Tato genetická stopa, stará více než 20 000 let, naznačuje, že osídlení kontinentu bylo mnohem složitější než jedna vlna přes Beringův most. Jak se tam ale Australané dostali a proč tato stopa chybí v kmenech Severní Ameriky?
"Y signál" jako důkaz komplikované migrace: Objev, který přepsal mapu lidstva
První náznaky tohoto šokujícího propojení se objevily už v roce 2015, ale nový výzkum z roku 2021 potvrdil, že genetický marker je rozšířenější, než se čekalo – byl nalezen u kmenů Karitiana, Suruí, Chotuna (Peru) i Guaraní Kaiowá (Brazílie).
Co je "Y signál"? Genetici jej pojmenovali podle slova „Ypikuéra“ (v jazyce Tupí "předek"). Jde o drobnou část genetické výbavy, jejíž přítomnost je pro historiky ohromující: je to genetický otisk, který sdílejí s populacemi z Austrálie a Melanésie.
Největší záhada: Kde se "Y signál" ztratil?
Hlavní teorie tvrdí, že tito lidé přišli před 20 000 lety spolu s první vlnou osadníků, kteří překročili Beringův pevninský most z Asie. Odtud se přesouvali podél pacifického pobřeží až na jih.
Paradox: Zatímco v kmenových skupinách hluboko v Jižní Americe se „Y signál“ našel, v severoamerických kmenech se tato stopa zatím nenašla. To vyvolává otázky:
Cestovali tito "Australané" příliš rychle podél pobřeží, aniž by se mísili s místními?
Nebo byly jejich genetické linie v Severní Americe později vyhlazeny nebo pohlceny silnějšími, novějšími migračními vlnami?
Proč je to důležité?
Tento objev ukazuje, že osídlení Jižní Ameriky neproběhlo jen jednou jednoduchou vlnou ze severu. Genetika tak otevírá nové pohledy na historii lidstva, které žádné archeologické vykopávky ani kroniky nezachytily.
Australská DNA v Jižní Americe je jedním z největších genetických překvapení posledních let a jasně dokazuje: naše dávné dějiny jsou mnohem propojenější a složitější, než jsme si dokázali představit.
Zdroj: Nature.com, BBC.com, All That is Interesting, Foto: Pexels.com
