Co by se stalo, kdyby se Země točila dvakrát rychleji? Planeta by se změnila víc, než čekáte

Dvanáctihodinový den

Pokud by se Země otáčela dvakrát rychleji, jeden den by trval zhruba 12 hodin. Biologické hodiny všech organismů by byly pod tlakem. Cirkadiánní rytmus je pevně svázán s 24hodinovým cyklem.

Evolučně bychom se mohli přizpůsobit, ale ne okamžitě. Krátkodobě by to znamenalo chronickou dezorientaci organismů – podobnou permanentnímu jet lagu.

Silnější odstředivá síla

Rychlejší rotace znamená větší odstředivou sílu, zejména na rovníku. Dnes je Země už mírně zploštělá – rovníkový poloměr je asi o 21 kilometrů větší než polární.

Při dvojnásobné rotaci by se toto zploštění výrazně zvýšilo. Váha objektů na rovníku by se mírně snížila, protože část gravitační síly by „vyrušila“ silnější odstředivá složka.

Stále bychom neodletěli do vesmíru – na to by rotace musela být mnohem rychlejší – ale rozdíl by byl měřitelný.

Atmosféra v pohybu

Rychlost rotace výrazně ovlivňuje proudění atmosféry. Coriolisova síla by byla silnější. To znamená intenzivnější odchylování vzdušných mas.

Výsledkem by mohly být extrémnější hurikány a užší, rychlejší proudové proudy. Klimatické pásy by se mohly přeuspořádat.

Planeta by byla meteorologicky dynamičtější.

Co by se stalo, kdyby se Země na 24 hodin přestala otáčet: vědecký scénář, který se nesmí stát

Oceány a hladina moře

Větší odstředivá síla by přetáhla více vody směrem k rovníku. Hladina moře by zde stoupla, zatímco u pólů by relativně klesla.

Některé pobřežní oblasti poblíž rovníku by mohly být zaplaveny, zatímco jiné regiony by zaznamenaly ústup vody.

Rozložení oceánů by se změnilo.

Energie, kterou si neuvědomujeme

Rotace Země obsahuje obrovské množství kinetické energie. Zdvojnásobení rychlosti by znamenalo čtyřnásobek rotační energie (protože energie roste s druhou mocninou rychlosti).

Taková změna by vyžadovala extrémní zásah – například kolizi planetárního měřítka.

Naštěstí se nic takového nechystá.

Mohli bychom si zvyknout?

Teoreticky ano. Pokud by změna proběhla v hluboké geologické minulosti a stabilizovala se, život by se přizpůsobil novým podmínkám. Problém by nebyla samotná rotace. Problém by byl přechod. Rychlé fyzikální změny jsou pro biosféru vždy kritické.

Rotace Země je neviditelný parametr, který bereme jako samozřejmost. Přesto určuje délku dne, proudění atmosféry i rozložení oceánů.

Zdvojnásobení rychlosti by planetu nezničilo.
Ale proměnilo by ji natolik, že by náš svět vypadal jinak – a my s ním.

Co by se stalo, kdyby gravitace zesílila o 10 %: planeta, která by začala bolet

Co by se stalo, kdyby se Země začala otáčet opačně? Věda zná odpověď – a není ani trochu uklidňující

Co by se stalo, kdyby měla Země prsteny jako Saturn: planeta proměněná světlem, stíny a fyzikou

Co když vesmír není jeden, ale dva: může mít náš svět zrcadlové kosmické dvojče – a co by to znamenalo pro život na Zemi?

^{Zdroje: Science Alert, Science Direct, img ai generated}