může zajít síla oceánu, když se Země zahřívá?
Co se stalo
Melissa se zformovala 22. října 2025 nad neobvykle teplými vodami jihozápadního Atlantiku. Satelity NOAA zaznamenaly teplotu moře přes 31 °C – nejvyšší od začátku měření v 80. letech. Během pouhých dvou dnů dosáhla kategorie 5, což je nejvyšší stupeň na Saffir-Simpsonově škále.
Když 27. října udeřila na pobřeží Jamajky, přinesla nárazy větru přes 295 km/h a vlny vysoké více než 10 metrů.
Světová meteorologická organizace (WMO) ji označila za „nejničivější bouři, jaká ostrov postihla v tomto století“.
Přívalové deště způsobily sesuvy půdy, zaplavené silnice odřízly Kingston od zbytku ostrova a některé komunity zůstaly bez elektřiny déle než týden. Z Jamajky Melissa pokračovala na Kubu a Bahamy, než se rozpadla nad otevřeným Atlantikem.
Proč je to důležité
Melissa nebyla jen dalším hurikánem v dlouhé sezóně bouří. Její rychlost intenzifikace a síla byly bezprecedentní – během 24 hodin získala o 80 km/h více větru. Takový „rapid intensification“ je noční můrou meteorologů, protože dramaticky zkracuje čas na varování a evakuaci.
Vědci upozorňují, že podmínky vedoucí ke vzniku Melissy – teplá mořská hladina, nízký střih větru, vysoká vlhkost vzduchu – jsou přesně ty, které budou v budoucnu častější.
Melissa tak představuje „hurikán nového klimatu“ – takový, který se rodí rychle, ničí intenzivně a zanechává méně času na reakci.
Jak to víme
Satelitní systémy NOAA a NASA sledovaly Melissu v reálném čase pomocí snímačů VIIRS a GOES-16. Data ukazují neobvyklou symetrii oka hurikánu a extrémní gradient tlaku – rozdíl více než 100 hPa na pouhých 50 kilometrech.
NASA Earth Observatory zaznamenalo teplotu vrchní vrstvy moře 31,4 °C v oblasti jihovýchodně od Jamajky, což je hranice, za níž už konvenční modely předpokládají „explozivní energii“.
Výzkumníci z University of Miami a Columbia University následně v modelech potvrdili, že takto teplé vody mohou hurikánům dodat až o 20 % více energie než před dvaceti lety. Melissa se tak stala živoucí demonstrací toho, co dosud bylo teorií.
Co zůstává nejasné
Meteorologové se shodují, že oteplování oceánů zvyšuje pravděpodobnost extrémních bouří, ale stále není jasné, jak přesně se mění jejich chování. Melissa například vykazovala neobvyklý „pulsující“ efekt – opakované posílení a zeslabení v krátkých intervalech.
Někteří vědci z WMO se domnívají, že mohlo jít o vliv střídání teplých a chladnějších vrstev vody, které hurikán sám míchal. Jiní upozorňují na vliv aerosolů a Saharského prachu, který mění mikrofyziku mraků.
A pak je tu otázka tzv. stalled storms – bouří, které se přestanou pohybovat a dlouho působí na jediném místě. Melissa setrvala nad Jamajkou téměř 12 hodin, což v kombinaci s intenzivními srážkami znásobilo škody. Proč se zastavila, je stále předmětem výzkumu.
Důsledky
Podle jamajské vlády bylo zasaženo více než 60 % území ostrova. Škody na infrastruktuře přesahují 7 miliard USD. Více než 300 000 lidí bylo evakuováno a přes 200 nemocnic a škol přerušilo provoz.
Naštěstí včasná reakce vlády a varovné systémy pod vedením Caribbean Disaster Emergency Management Agency zabránily katastrofě rozměrů hurikánu Maria (2017).
Ekologické škody však budou dlouhodobé: zničené mangrovy, znečištěné rezervoáry a vysoká pravděpodobnost „vodního šoku“ – situace, kdy sladkovodní zdroje přijmou příliš mnoho mořské vody.
Melissa tak neničila jen domy, ale celé ekosystémy, které tvoří přírodní obranu před budoucími bouřemi.
Evropská stopa
Na první pohled se zdá, že Karibik je od Evropy příliš daleko, aby se nás hurikány týkaly. Jenže Melissa už v době svého slábnutí ovlivnila atlantické proudění a měření v Portugalsku a na Kanárských ostrovech ukazovala neobvykle vysoké teploty a vlhkost.
Meteorologové z ECMWF upozorňují, že podobné systémy mohou v budoucnu „přeskočit“ do Středomoří a vytvářet tak tzv. medikány – středomořské hurikány.
Pro střední Evropu je podstatné jedno: Melissa je součástí řetězce atmosférických anomálií, které se projevují i v našich šířkách – extrémní přívalové deště, dlouhá sucha, náhlé teplotní zlomy. Její energie nezůstává v Karibiku; cirkuluje v systému, který nás všechny spojuje.
Co si z toho vzít
Melissa je víc než katastrofa. Je to signál, že klimatický systém Země vstoupil do období nestability, které už nelze ignorovat.
Oceány pohlcují 90 % přebytku tepla z globálního oteplování – a když ho začnou vracet do atmosféry, mění se v motor ničivých bouří.
Melissa ukázala, že tento motor už běží na vyšší otáčky.
Více ze speciálu Hurikán Melissa jako symbol extrémního počasí
➡️ Jak se rodí monstrum: anatomie hurikánu Melissa
➡️ Bouře a lidé: jak Jamajka čelila Melisse
➡️ Planeta, která vaří sama sebe: proč jsou hurikány stále silnější (připravujeme)
➡️ Může se podobná bouře zrodit i v Evropě? (připravujeme)
Zdroje
National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA): Atlantic Hurricane Season Summary 2025.
World Meteorological Organization (WMO): Situation Report – Hurricane Melissa (2025).
NASA Earth Observatory: Sea Surface Temperature Anomalies in the Caribbean, October 2025.
Nature Climate Change (2024): „Ocean Heat and Rapid Hurricane Intensification“.
The Guardian (28 Oct 2025): ‘Storm of the century’: record-breaking Hurricane Melissa hits Jamaica.
AP News (28 Oct 2025): Hurricane Melissa among the most powerful Atlantic hurricanes on record.
ECMWF (2025): Model Analysis of Post-tropical Remnants of Hurricane Melissa.
University of Miami Rosenstiel School – Climate Dynamics Unit: „Energy Flux in Extreme Tropical Cyclones“.