Jste psychopat? Vědci našli jasnou biologickou odlišnost v mozku lidí s psychopatickými rysy

Mezinárodní tým neurovědců objevil měřitelný rozdíl mezi mozky lidí s výraznými psychopatickými rysy a běžnou populací. Rozdíl, který se objevuje opakovaně – u mužů i žen – a který může vysvětlovat impulzivitu, vyhledávání rizika i chladný vztah k následkům vlastního jednání.

Jedna oblast mozku, jeden výrazný rozdíl

Pomocí magnetické rezonance (MRI) vědci analyzovali mozky 120 dospělých lidí z běžné populace ve Spojených státech. Nešlo o vězně ani hospitalizované pacienty, ale o lidi, kteří „chodí mezi námi“. Psychopatické rysy byly hodnoceny standardizovaným nástrojem Psychopathy Checklist-Revised (PCL-R).

Výsledek byl překvapivě konzistentní: lidé s vyšším skóre psychopatických rysů měli v průměru o zhruba 10 % větší striatum než lidé bez těchto rysů.

Nešlo o náhodu ani o okrajový efekt. Rozdíl byl statisticky významný a potvrzený napříč pohlavími.

Co je striatum – a proč na něm záleží

Striatum je hluboko uložená oblast mozku, součást tzv. bazálních ganglií. Podílí se na zpracování odměn a motivace, rozhodování, impulzivitě, plánování reakcí a vyhodnocování, co stojí za pozornost a riziko

Zjednodušeně řečeno: striatum pomáhá mozku rozhodnout, co je lákavé – a jak moc.

U lidí s větším striatem se dlouhodobě pozoruje vyšší potřeba stimulace, sklon k riskantnímu chování a slabší brzdné mechanismy.

Právě tyto rysy se výrazně překrývají s tím, co označujeme jako psychopatické tendence.

Kam mizí všechny myšlenky, co zapomeneme? Pravda o naší paměti může být pro někoho opravdu nepříjemná

Ne každý psychopat je zločinec – a ne každý zločinec je psychopat

Výzkum jasně ukazuje důležitou věc - psychopatické rysy nejsou totéž co kriminalita.

Mnoho lidí s těmito rysy:

• nikdy nespáchá trestný čin

• funguje v běžné společnosti

• může být úspěšných v prostředích, kde se cení chladná hlava a ochota riskovat

Zároveň platí, že ne každý násilný nebo impulzivní čin souvisí s psychopatií. Mozek nabízí dispozici, ne hotový osud.

Mozek, který dozrával jinak

Jedno z klíčových zjištění studie se týká vývoje.

Za normálních okolností se striatum s věkem zmenšuje, jak mozek dozrává z dětství do dospělosti. U lidí s psychopatickými rysy tento proces zřejmě neprobíhá stejným tempem.

To podporuje tzv. neurovývojovou teorii psychopatie - mozek se nevyvíjí „špatně“, ale jinak. A protože struktura mozku může být částečně dědičná, hraje roli i genetika – ovšem vždy v kombinaci s prostředím.

Biologie není omluva, ale vysvětlení

Autoři studie opakovaně zdůrazňují jednu věc - biologická odlišnost neznamená zbavení odpovědnosti.

Mozek vytváří tendence, nikoli rozhodnutí. Chování je výsledkem biologických predispozic, výchovy, sociálního prostředí a osobních zkušeností.

Právě pochopení biologického základu může pomoci dřívější identifikaci rizik, cílenější prevenci a lepším intervencím než pouhému trestání.

Co nám tahle studie říká o lidské povaze

Psychopatie se často líčí jako „zlo“. Neurověda ale ukazuje složitější obraz: jde o extrém určité kombinace rysů, které v mírnější podobě existují u každého z nás.

Touha po stimulaci. Impulzivita. Ochota riskovat.
Rozdíl není v jejich existenci, ale v intenzitě a kontrole.

A právě tam, hluboko v mozku, se tyto rozdíly začínají rýsovat.

Mozek se učí od ticha: vědci zjistili, že klid přepisuje naše myšlení

Když spíte jen pět hodin, mozek se začne rozpadat zevnitř: vědci odhalili, co se děje s pamětí i emocemi

Emoce vs. rozum: Co neurovědci zjistili o tom, jak skutečně rozhodujeme o penězích

^{Poznámka: Článek vychází z výzkumu publikovaného v Journal of Psychiatric Research (2022). Poznatky popisují statistické rozdíly v populaci, nikoli diagnostický nástroj pro jednotlivce.}