Co je Hormuz a proč je tak důležitý
Hormuzský průliv spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a Indickým oceánem. V nejužším místě měří přibližně 33 kilometrů, samotné plavební koridory jsou ještě užší. Přesto jím podle americké U.S. Energy Information Administration (EIA) denně prochází zhruba 20 % globální spotřeby ropy a významná část světového LNG.
To z něj činí nejvýznamnější „chokepoint“ světové energetiky – bod, který nelze snadno obejít. Ropa z Saúdské Arábie, Iráku, Kuvajtu, Spojených arabských emirátů i Kataru musí projít právě tudy, pokud má zamířit na světové trhy.
Lze Hormuz obejít? Jen částečně
Alternativní trasy existují (například ropovody obcházející průliv), ale jejich kapacita zdaleka nepokrývá běžný exportní objem regionu. Uzavření Hormuzu by proto nebylo jen regionálním problémem – šlo by o globální otřes.
I kdyby došlo k fyzickému uzavření průlivu, část ropy by bylo možné přesměrovat mimo samotné úzké hrdlo.
Saúdská Arábie disponuje ropovodem East-West (Petroline), který spojuje produkční oblasti na východě země s přístavem Yanbu na Rudém moři. Jeho maximální kapacita se odhaduje přibližně na 5 milionů barelů denně, reálně však není plně volná.
Potrubí již zásobuje domácí rafinerie i exportní terminál, takže využitelná rezerva je výrazně nižší. To by umožnilo přesměrovat pouze část saúdskoarabského exportu, nikoli celý objem běžně vyvážený přes Perský záliv.
Podobně Spojené arabské emiráty mohou část své produkce odvádět ropovodem do přístavu Fujairah na pobřeží Ománského zálivu, tedy mimo samotný Hormuz. Ani zde však nejde o plnohodnotnou náhradu.
Alternativní trasy by dokázaly absorbovat jen zlomek objemu, který denně proudí průlivem – přibližně 15 milionů barelů ropy a další miliony barelů ropných produktů. Úplná náhrada námořní přepravy přes Hormuz tedy technicky neexistuje.
Co znamená „uzavření“ v praxi
Uzavření nemusí znamenat fyzickou blokádu. Stačí hrozba min, raketové útoky na lodě, útoky na infrastrukturu, nebo prudké zvýšení pojistného pro tankery.
V roce 2019 stačilo několik incidentů s tankery a cena ropy krátkodobě vyskočila o desítky procent. Lodní pojišťovny začaly označovat oblast za vysoce rizikovou, což okamžitě zvýšilo náklady na přepravu.
Hormuz je totiž nejen fyzický koridor, ale i psychologická hranice trhu. Pokud investoři uvěří, že je doprava ohrožená, ceny reagují okamžitě – bez ohledu na to, zda je průliv skutečně uzavřen.
Proč je Hormuz geopolitickou pákou
Z pohledu vojenské strategie je Hormuz asymetrická zbraň.
Stát, který kontroluje severní pobřeží (Írán), nemusí mít globální námořnictvo. Stačí mu pobřežní raketové systémy, rychlé čluny, drony, miny a schopnost krátkodobě narušit dopravu.
Uzavření průlivu by však poškodilo i samotný Írán, protože i jeho export by byl omezen. Právě proto se o Hormuzu častěji mluví jako o hrozbě než o reálném dlouhodobém scénáři. Jde o nástroj odstrašení – signál, že konflikt může mít globální cenu.
Dopad na Evropu a střední Evropu
Evropa není přímo závislá výhradně na ropě z Perského zálivu, ale globální trh je propojený. Pokud by cena ropy prudce vzrostla:
zdraží pohonné hmoty,
vzrostou náklady na dopravu,
zvýší se inflační tlak,
porostou ceny energií a potravin.
Podle analýz International Monetary Fund (IMF) mají prudké ropné šoky historicky výrazný dopad na růst HDP a inflaci v importních ekonomikách.
Česká republika sice diverzifikovala zdroje ropy, ale ceny paliv se určují globálně. Lokální zásoby nepomohou, pokud světový trh reaguje panikou.
Co sledovat v následujících dnech
Ne každé vyhlášení znamená skutečnou blokádu. Klíčové indikátory:
pohyb tankerů (Flightradar/MarineTraffic data),
ceny Brent a WTI ropy,
rozhodnutí pojišťoven o zařazení oblasti mezi válečná rizika,
přítomnost námořních eskort,
reakce OPEC.
Pokud zůstane průliv otevřený, ale označený za „vysoce rizikový“, dopady budou mírnější – ale stále citelné.
Hormuzský průliv je úzký pás vody, ale široká geopolitická páka. Nejde jen o válku mezi státy. Jde o to, zda zůstane otevřená energetická tepna, která drží v chodu průmysl, dopravu i každodenní život.
Stačí několik lodí, několik raket nebo několik hodin nejistoty – a dopady pocítí celý svět.
Zdroje: U.S. Energy Information Administration (EIA) – World Oil Transit Chokepoints, International Energy Agency (IEA) – Oil Market Report, International Monetary Fund (IMF), European Commission – Energy Security Strategy, Center for Strategic and International Studies (CSIS) – Iran and the Strait of Hormuz
