Vědci naznačují, že právě ty samé evoluční procesy, které z nás udělaly mistry řeči, abstraktního myšlení a bezkonkurenční tvořivosti, mohly zároveň "otevřít dveře" pro neurodiverzní stavy, jako je autismus. Je to evoluční daň za naši jedinečnou inteligenci?
Když evoluce přepíše mozkové kódy
Zatímco většina zvířat se vyvíjela v rytmu evoluční stability, lidský mozek se vydal jinou cestou – cestou prudkých genetických skoků.
Tým výzkumníků z univerzity Stanford a Oxford analyzoval obrovská data z tzv. single-nucleus RNA, která umožňují sledovat vývoj jednotlivých neuronů napříč živočišnými druhy. Zjistili, že jeden typ neuronů vnější mozkové vrstvy – tzv. L2/3 IT neurony – se u lidí vyvíjel překvapivě rychleji než u ostatních primátů.
Právě tyto buňky jsou přitom úzce spojeny s jazykem, pamětí a sociálním porozuměním – tedy s tím, co nás činí lidmi. Evoluce však zároveň přinesla vedlejší efekt: rychle se měnící geny související s autismem.
Autismus tedy může být evoluční cenou za komplexní lidské myšlení. Stejné geny, které umožnily našim předkům vyprávět příběhy a rozvíjet jazyk, mohly zároveň zvýšit riziko atypického vývoje mozkových spojů.
Autismus jako součást lidské rozmanitosti
„Naše výsledky naznačují, že některé genetické změny, díky nimž je lidský mozek tak výjimečný, zároveň přispěly k větší neurodiverzity,“ uvedl hlavní autor studie Alexander L. Starr.
Z evolučního hlediska by tedy autismus nemusel být pouze „poruchou“, ale součástí širšího spektra adaptací, které formovaly náš druh.
Stejně jako barvy v duze představuje každý mozek jinou kombinaci schopností – a právě tato rozmanitost mohla lidstvu přinést konkurenční výhodu.
Proč zvířata autismus neznají
Vědci také upozorňují, že projevy autismu a schizofrenie se prakticky nevyskytují u jiných živočišných druhů. U primátů sice existují určité sociální odchylky, ale nic, co by se dalo přirovnat k lidskému autismu. Důvodem je pravděpodobně komplexita lidské řeči a symbolického myšlení, které u zvířat nemají ekvivalent.
Jinými slovy – jen ten, kdo umí mluvit a myslet v abstraktních pojmech, může „zaplatit“ za tuto schopnost neurologickou zranitelností.
Pomalejší dětství, hlubší mozek
Zpomalení vývoje mozku je dalším klíčovým bodem studie. Dětský mozek u lidí zraje mnohem déle než u ostatních savců – a právě toto dlouhé období plasticity umožňuje rozvoj řeči, empatie i tvořivosti.
Autismus tak může být vedlejším produktem evoluční strategie, která dala lidem čas učit se, zkoumat a tvořit.
Mozek jako nevyřešená hádanka
Tento objev otevírá filozofickou otázku: pokud je autismus důsledkem evoluce, měli bychom na něj pohlížet jinak? Namísto čistě medicínského problému ho lze chápat jako součást lidské přirozenosti – připomínku, že genialita a křehkost jdou často ruku v ruce.
Studie ukazuje, že vývoj lidského mozku byl vykoupen změnami v genech, které ovlivňují autismus. Díky nim se náš mozek stal výjimečně schopným učení a řeči, ale zároveň citlivějším. Autismus tak není jen poruchou – je to možná evoluční stopa naší vlastní inteligence.
Zdroje
Oxford University Press USA (2025). A General Principle of Neuronal Evolution Reveals a Human-Accelerated Neuron Type Potentially Underlying the High Prevalence of Autism in Humans.
World Health Organization. Autism spectrum disorders.
National Institute of Mental Health. Understanding Autism Spectrum Disorder.
Stanford Medicine. Neurodiversity and Evolution.
PubMed Central. Evolution of human brain development and autism-associated genes.
Science.org. The evolutionary roots of the human brain.
Healthline. What Causes Autism? Current Research and Theories.