Důvod? Slunce právě prochází nejaktivnějším obdobím za posledních dvacet let – a jeho energie teď tančí přímo nad našimi hlavami.
Co se stalo
Během října 2025 zaznamenaly observatoře NOAA a ESA sérii silných slunečních erupcí třídy X, doprovázených výrony koronální hmoty (CME).
Tyto obrovské oblaky plazmatu – nabité částice s energií miliard joulů – putovaly kosmem několik dní, než dorazily k Zemi. Když zasáhly magnetosféru, začala se rozsvěcet polární záře, tentokrát mnohem jižněji než obvykle – viditelná byla z Polska, Německa, Rakouska a dokonce i z Jeseníků a Krkonoš.
Proč je to důležité
Polární záře je víc než jen světelná show. Je to viditelný důkaz, že Slunce a Země jsou propojené, že naše planeta má vlastní „štít“ – magnetické pole, které nás chrání před sluneční bouří.
Zároveň slouží jako přirozený varovný systém: když se záře objevuje často, znamená to, že Slunce vstoupilo do maxima svého jedenáctiletého cyklu.
V roce 2025 se aktivita očekává na vrcholu – vědci z NASA a NOAA potvrzují, že jde o nejživější období od roku 2003.
Jak to víme
Satelity Solar Orbiter (ESA) a DSCOVR (NOAA) sledují tok nabitých částic v reálném čase.
Když tyto částice narazí na magnetické pole Země, sklouznou po siločarách k pólům a excitační energie se přenáší na molekuly dusíku a kyslíku – ty pak září typickými odstíny:
zelená (kyslík ve výšce 100–150 km),
červená (kyslík nad 200 km),
modrofialová (dusík ve spodní vrstvě atmosféry).
Barvy, které vidíme, jsou tedy doslova řečí atomů pod hvězdami.
Kde a jak ji uvidět
👉 Kdy: nejlepší čas je mezi 21:00 a 1:00, ideálně po průchodu studené fronty (čistý vzduch).
👉 Kde: tmavé lokality daleko od měst – Jeseníky, Šumava, Králický Sněžník, Beskydy.
👉 Jak: vyhledejte severní horizont, nechte oči přivyknout tmě alespoň 15 minut.
👉 Foto tip: dlouhá expozice 5–20 s, ISO 800–1600, clona f/2.8–f/4.
Co je sporné
Občas se mluví o „polární záři viditelné po celé Evropě“ – to ale bývá spíš senzace než realita. Barvy viditelné pouhým okem jsou tlumené – lidské oko v noci rozlišuje jen zelenou a fialovou, zbytek odhalí až fotoaparát.
Z vědeckého hlediska však i slabá záře znamená silnou sluneční aktivitu – tedy období, kdy mohou vznikat výpadky satelitní komunikace, GPS či radiových signálů.
Polární záře je připomínkou, že jsme součástí kosmického dění – drobná planeta v magnetickém poli hvězdy, která nám dává světlo i bouři. A když se na obloze rozhoří závoj zeleného světla, vidíme důkaz, že Slunce se nás stále dotýká. Ne poeticky, ale doslova.
Zdroje: NASA, EarthSky, AuroraWatch, img klingai AI generated
