• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Příroda

Je váš mazlíček levák, nebo pravák? Jednoduchý test odhalí víc, než byste čekali

Většina lidí ví, zda jsou praváci nebo leváci. U zvířat se ale tato otázka zdá méně samozřejmá. Přesto i psi, kočky a další druhy často vykazují preferenci jedné končetiny – a vědci ji berou překvapivě vážně.

1. 3. 2026

Existuje jednoduchý experiment, který si můžete vyzkoušet doma. Stačí vložit pamlsek do úzké nádoby a sledovat, kterou tlapku váš mazlíček použije, aby jej získal. Opakujte test vícekrát a zaznamenejte si výsledky. Pokud se preference opakuje, je pravděpodobné, že nejde o náhodu.

Pohlaví může hrát roli

Výzkumy naznačují zajímavý vzorec: U psů i koček mají samci častěji tendenci používat levou tlapku, zatímco samice pravou. Není to absolutní pravidlo – mnoho zvířat je takzvaně „ambilaterálních“, tedy bez výrazné dominance – ale statistický rozdíl je patrný.

Podobná lateralita (tedy přednost jedné strany těla) je dobře známá i u lidí. Přibližně 85–90 procent lidí je praváků. A nejsme v tom sami.

Praváci, leváci a životní styl

U primátů se preference často liší podle způsobu života. Šimpanzi, gorily či paviáni obvykle preferují pravou ruku. Naopak orangutani nebo některé druhy stromových opic častěji využívají levou.

Jedna z teorií, tzv. „posturální teorie původu lateralizace“, předpokládá, že raní primáti žijící ve stromech používali levou končetinu k manipulaci s potravou, zatímco pravou se přidržovali větví. S přechodem na zem se mohla dominance přesunout.

Teorie má ovšem výjimky. Některé stromové druhy jsou praváci, některé suchozemské leváci. Lateralita tedy zřejmě nevznikla jediným evolučním mechanismem.

Kočka jako evoluční paradox: Jak se z dokonalého lovce stal roztomilý společník člověka, aniž by se musel změnit

Není to jen otázka tlapek

Zvířecí lateralita se neprojevuje pouze u primátů nebo domácích mazlíčků. Kakadu lesklý drží šišky převážně levým pařátem. Mroži při hledání potravy častěji používají pravou ploutev. Klokani rudokrcí mají tendenci sahat pro potravu pravou tlapkou.

Ukazuje se, že asymetrie je hluboce zakořeněná v nervové soustavě obratlovců. Mozek není dokonale symetrický – jednotlivé hemisféry se specializují na odlišné funkce. A právě tato specializace může stát za tím, že jedna strana těla „vede“.

Co to znamená pro vašeho psa nebo kočku?

Ve většině případů vůbec nic dramatického. Preference tlapky sama o sobě neurčuje inteligenci ani temperament.

Zajímavé však je, že některé studie spojují silnou lateralitu s vyšší mírou emoční stability u psů. Zvířata bez jasné dominance mohou být o něco citlivější na stresové podněty. Výzkum v této oblasti však stále pokračuje.

A pokud váš mazlíček při testu odmítne spolupracovat a místo toho začne hlasitě protestovat, může to ale znamenat jediné: Dominantní je jeho názor.

‚Hned se vrátím, miláčku.‘ Jak kočka rozumí času – a proč se nám zdá, že má hodinky v břiše

10 šílených faktů na dnes, kterým sotva uvěříte (2): Voda není mokrá

Chlupatí aktéři dějin: proč v krizových situacích často vítězí zvířecí instinkt nad lidskou logikou


Zdroj: Science Alert, Science Direct, Nature, img unsplash+

Nejnovější články

Jak železnice donutila svět synchronizovat hodinky: fascinující příběh vzniku časových pásem, který v učebnicích nenajdete

Proč se nám zdá, že padáme ve snu? Jeden z nejstarších motivů lidské mysli

Když se Evropa přestala koupat: zvláštní hygienická revoluce 17. století

Villa Epecuén: proč potopené argentinské město po 25 letech znovu vystoupilo z vody?

Může být stroj odpovědný bez vědomí? Filozofická otázka, která rozhodne budoucnost umělé inteligence

Nejčtenější články

Co skutečně rozhoduje o tom, jak rychle stárneme? Seznamte se s telomery

Parkinson a dlouhodobé přetížení: Mohou být přepracované neurony spouštěčem onemocnění?

Scrollování na záchodě není nevinné: Víte, jak tělo reaguje na dlouhé sezení?

Co se stane s lidským mozkem při extrémní teplotě? Objev z Herculanea šokuje vědce

10 šílených faktů na dnes, kterým sotva uvěříte (3): Mount Everest není nejvyšší horou planety

Příroda

Co má společného člověk a chobotnice? Biologové přichází s překvapivým odhalením

‚Hned se vrátím, miláčku.‘ Jak kočka rozumí času – a proč se nám zdá, že má hodinky v břiše

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ